Volební rok 2025 je akcentován ze všech stran už nyní, kdy máme za sebou teprve čtyři dny od Silvestra 2024. I to naznačuje důležitost, jakou bude mít naše účast za plentami v září nebo říjnu. I sami politici si uvědomují, že jde o moc (a toto slovo je míněno jako podstatné jméno i jako příslovce). Deset pánů a dam bude ve volební ruletě hrát klíčovou roli, alespoň dle předpovědi webového deníku iportaL24.cz. Tady jsou jména, na jejichž nositelích bude záležet podzimní resumé a do značné míry i vývoj našeho státu…
Petr Fiala
Mainstream se snaží z voleb udělat souboj dvou posledních premiérů. Bude ve volebním klání úspěšnější Petr Fiala, nebo Andrej Babiš? Podle posledních průzkumů je odpověď zcela jednoznačná a bez jakýchkoli pochybností. Jenže je otázkou, o kolik ANO nad SPOLU vyhraje. A právě zde Petr Fiala coby lídr koalice, kterou tvoří jeho ODS a dále KDU-ČSL a TOP 09, sehraje klíčovou roli. Ostatně volební kampaň už začal na Nový rok ráno svým spotem, kdy mj. řekl, že rok 2025 bude »rokem rozhodnutí o tom, jestli se naše republika vrátí do doby chaosu, prázdných gest a koketování s Východem, nebo jestli zůstane rozumnou zemí, která je součástí demokratického Západu«. Video se setkalo s ostrou kritikou, stejně jako některá předešlá Fialova vystoupení (např. předvádění zajíčka v televizním rozhovoru či výrok o německých platech v Česku). Už teď proti němu sílí i opozice v ODS a je otázka, nakolik těžkou situaci v kampani ustojí.
Andrej Babiš
Fiala vs. Babiš. Tak se snaží média v čele s Českou televizí, jak již bylo řečeno, vykreslit volební rok na samém jeho prahu. Je jasné, že předseda hnutí ANO se bude vůči svému nástupci ve Strakově akademii ostře vymezovat. Cokoli jiného by byla taktická chyba – ostatně současná vládní koalice právě na programu »antibabiš« založila svou kampaň z před čtyř let. Pro Babiše bude klíčové, zda se vyvaruje série chyb, které předvedl před dvěma lety v prezidentských volbách. Pokud se mu naopak povede aktivizovat více než 40 procent voličů, jak odhadují agentury potenciál ANO, může být blízko dokonce k jednobarevné vládě. Vzhledem k neoblibě Fialy i mezi mnoha bývalými voliči ODS je jasné, že právě Babišovy kroky rozhodnou. A to i směrem do opoziční scény. Kolik stran a hnutí dokáže ANO »vysát« a jak moc, je dalším z témat voleb tohoto roku…
Petr Pavel
Promluví prezident aktivně do voleb? Pomůže pěti- resp. čtyřkoalici, k níž má tak blízko? Nebo bude neutrální i s ohledem na to, co by mohlo nastat po podzimu 2025, a v duchu toho, co vždy uměl, to znamená převlékat kabát? Už jeho novoroční projev naznačil, že spíše platit varianta A. To znamená, že udělá všechno pro Fialu a spol., tedy pro ty, co jej tak dychtivě ve volbách hlavy státu podporovali. Koneckonců – jeho nedávná návštěva Nového Zélandu se nesla v duchu zapůsobení na naše krajany, aby využili svého práva a šli volit. Jak jinak, korespondenčně. I tato, jak říká opozice, protiústavní volba může promluvit do podoby příští Sněmovny. A Pavel si toho je se svými poradci moc dobře vědom…
Kateřina Konečná
Europoslankyně a předsedkyně KSČM bude hrát nepochybně klíčovou roli nejen v kampani hnutí STAČILO!, ale především v tom, jak široké spojenectví bude a jaké strany či hnutí v něm budou zahrnuty. Vždyť úspěšná značka prapůvodně pochází právě z jejích videí na téma »Fialo, stačilo!«. Komunisté mají společně se spojenci z eurovoleb – Českou stranou národně-sociální (ČSNS) a Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých (SD-SN) – podepsat memorandum 15. ledna tohoto roku. Právě na Konečné bude do značné míry záležet, který další subjekt se k triu připojí. Mohla by to být například ČSSD Jiřího Paroubka nebo SOCDEM Jany Maláčové. U prvního subjektu je otázkou, zda by expremiér nezastínil další kandidáty, u druhého zase mohou být překážou programové rozdíly ohledně zahraniční politiky.
Jana Maláčová
Předsednictvo SOCDEM přijalo 12. prosince minulého roku usnesení, že vedení Sociální demokracie může »vyjednávat o variantách postupu do sněmovních voleb a jednat s dalšími politickými subjekty«. O to větší je nyní tíha na nově zvolené předsedkyni nejstarší politické strany u nás Jany Maláčové. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí se několikrát nechala slyšet, že jejím vzorem je široká levicová koalice po francouzském vzoru z úspěšných voleb 2024. Jenže je otázkou, jak silný bude mít nová šéfka mandát, pokud by si například plácla s hnutím STAČILO!. Proti spolupráci s komunisty se stále a priori stavějí někteří sociální demokraté a je otázkou, zda by si u nich Maláčová dokázala podobný krok obhájit. A zda vůbec jde v jejích očích o prioritu. Mnoho jiných variant než jít v koalici či rádobykoalici Sociální demokracii nezbývá, protože sama o sobě jen těžko překročí pětiprocentní hranici. V rozhovoru pro iportaL24.cz nedávno Maláčová slíbila, že SOCDEM bude mít vlastní poslanecký klub. Je jasné, že v plnění tohoto cíle bude nyní záležet na každém jejím kroku…
Tomio Okamura
SPD neprožila zrovna dokonalý volební rok 2024. Jeden zvolený europoslanec, to bylo pod očekávání hnutí předsedy Tomia Okamury. V krajských volbách sice SPD zaznamenalo průlom a stalo se součástí vlád ve čtyřech krajích, ovšem je třeba podotknout, že na kandidátkách figurovalo s dalšími partnery na národně-konzervativní scéně a zvláště příznivci strany PRO Jindřicha Rajchla ukázali, že umějí kroužkovat. Nyní by se měly znovu sejít na společné kandidátce SPD, PRO i Trikolora (a možná Svobodní) a právě na Okamurovi bude záležet, jak dokáže ukočírovat některé nevyladěnosti (eufemisticky řečeno) mezi národně-konzervativními politiky, jestli uhájí mandáty pro své hnutí (a nebo zda SPD znovu přeskočí stranická »konkurence«) a kolik procent SPD ve finále získá. Pokud se svými partnery přeskočí laťku jen těsně nad pěti procenty, těžko mu hnutí ANO nabídne spolupráci na vládě tak, jak jsme to viděli ve čtyřech krajích loni na podzim…
Filip Turek
Jeden z králů loňských eurovoleb může mít zásadní význam pro dění v nevládním táboře. V prosinci se na sněmu Motoristů stal čestným prezidentem této strany (ač sám do EP kandidoval jako navržený Přísahou) a je jasné, že díky své nabyté popularitě může hrát důležitou roli v tom směru, jak úspěšní budou ve volbách Motoristé, s nimiž se počítá jako s potenciálními spojenci Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Dokonce se množí hlasy, aby do Sněmovny kandidoval i sám Turek. To by mohlo být vnímáno jako zrada vůči voličům z eurovoleb (i v souvislosti s heslem »Filip nás v Bruselu nezradí«), ovšem Turek kandidaturu nevyloučil. »Pokud bych se rozhodl kandidovat, tak na 99,9 procenta se do Sněmovny dostaneme,« citoval ho nedávno server Seznam Zprávy. A něco na tom i bude. Jeho popularita na sociálních sítích je nezměrná, a to především mezi mladou generací. Proto bude jeho rozhodnutí jedním z nejočekávanějších v rámci letošní kampaně…
Danuše Nerudová
Také europoslankyně Nerudová zvažuje kandidaturu do Sněmovny. Neúspěšná kandidátka z předloňské prezidentské volby je podle »zlých jazyků« tou, která díky svým neuváženým krokům vůči Turkovi stála za velkým volebním úspěchem koalice Přísahy a Motoristů sobě. Pokud by skutečně do Poslanecké sněmovny kandidovala (a případným zvolením by zanikl její mandát v Bruselu), může to mít pro hnutí STAN zásadnější význam než to, jak si v debatách povede předseda, a mimochodem vynikající řečník, Vít Rakušan. »Hnutí STAN nominací Danuše Nerudové získalo dva mandáty – Přísaze,« hodnotil situaci hojně šířený vtip po eurovolbách, ovšem on až tak daleko od reality nebyl. A podobnou roli by mohla mít Nerudová i v letošním sněmovním klání. Ostře sledované politické okamžiky totiž nezvládá…
Václav Klaus
Role exprezidenta v nadcházejících volbách může být zásadnější, než by se mohlo zdát, ačkoli on sám se pochopitelně do velké politiky nehrne. Ale už svojí podporou straně Motoristé sobě, na jejímž prosincovém kongresu promluvil, dal mnohé najevo. »Přišel jsem sem jako někdo, kdo spolu se sta tisíci občany nemá v naší politické konstelaci, koho by volil. Proto budu s napětím čekat, jak se bude vaše nová strana profilovat a etablovat,« řekl na kongresu exprezident. A například v podcastu Echo Pavla Štrunce označil europoslance Turka za talentovaného politika. Otázkou nicméně zůstává, nakolik bude jeho podpora Motoristům přínosná, a nakolik se bude blížit pověstnému polibku smrti. Zatímco mnozí politici, tak či onak v minulé době spjatí s ODS, mají Klause stále za modlu, část veřejnosti mu některé kroky z minulosti, včetně amnestie, ostře vyčítá.
Jan Souček
Generální ředitel České televize pochopitelně nikam nekandiduje, ovšem je nasnadě, že veřejnoprávní médium znovu sehraje jednu z klíčových rolí. A opět netřeba hádat, na kterou stranu se postaví. Příklad debaty v předvečer eurovoleb hovoří za vše a ČT za něj i schytala výtky obou mediálních rad. Zvýhodnila tehdy koalici SPOLU, jelikož tři ze sedmi účastníků debaty byli lidé, kteří zastupovali jednu společnou kandidátku do Evropy – Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navíc jen dva diskutéři zastupovali opozici – 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura. Mimoparlamentní subjekty vůbec nedostaly šanci, ačkoli jim průzkumy přisuzovaly slušný zisk. Zatímco v minulosti to zvykem nebylo, když prosazování neparlamentních stran nejednou změnilo vládní koalice (příklad Strany zelených či Věcí veřejných).
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.