Vedoucí představitelé Číny a Spojených států se dohodli na posílení spolupráce a koordinace v mezinárodních a regionálních otázkách, oznámilo čínské ministerstvo zahraničí. Je to velké vítězství Donalda Trumpa jak nad domácími Demokraty, tak nad Evropou, zatímco z čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se stává světový mírotvůrce.
»Čínský prezident Si Ťin-pching a americký prezident Donald Trump si v pátek vyměnili názory na zásadní otázky týkající se obou zemí a světa a dosáhli řady nových společných dohod,« uvedlo ministerstvo v pátek.
»Oba prezidenti se shodli na nové vizi budování konstruktivního čínsko-amerického vztahu strategické stability, který by poskytoval strategické vedení pro čínsko-americké vztahy v příštích třech letech a dále, podporoval stabilní, zdravý a udržitelný rozvoj čínsko-amerických vztahů a přinesl světu více míru, prosperity a pokroku,« uvedl mluvčí.
Oba prezidenti dosáhli důležité společné dohody o řádném řešení vzájemných obav. Oba se dohodli na posílení komunikace a koordinace v mezinárodních a regionálních otázkách, dodal mluvčí.
Interakce mezi oběma prezidenty posílily vzájemné porozumění, prohloubily vzájemnou důvěru, posílily praktickou spolupráci, zvýšily výhody pro obyvatele obou zemí a vnesly do světa tolik potřebnou stabilitu a jistotu.
»Dosažení velkého omlazení čínského národa a opětovné proměnění Ameriky ve velkém může jít ruku v ruce,« prohlásil ve čtvrtek prezident Si Ťin-pching a dodal, že Čína a Spojené státy si mohou navzájem pomáhat k úspěchu a podpoře blahobytu celého světa.
Si Ťin-pching pronesl tento proslov při přípitku na uvítacím banketu pořádaném ve Velké síni lidových shromáždění v Pekingu.
Vzhledem k tomu, že letos začíná 15. pětiletý plán (2026–2030) čínského hospodářského a sociálního rozvoje, Si Ťin-pching uvedl, že více než 1,4 miliardy Číňanů, kteří čerpají z bohatého dědictví více než 5000 let staré civilizace země, prosazuje čínskou modernizaci na všech frontách prostřednictvím vysoce kvalitního rozvoje.
Poznamenal také, že letos si připomínáme 250. výročí nezávislosti USA a více než 300 milionů lidí v USA znovu oživuje ducha vlastenectví, inovací a podnikání a vydává se na novou cestu rozvoje své země. Při pohledu na historii čínsko-amerických vztahů Si Ťin-pching zdůraznil, že před 55 lety se obě země pustily do pingpongové diplomacie. »Dveře, které zůstaly zamrzlé více než 20 let, se otevřely,« řekl a označil toto diplomatické úsilí za milník v současných mezinárodních vztazích.
Od té doby Čína a USA prostřednictvím četných příkladů vzájemné otevřenosti a spolupráce nepřetržitě psaly mnoho kapitol přátelství, dodal.
Si uvedl, že on i Trump věří, že vztah mezi Čínou a USA je »nejdůležitějším bilaterálním vztahem na světě« a že obě země »musí zajistit, aby fungoval, a nikdy ho nezkazit«.
Co se skrývá za pekingskou dvorní etiketou
Hlavním tématem rozhovorů mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem se nestal Tchaj-wan, ani sankce, ani kovy vzácných zemin. Ukázalo se, že vůdci supervelmocí diskutovali o budoucnosti Íránu a celého Blízkého východu.
V předvečer Trumpovy návštěvy CNN s odvoláním na americké tajné služby informovala, že Peking se chystá předat Teheránu špičkové systémy protivzdušné obrany schopné změnit pravidla hry v oblacích nad Perským zálivem.
Americká rozvědka navíc zjistila, že tajný přenos satelitu TEE-01B společnosti Earth Eye Co. k Islámským revolučním gardám (IRGC) umožnil Teheránu provádět přesné údery proti americkým cílům. Za těchto okolností Trump letěl do Pekingu nejen kvůli obchodní dohodě, ale také kvůli »geopolitickému nouzovému uzavíracímu kohoutku«.
Hlavní trofej: »Řekl, že nebude dodávat zbraně«
Nejvýraznějším výsledkem dvouhodinových rozhovorů ve Velké síni lidu bylo osobní ujištění Si Ťin-pchinga, že Čína ukončí vojenskou a technickou podporu Teheránu. V rozhovoru pro Fox News, který vysílal živě z Pekingu, se Trump zdál vítězný: »Řekl, že nebude dodávat zbraně.«
Pro Washington je to kolosální vítězství. Zablokování dodávek protivzdušné obrany (včetně přenosných systémů protivzdušné obrany, které mohly být dodány přes třetí země) fakticky zbavuje Írán jakékoli naděje na vytvoření »nedotknutelné kopule« nad jeho jadernými a vojenskými zařízeními, komentuje Fox News. Si Ťin-pchingův slib nejsou jen slova; je to veřejný závazek velmoci vůči mezinárodnímu společenství a jeho porušení by Peking stálo draho, pokud jde o jeho reputaci a obchodní vztahy.
Hormuzský průliv: Společné zájmy převažují nad ideologií
Druhým zásadním úspěchem Trumpa byl konsenzus ohledně Hormuzského průlivu. Bílý dům oficiálně potvrdil, že se USA a Čína shodly na tom, že průliv by měl zůstat otevřený, informuje agentura Reuters. Si Ťin-pching šel ještě dál a jasně vyjádřil svůj nesouhlas s jakoukoli »militarizací« průlivu a s íránskými pokusy o výběr mýtného za lodní dopravu.
V podstatě to lze vnímat jako »bodnutí do zad« íránské strategie asymetrického válčení. Teherán již léta vyhrožuje Západu uzavřením průlivu v domnění, že závislost Číny na íránské ropě donutí Peking vetovat jakákoli tvrdá opatření USA. Si Ťin-pching si však zvolil globální obchodní stabilitu, informuje agentura Reuters.
Pro Čínu by uzavření průlivu znamenalo inflaci a uzavření továren. Volbou »otevřeného moře« Peking fakticky připravil Írán o jeho hlavní geopolitický trumf.
Reorganizace ropného průmyslu
Jedním z nejelegantnějších kroků summitu byla diskuse o nákupu americké ropy, jak podrobně informuje agentura Bloomberg. Si Ťin-pching vyjádřil zájem o zvýšení dodávek ze Spojených států, aby »snížil závislost na Blízkém východě«.
Z analytického hlediska je Siho slib klasickou strategií, která prospívá jak USA (zvýšení exportu uhlovodíků, snížení obchodního deficitu a zvýšení vlivu na energetickém trhu), tak Číně (diverzifikace dodávek a získání nové páky nad Íránem). Pro Írán by to mohlo znamenat ztrátu jeho největšího odběratele.
Si Ťin-pching jako mírotvorce
Snad nejneočekávanějším zvratem událostí byla nabídka Si Ťin-pchinga, aby působil jako mediátor.
Trump citoval čínského vůdce: »Pokud je cokoli, co mohu udělat pro dosažení dohody s Íránem, rád bych pomohl.«
Jedná se o radikální změnu paradigmatu. Čína si vůči Íránu dlouhodobě udržuje pozici »benevolentní neutrality« a těží z omezeného postavení USA na Blízkém východě.
Peking je nyní připraven využít svou autoritu k tomu, aby donutil Teherán k nové »Trumpově dohodě«. Pokud Čína skutečně zatáhne za ekonomické páky, Íránu nezbude nic jiného, než se posadit k jednacímu stolu za podmínek Washingtonu.
Západní analytici se nyní ptají: proč Si Ťin-pching udělal takové ústupky?
S největší pravděpodobností jde o ekonomický pragmatismus: na pozadí probíhající obchodní války a potřeby prodloužit celní příměří se Írán stává pro Peking příliš problematickým aktivem.
»Čína i USA mohou ze spolupráce získat a z konfrontace ztratit,“ řekl Si Ťin-pching a zdůraznil, že obě země by měly být partnery, nikoli rivaly. „Lidé Číny a USA jsou oba velké národy,« řekl Si Ťin-pching.
Ioannis Sideropulos
Diskuze je uzavřena.