První prázdninový měsíc se pomalu blíží ke konci a pražská zoologická zahrada hýří životem a láká návštěvníky třeba na mláďata narozená v tomto či minulém měsíci, a jsou jich opravdu desítky. Podívejte se s námi na některé z nich, a nebo ještě lépe běžte se za nimi podívat osobně. Nadcházející neděli dostane slavnostně jméno i druhé mládě luskouna krátkoocasého narozené v Evropě. Tipněte si, jak se asi bude malá samička jmenovat.
Například skotačení dvou červencových mláďat lam guanako v hodní části Zoo Praha vás na první pohled přesvědčí o jejich zdraví a vitalitě. U dospělých již opět probíhá páření. Lamy jsou březí 11 měsíců, proto další páření následuje již záhy po porodu.
Lamy guanako bývaly kdysi běžné, ale kvůli pronásledování a konkurenci s domácími zvířaty však jejich stavy výrazně klesly. Jejím zdomácněním vznikla lama krotká. Hustá a jemná srst lamu guanako dokonale chrání před chladem a maskuje ji na suchých vysokohorských pampách a v polopouštích. Dospělí samci guanak si hájí teritorium, které je tak velké, aby uživilo nejen je, ale i několik samic s mláďaty. V nebezpečí spoléhají lamy především na rychlé nohy. Pokud však dojde na vnitrodruhové potyčky, zachovávají lamy jako většina živočichů určitý rituál. Nejprve vetřelci imponují a hrozí a snaží se ho zahnat. Když se to nepovede, dochází k fyzickým soubojům. Tyto souboje mají rovněž podobu velmi kuriózních rituálů. Teprve až jako poslední možnost přicházejí ke slovu kopání a kousání, což jsou zároveň i obranné prostředky proti predátorům. Soupeři po sobě plivou a jsou schopni se neuvěřitelně přesně trefit na vzdálenost dvou až tří metrů.
Všeobecně se lamám někdy přezdívá »bezhrbí velbloudi« ,a to nejen proto, že patří do stejné skupiny sudokopytníků, ale také pro jejich nenáročnost a vytrvalost. Tak jako jsou velbloudi nepostradatelní v pouštích, uplatňují se lamy v jihoamerických horách. Díky měkkým mozolům na spodní straně prstů se bezpečně pohybují i na uzoučkých stezkách a skalních římsách, vydrží dlouho bez vody a stačí jim chudá horská vegetace. Divoké lamy žijí v různě početných skupinách, tvořených samicemi a mladými zvířaty doprovázenými jedním dospělým samcem, který si je brání před ostatními. Teritorium si lamy označují hromadami trusu, který hromadí na určitých místech, takže jsou značky viditelné na velkou vzdálenost.
V sobotu 20. července večer přišel na svět sameček velblouda dvouhrbého. Zatím se drží ponejvíc u matky Sofie a občas skotačí se svým starším polobratrem.
Velbloud dvouhrbý domácí je zdomácnělou formou velblouda divokého. V pražské zoo je chovám vedbloud dvouhrbý domácí a liší se především mnohem menšími hrby, kratšími boltci a tmavším zbarvením. Na zimu velbloudům narůstá dlouhá, huňatá srst, která jim pak na jaře ve velkých chuchvalcích vylínává.
K životu v pouštích jsou velbloudi skvěle přizpůsobeni. Mají jen dva prsty opatřené pružnými nášlapnými mozoly, aby se nebořili. Nozdry mohou uzavřít před zvířeným pískem a oči mají chráněné hustými řasami. Pověstná je jejich schopnost vydržet dlouho bez potravy a bez vody. Zásobní tuk mají velbloudi uložen v hrbech. Jedinečný je jejich způsob hospodaření s vodou. Jsou schopni zvýšit tělesnou teplotu na 46 °C nebo ji naopak snížit až na 35 °C, a tím výrazně omezit ztráty vody v tkáních. Oválný tvar červených krvinek, typický pro velbloudovité, je výhodný při jejich pohybu ve zhoustlé krevní plazmě. Velbloudi žijí ve stádech, tvořených buď samicemi s mláďaty a vedených dospělým samcem, nebo jen mladými samci bez harému. Mláďata se rodí velmi dobře vyvinutá.
Samičku žirafy severní núbijské, která se narodila 2. července můžete již aktuálně sledovat, jak si zvyká na velký venkovní africký výběh, kde se postupně seznamuje s dalšími obyvateli, kterými jsou například svišti, pštrosi, antilopy vrané, přímorožci beisa, ale nejvíce zvědavosti směrem k němu projevovaly od počátku zebry Grévyho.
Matka Faraa si své mládě pečlivě hlídá, a neostýchá se preventivně zasáhnou před přílišnou zvědavostí ostatního osazenstva výběhu razantním výkopem směrem dozadu. Takto brání žirafí matky svá mláďata i ve volné přírodě, například před lvy, kterým jsou schopny zasadit i smrtící ránu.
Faraa již mládě občas svěří do péče i ostatním samicím, nejčastěji Noře a Dianě.
Pro téměř čtyřtýdenní samičku chovatelé nyní zároveň vybírají jméno, které slavnostně zveřejní v sobotu 10. srpna.
»Rok atraktivních a také chovatelsky významných mláďat u nás není zdaleka u konce. Ke gorilám, orangutanovi, vombatovi či luskounovi nově přibyla malá žirafa,« řekl k narození malé samičky ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Pro zkušenou žirafí matku Faru je malá samička již čtvrtým mládětem. Po porodu, který trval ke čtyřem hodinám, se mládě začalo čile stavět na nohy. Brzy však bylo patrné, že levá hrudní končetina je v karpálním kloubu výrazně prohnutá směrem dozadu. Samička se přesto pohybovala velmi jistě a také pila od matky. Díky důkladnému sání mateřského mléka a kontrolovanému pohybu po pevném povrchu a samozřejmě vzorné péči marky se začala noha k radosti chovatelů postupně posilovat a postoj se zkorigoval samovolně bez zásahu veterináře.
Nový žirafí přírůstek, který byl do 15. Června pouze se svou matkou se 16. července ve vnitřní stáji Afrického domu poprvé seznámil s vnitřní expozicí a posléze i se zbytkem stáda.
Mládě je 30. potomkem samce Johana, 86. mládětem žirafy v Zoo Praha a celkem 99. žirafou v historii chovu těchto kopytníků v pražské zoo.
V sobotu 13. července pražská zoologická zahrada oslavila neuvěřitelných 90 let chovu lachtanů. První lachtany, Batula a Hýtu, daroval zoo v roce 1934 Vlasta Burian. Tehdy šlo o lachtany kalifornské. V roce 1974 je vystřídali lachtani hřivnatí. Průlom v chovu lachtanů nastal v roce 1991, kdy dorazili přímo z přírody první lachtani jihoafričtí, kteří patří mezi největší druhy lachtanů. Níže si můžete prohlédnout akční fotografie z komentovaného tréninku lachtanů s jejich vrchním chovatelem a cvičitelem Jakubem Mezeiem.
Lachtani jsou totiž i v přírodě velice hraví a cvičení je zaměstná a pomůže jim ukrátit dlouhou chvíli. Cvičení je spojeno i s krmením, takže mají chovatelé přehled o tom, kolik ryb které zvíře spořádalo.
Lachtaní expozice v Zoo Praha navozuje atmosféru skalnatého mořského pobřeží jižní Afriky. Její obyvatele můžete pohodlně sledovat z velké tribuny s 250 místy k sezení, nebo třeba z umělé jeskyně nabízející nevšední pohled pod hladinu. Voda v expozici je sladká, ale v zázemí za skalními bloky lachtani využívají menší bazény se slanou vodou.
Malí lachtánci však musejí být první dva měsíce doslova na suchu, protože neumějí plavat. První tempa si tedy mláďata zkoušejí v malém bazénku a mezi ostatní jdou až o pár měsíců později. Každý z lachtanů je povahově trochu jiný a chovatelé k nim podle toho přistupují.
Májová mláďata kočky krátkouché se mají čile k světu. Hned čtyři klubka chlupaté roztomilosti můžete při nácviku loveckých technik sledovat v expozici Pavilonu šelem a plazů ve spodní části zahrady. Nejaktivnější jsou ráno a v podvečer.
Jméno pro teprve druhé luskouní mláděti narozené v Evropě, mimochodem také samičku je již vybrané, a nadcházející neděli 28. července ve 13 hodin bude oficiálně odhalelo na cestě mezi hlavním vchodem a pavilonem Indonéská džungle.
Původně se sešlo více než 2 500 návrhů jmen, ze kterých vybrali pracovníci Zoo Praha následnou finální pětici:
- Pangolina – v překladu z angličtiny do češtiny doslova »luskounka« a zároveň hrdinka dětské knihy o luskounech od světoznámé ochránkyně přírody Jane Goodallové.
- Jane – podle světoznámé ochránkyně přírody Jane Goodallové
- Connie – z anglického »cone«, tedy »šiška«
- Kju-ka – »šiška« v tzv. tchajwanštině, tedy v subdialektu dialektu hokkien
- Pholi – z latinského názvu řádu luskounů Pholidota
Vy si můžete tipnout, které jméno vyhrálo v hlasování veřjnosti.
Na úvod slavnosti zahraje kapela Laura a její tygři. Role kmotra se zhostí ředitel společnosti Bidfood Lukáš Dědek.
Se svou matkou Tang je nejlépe k vidění hned ráno po otevírací době, kdy jsou obě blízko sklu a v expozici v Indonéské džungli je ještě denní světlo.
Páření samice Run Hou Tang a samce Guo Baa loni 7. listopadu, ze kterého vzešlo druhé luskouní mládě a tedy malá sestra »excelence« Šišky.
Druhé evropské mládě luskouna můžete už pozorovat bez omezení v pavilonu Indonéská džungle. Nejlepší způsob, jak se s pražskými luskouny seznámit, je během speciálního programu Snídaně s luskouny. Nejen že spatříte tyto unikátní šupinaté savce během ranního krmení po boku jejich chovatele, ale současně koupí zážitkového programu přispějete na ochranu luskounů ve volné přírodě.
Že se jedná o samičku se dozvěděli pražští chovatelé na základě zaslaných fotografií od odborníků z tchajwanské Taipei Zoo, odkud pražská zoo získala chovný pár.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Tereza Mrhálková, Petr Hamerlík, Oliver Le Que, Tomáš Adamec, Miroslav Bobek, Roman Vodička, Facebook/Miroslav Bobek, veřejný profil/Miroslav Bobek
REPRO FOTO – YouTube/Zoo Praha/Nikola Dostálková