Franz Timmermans je zkušený nizozemský politik. V Česku je znám jako místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku. Je horlivý prosazovatel Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), byť zřejmě není jejím autorem, resp. mu jí zřejmě podstrčili němečtí zelení a podobné organizace. Nedávno položil funkci místopředsedy Evropské komise, aby mohl vést koalici Strany práce a Zelených s představou, že se po předčasných parlamentních volbách 22. listopadu stane novým nizozemským premiérem. Při volební účasti 77,8 % ale skončil v 150členném nizozemském parlamentu druhý s 25 mandáty za krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse s 37 mandáty, stranou, která je známa rozhodným odmítáním migrace a islamizace EU. Třetí jsou lidovci s 24 mandáty. Čtvrtá je nedávno vzniklá Nová společenská smlouva s 20 mandáty se zjevně nezřetelným programem. Zbylé poslanecké mandáty si rozdělují menší strany. I když může dojít ještě k určitému upřesnění, jisté je, že patový výsledky voleb povede k velmi obtížnému vyjednávání o nové vládě. Konečně, předčasné parlamentní volby způsobil pád předchozí vlády včele s lidovci. Jejich šéf Marek Rute se stáhl z politiky.
Vítězství Wilderse je prý velkým šokem a také políčkem Evropské unii. Je ale pravda, že je to právě velmi špatná politika EU, která nahnala Wildersovi množství voličů.
Také v Nizozemí je život a tím i voličské nálady poznamenán četnými neduhy kapitalismu, sociální nerovností a nezaměstnaností počínaje. Má ale i některá specifika. Politika zběsilé podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem také Nizozemsko stála množství peněz, byť zdaleka ne tolik jako Česko, Slovensko nebo Polsko. Pokračuje masová migrace do EU. Připlouvají především mladí zdraví muži islámského náboženského vyznání. Sílí její islamizace, pro domorodé evropské obyvatelstvo ubývá místa k životu.
Klimatická politika má v Nizozemí velkou váhu. Na silnou klimatickou politiku Timmermanse měli nizozemští voliči slyšet. Moc neslyšeli. Platilo Putinovské: »K čemu nám bude svět, když v něm nebude Rusko?«, nebo byla klimatická politika špatná?
Nizozemí ohrožuje stoupající moře
Nizozemí je sílící klimatickou krizí (oteplováním klimatu) postiženo mimořádně silně. Hladina moře stoupá již ne o 1 mm za rok, jako tomu bylo počátkem 20. století, ale tempem 3-3,3 mm za rok. Velký klimatický panel předvídal zvýšení mořské hladiny o 0,2–1,5 m do roku 2100. Při tempu zvyšování hladiny moře o 3,15 mm/rok by hladina moře do roku 2100 stoupla asi o 2,43 m. Už při stoupnutí hladiny moře o jeden metr Nizozemí hrozí zatápění. Stoupající moře ohrožuje existenci 10 států světa. Osm z nich jsou tichomořské korálové ostrovy s velmi nízkou nadmořskou výškou, deváté jsou obdobné Maledivy v Indickém oceánu, desáté je Nizozemí. Kdyby Nizozemí na pobřeží nechránily mohutné hráze, jeho významná část by se už nacházela pod hladinou moře. Tyto hráze údajně budou zemi chránit při stoupnutí hladiny moře maximálně o jeden metr. Pak začne jednak jejich přelévání, jednak zatápění Nizozemí v případě velkých mořských bouří, ženoucích vysoké vlny proti pobřeží. Lidnaté Nizozemí může být zatopeno stoupajícím mořem. Ohrožení Nizozemí globálním oteplováním klimatu je tudíž velmi vysoké. Navíc výstup velkých těles žhavého magmatu pod západní Antarktidou a severním Grónskem může významně urychlit tání tamních ledovců.
Bída klimatické politiky nejen Timmermanse
Klimatická věda zatím nemá v řadě věcí současného rychle se oteplujícího klimatu dost jasno, což zásadně stěžuje rozhodný boj s klimatickými změnami. Experti velkého klimatického panelu IPCC se více méně shodují na rozhodujícím vlivu rostoucích antropogenních, tj lidmi vytvořených emisí skleníkových plynů, tedy vodní páry, oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, ozonu, freonů, halonů ad. Problém je, že vodní pára a ozon nemají emise, resp. vodní pára vzniká odpařováním vody a ozon štěpením atomů kyslíku kosmickým zářením ve stratosféře při vzniku ozonu O3. Role vodní páry je při oteplování klimatu zdaleka největší. Průměrné množství vodních par v ovzduší není stálé, v letech 1990-2020 se zvýšilo asi o 7 %. Klima citelně ovlivňují i sluneční a další kosmické cykly, žhavé nitro země, odlesňování, rozrůstání velkých měst spojené se vznikem tepelných ostrovů, přímé vazby (oteplování zvyšuje odpad vody) ad.
Ano, v rámci antropogenních emisí skleníkových plynů může člověk ovlivnit zejména emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, freonů a halonů. Freony se podařilo více méně potlačit v rámci boje proti rostoucí ozonové díře. Jejich náhrada halony ale znamená další urychlení oteplování. Hlavními zdroji antropogenních emisí oxidu uhličitého je spalování fosilních paliv a ničení lesů, hlavními zdroji antropogenních emisí metanu je těžba fosilních paliv, zejména zemního plynu a ropy.
Je těžko pochopitelné, co v rámci boje proti sílícím klimatickým změnám vedení EU i Timmermans dělají:
- pokračují v křižáckém tažení proti prakticky bezemisní jaderné energetice (část českých ekologů i proti šetrným spalovnám komunálního odpadu)
- vyhlásili válku uhlí a emisím oxidu uhličitého při praktické ignoraci emisí metanu, jehož oteplovací účinek je 25x silnější proti oteplovacímu účinku oxidu uhličitého a jehož koncentrace v ovzduší se zvyšují mnohem rychleji než oxidu uhličitého
- sází na silně kontroverzní obnovitelné zdroje energie, kdy spalování tzv. biopaliv většinou znamená pálení potravin a tím i prohlubování hladu ve světě (že by pravda a láska k bližnímu?), o plundrování půdy a nejednou i tropických deštných pralesů nemluvě, výstavba vodních děl znamená vesměs ničení vodních poměrů, efektivnost větrné a solární energetiky byla dlouhá léta záporná a ani dnes není jasné, zda výroba elektřiny v nich je skutečně efektivní, asi jak kde
Kdybych jako diplomku na Vysoké škole ekonomické v letech 1976-80, kdy jsem studoval, vypracoval materiál v kvalitě Zelené dohody pro Evropu, byl bych zcela jistě a po zásluze od zkoušky vyhozen. Evropská komise ale může prakticky vše. I prosadit Zelenou dohodu pro Evropu a dál ji brutálně rozvíjet.
Že EU se v roce 2019 na světových antropogenních emisích skleníkových plynů podílela jen asi devíti procenty a skleníkové plyny oteplují klima po celé zemi stejně? Nevadí! EU svět strhne k podobnému úsilí a navíc získá konkurenční výhodu. Čínské elektromobily s poloviční cenou proti těm v EU říkají, že ani ta konkurenční výhoda EU se nebude konat, naopak se urychlí její úpadek.
Sázka na elektromobilitu se i z hlediska ochrany životního prostředí a stability klimatu ukazuje jako mimořádně kontroverzní, snaha vybíjet dobytek pro jeho emise metanu připomíná šílenství. »Neutekli eurokomisaři a jejich úředníci z blázinců?« objevuje se v lidových vtipech. Vedení EU si nejenže nenechalo vypracovat dopadovou studii Zelené dohody z obav, že by její efektivnost zpochybnila, ale podle všeho ani nezná komplexní energetickou a emisní náročnost získávání paliv a energie a základních výrobků z jednotlivých zdrojů, takže v praxi tápe a dopouští se hrubých chyb. Nebo ji zná a ignoruje. O to je to horší! Výroba vodíku spotřebuje víc energie, než kolik ji vyrobený vodík obsahuje. Přesto se mohutně podporuje. Prý levné elektřiny ze Slunce a z větru bude dost! Někteří plánovali vodíkovod z Donbasu, jiní obří dovoz solární elektřiny z Libye. Obě země přitom pomohli zničit.
Z hlediska dopadu na klima je asi nejhorší nahrazování uhlí zemním plynem a zvláště pak jeho energeticky náročné zkapalňování za účelem přepravy z kontinentu na kontinent. Nemálo ho uniká i při klasické těžbě (zřejmě při 2-3 % úniku již celkové emise skleníkových plynů ze zemního plynu převyšují ty z tolik proklínaného uhlí, ale jeho úniky jsou zpravidla mnohem vyšší), uniká odparem z LNG při četných manipulacích, i z tankerů se po dobu přepravy odpařuje. EU a její některé členské státy na budování infrastruktury LNG vynaložily asi 750 miliard eur! Významně se na tom podílelo Nizozemí. Takhle vypadá v praxi zákaz dotování fosilních paliv a jejich infrastruktury!
Podle některých studií zkázu dovršují USA mohutným bezohledným rozvojem těžby zemního plynu z tzv. břidlic, značka »bez kontroly«. Nad regiony s těžbou plynu z břidlic se podle některých studií vznášejí oblaka metanu. Politici USA vesměs prosazují politiku: »Amerika (rozuměj USA) na prvním místě«, i kdyby to lidstvo na Zemi nemělo přežít. EU proti tomu nejen neprotestuje, ale bez odmluvy ji přijímá. Udělala ze sebe vazala USA a nestyděla se pomoci tutlat i jejich teroristické zničení plynovodů Nord Stream v Baltském moři, čímž donutily EU kupovat jejich mnohem dražší a podstatně klimaticky závadnější břidlicový plyn. Klimatické politice se nedaří. Tedy, na papíře se úspěšně rozvíjí, leč EU odchází do věčných lovišť a rozval klimatu se dál stupňuje.
Obama či Biden předstírají, Timmermans komplikuje
Pokud jde o klima, pokud je základní koncepce klimatických změn expertů z IPCC správná, je to podle všeho v háji, a co je horšího, máte to prašť jako uhoď. Jen se na závěr ptám, kdo životnímu prostředí a klimatu škodí víc: Obama či Biden, předstírající ekologickou a klimatickou politiku, ale brutálně rozvíjející klimaticky silně nešetrnou těžbu plynu z břidlic a obchod s LNG, nebo Trump, který tyto politiky odmítá, ale v praxi dělá prakticky totéž? Timmermans, který svým diletantstvím ekologickou a klimatickou unijní politiku těžce kompromituje, nebo Wilders, který ji z principu odmítá?
Jan Zeman