Analýza: Covid nikam nezmizel, ale zanechal za sebou inflaci a rozdělenou společnost

Dvě nové knihy osvětlují dlouhodobé důsledky pandemie: od lockdownů a ekonomické krize až po ztrátu důvěry v instituce a politickou polarizaci.

Pandemie covidu-19 nejen zabíjela. Stejně jako černá smrt, která vyhladila třetinu evropské populace, vyvolala obrovské ekonomické a politické otřesy.

Ve 14. století vedly mezery na trhu práce k prudkému nárůstu mezd, prudkému poklesu nájmů a páni se snažili změny potlačit silou, což vyvolalo povstání, jako bylo selské povstání v Anglii v roce 1381.

Pandemie covid-19 dnes za sebou zanechala inflaci, chudobu, ztrátu důvěry v odborníky a hluboce rozdělenou společnost.

Knihy, které otevírají dialog

Časopis The Economist představil dvě nedávné knihy, které se pokoušejí zachytit politické a sociální důsledky pandemie.

• Publikace In Covid’s Wake od Stevena Maceda a Francise Leeho, profesorů na Princetonské univerzitě, se zaměřuje na rozhodnutí o lockdownech, chyby vědecké komunity a politické náklady.
• Léto naší nespokojenosti od novináře Thomase Chattertona Williamse analyzuje toxickou polarizaci způsobenou pandemií a to, jak si společnosti přestaly navzájem naslouchat.

Doktrína lockdownů

Autoři poznamenávají, že před covidem jen málo vědců věřilo, že karanténa dokáže zastavit vysoce nakažlivý virus. Ale když Čína zavedla přísná opatření, dokonce i povinné omezení pohybu lidí doma, WHO přijala narativ »úspěchu« a lockdowny se staly mezinárodní normou.

Když se objevila mutace Omicron, opatření se zhroutila a protesty vedly k milionům úmrtí, protože populace zůstala neočkovaná.

V demokraciích byla opatření méně přísná, ale velmi nerovná. »Privilegovaní majitelé notebooků« nadále pracovali z domova, zatímco řidiči, dělníci a pracovníci ve službách se buď vystavili viru, nebo přišli o práci.

Ekonomický šok a inflace

Aby vlády zvládly katastrofu, vynaložily obrovské částky. Jen v USA dosáhly náklady 5 bilionů dolarů, což je čtvrtina HDP roku 2020.

Výsledkem byl bezprecedentní nárůst inflace, který rozzlobil občany a po návratu Donalda Trumpa v roce 2024 vyvolal politické otřesy.

V nejchudších zemích uvrhly lockdowny miliony lidí poprvé po desetiletích zpět do chudoby.

Švédsko a jiný příklad

Švédsko se vydalo vlastní cestou: bez povinných roušek, s otevřenými školami a doporučením pro seniory, aby se vyhýbali domovům důchodců. Mezinárodní média zpočátku tuto skandinávskou zemi označila za »vyvrhele«, navíc se stala terčem kritiky a zesměšňování. Po prvním roce pandemie však měl jednu z nejnižších měr nadměrné úmrtnosti v Evropě.

V USA státy, které zavedly přísná omezení pohybu, nezaznamenaly méně úmrtí než ty, které je nezavedly – ​​dokud nedorazily vakcíny. Poté se rozdíly ukázaly jako zjevné, protože státy s nízkou mírou proočkovanosti (většinou republikánské) zaznamenaly více úmrtí.

Pandemie jako politický jed

Řešení koronaviové krize se stalo bojištěm mezi stranami a sociálními skupinami. V USA demokraté zavírali školy a nosili roušky i venku, což mělo vážné důsledky pro vzdělávání a budoucnost dětí .

Republikáni se takovým politikám vyhýbali, ale zaplatili vysokou cenu v podobě nízké míry proočkovanosti a zvýšených úmrtí.

Williams ve své knize zdůrazňuje pokrytectví: když byl v květnu 2020 zavražděn George Floyd, ti samí lidé, kteří kritizovali pouliční demonstrace, najednou vyzývali občany k demonstracím proti rasismu. Pocit, že se pravidla mění dle libosti, dále zhoršoval podezření a pocit »manipulace«.

Ztráta důvěry v odborníky

Jednou z velkých obětí pandemie byla důvěryhodnost oficiálních autorit. Veřejné orgány prezentovaly své pokyny jako neomylné , zatímco ve skutečnosti se jednalo o provizorní odhady v neznámé oblasti. Všichni se pohybovali v neprobádaných vodách.

»Měli jsme říct: toto je to nejlepší, co víme, že to může být špatně,« připustil Francis Collins, bývalý šéf amerických Národních institutů zdraví. Toto opomenutí stálo důvěryhodnost.

Co pandemie zrodila?

Jak Macedo a Lee uzavírají, »svět potřeboval upřímnější politiku krizí – větší ochotu přiznat si nejistotu a rozpoznat logiku v různých názorech«.

Pandemie místo toho dala vzniknout špatným politikám, prováděným s fanatismem, a posílila polarizaci.

Švédský epidemiolog Anders Tegnell, architekt uvolněné švédské strategie, to vše shrnul frází, která se uchytila: »Svět se zbláznil.«

Překlad: (is)