Úvaha nad novoročním projevem prezidenta v hlubších souvislostech

Následnou úvahu uvedu citátem, který odpovídá dnešní situaci: »Občas si nejsem jistý, jestli světu vládnou moudří lidé, kteří si z nás dělají legraci, nebo dementi a darebáci, kteří to myslí vážně.«

Každé období, ve kterém něco končí a nové začíná, patřilo a patří k velmi sledovaným událostem. Proto kolem těchto přelomových okamžiků je velké množství tradic, zvyků, pověr, ale i předpovědí, co lze očekávat nebo dokonce, co se stane. Jedna z pranostik říká: Padne-li Nový rok na pondělí, jak se tentokrát stalo, pak lze očekávat krutou zimu, vlhké jaro, povodně a nemoci. I stát může onemocnět, když jeho funkcionalita se dostane do patologického stavu, který občanům generuje jen těžký úděl.

Novodobou novoroční tradicí se stal projev prezidenta. Ale ani další přední politici se nechtějí nechat zahanbit. V tomto směru zvláště vyniká předseda Senátu Vystrčil, který se svého času pasoval na Tchajwance. Pekarová Adamová se nechtěla na Tchaj-wanu po něm opičit, a tak Vystrčilův výrok pozměnila a řekla: »My jsme s vámi, buďte vy s námi.« To připomíná jistý vtip kolující v době reálného socialismu. Proslovy politiků nikdy nejdou na dřeň problému, ale vždy jde jen a jen o politickou slovní ekvilibristiku či demagogii. Nelze po vrcholných politicích chtít, aby hledali systémová řešení, neboť to není smyslem jejich konání.

Osobně jsem novoroční projev generálprezidenta Petra Pavla neposlouchal, protože nemá význam poslouchat člověka vyjadřujícího se k záležitostem, kterým jako neodborník vůbec nerozumí a mele jen to, co mu připraví »poradci« či »našeptávači«. Pochopitelně, že přední politici mají zapotřebí se k novoročním projevům politicky vyjádřit. Hned se také pozná, zda jde o vládního nebo opozičního politika, a to nikoliv z hlediska důkladné analýzy, ale na základě výroků v intencích své politické příslušnosti. Vládní politici, pokud stáli u volebního zrodu prezidenta, budou vždy neutuchajícím způsobem velebit jeho projev, a to bez ohledu na jeho obsah. Opozice se naopak snaží vydloubat nedostatky a upozorňuje na nevyváženost a úmyslné zamlčování některých skutečností. Proto bývá zajímavější se seznámit s komentáři opozičních politiků. Ale je třeba mít stále na mysli, že komentáře politiků vždy sledují jen své mocenské cíle a pravdu obhajují pouze tehdy, pokud je v jejich zájmu.

Nemíním rozebírat komentáře, ty si každý může přečíst, a ti, co neztratili kritiku rozumu, mohou konfrontovat novoroční proslov s realitou všedních dnů, a tak mohou jasně pochopit, o co vlastně jde. Stačí odfiltrovat nic neřešící politické plky a fráze. Ale v souvislosti s projevem je důležitější si položit otázky o věcech, které se v proslovu úmyslně ignorovaly, přestože občané pociťují jejich dopady na každém kroku.

Nákup letounů F-35 a jejich provoz nezvýší bezpečnost naší země, ale enormně nás zadluží. Přitom nám bohatě stačí nová varianta letounů Gripen NG, při nesrovnatelně nižších nákladech. Problém naší armády je v zoufale nedostatečném počtu vycvičených vojáků. Spíše než o armádě můžeme hovořit jen o expedičním sboru. ČR v životě nevyzkoušela cvičnou částečnou mobilizaci, která je složitým procesem. Nemáme ani početně dostatečnou výzbroj, výstroj a potravinové zásoby pro hromadnou mobilizaci. Nemáme odpovídající výcvikové prostory pro zmobilizované. Nemáme vycvičené mladé brance ani krátkodobým soustředěním (např. povinným půlročním intenzivním výcvikem). Takže případnou mobilizací získáme jen omezený počet rekrutů, slangově označených kanónenfutr. To jsou základní problémy naší armády.

Nemluvě o narůstajících ekonomických problémech, protože vládní garnitura připustila znásilnění ekonomiky politikou. K tomu lze připomenout nesmyslnou energetickou politiku, která se podílí na vysoké inflaci, problémy v dodavatelských řetězcích a významnou ztrátu v soběstačnosti. Člověk u nás aby chodil na nákupy s obavami. Na pult se dováží nekvalitní až závadné potraviny. Pšenice se vozí z Ukrajiny nebo Moldávie, kde se nedodržují evropské normy, a proto máme i nižší kvalitu mouky. Najdeme i eidam z palmového oleje, maso napíchané vodou atd.

Ani proslov významného politika nemusí být garancí pravdy, ale může jít o snůšku polopravd, frází a manipulací ve prospěch těch, kterým je zavázán za svoji kariéru. Vzpomínám si na příhodu, která se mi stala v době reálného socialismu. Než jsem dostal družstevní byt, bydlel jsem s rodinou krátkou dobu v nájemním bytě. Krátká poznámka. Výhodu družstevního bydlení z předchozího režimu dnešní mladí lidé vůbec neznají. V bytě mě střídal důstojník od policie s rodinou. Protože nejsem žádný kšeftař, tak jsem svému následníkovi přenechal poměrně dost uhlí ve sklepě a kamna Club za symbolickou cenu láhve lepšího alkoholu. Aby i on ukázal dobrou vůli, sdělil mi, že za moji velkorysost nabízí službu. Mají k dispozici výborného právníka, který pro ně udělá vše možné, snad i nemožné, neboť mu cílevědomě prominuli jeho aktivní spolupráci s Němci v době Protektorátu Čechy a Morava. O morálce tohoto právníka jsme raději nemluvili. Dal mi na sebe telefonní číslo, ať zavolám, dostanu-li se do právních nesnází. Nikdy jsem to nevyužil. Proč o tom mluvím? Vzpomněl jsem si na jednoho dnešního významného politika, který si z doby reálného socialismu přinesl dva velké škraloupy. Bylo mu to odpuštěno, aby tak mohl získat významnou pozici po československé politické změně v roce 1989. Koho asi tak mám na mysli, kdo je obdobně přizpůsobivý, amorální a ochotný plnit požadavky svých nových chlebodárců?

Probíhá cenzura názorů, které nejsou v souladu s mainstreamem a navíc jejich nositelé mají argumenty. Motivací politiků se tak stala osobní moc, která jim dává větší kontrolu nad společností a nemalý finanční profit. To ovšem neznamená, že politici jsou automaticky imunní vůči korupci. Ale pokud se v této oblasti něco provalí, pak za tím většinou stojí jejich politická konkurence. Motivací privátních společností ke spolupráci s politiky je jejich snaha o udržení svého monopolního postavení. Proto dnes přestává být důležitá odbornost, ale stává se tím politické uvědomění. Jako kdybych se vrátil do nedávné minulosti. Např. různé veřejné sociální platformy (Youtube, Facebook atd.) se propůjčily k cenzuře opozičních projevů pod hlavičkou boje proti dezinformacím, přestože se ukázalo, že odstraněné informace jsou pravdivé. A světe div se, i nadále se pokračuje v odstraňování těchto pravdivě prokázaných informací, a to bez sebemenšího zardění. Příkladem takovéto cenzury mohou být informace o vakcinacích v rámci covidu, informace o dění na Ukrajině apod. Ještě horším případem cenzury je, když ze strany sociální sítě dojde k zablokování účtu.

Samozřejmě se tyto služby nedělají zadarmo. Očekávají, že jim stát bude krýt záda, nebo je podpoří v konkurenčním boji. V některých případech se rozdávají i finanční odměny. Např. ministr Rakušan přislíbil takto spolupracujícím neziskovým organizacím každoročně 50 milionů Kč a médiím, které mu pomohou s oponenty produkující tzv. »fake news«ۚ až 100 milionů. Přitom cenzura je nepřípustná nejen dle naší Ústavy, ale i dle Listiny práv a svobod. Cenzura se někdy obchází tím, že se informace, které se považují za nežádoucí, jednoduše nezveřejní. Tyto případy patří k mainstreamovým manipulacím veřejného mínění.

Dnes se vyvíjí technologie na bázi AI, které umožní hromadné sledování všech lidí. Jedna z těchto kontrolních technologií je založena na virtuální měně, na digitálních měnách centrálních bank. Technologie digitálních identit a digitálních peněz neslouží jen pro kontrolu, ale i pro vynucené ovládání lidí. Americká společnost FICO předpovídá, že se díky této technologii nastaví osobní hodnocení, osobní kreditní skóre, na základě kterého bude či nebude poskytnut úvěr na cokoliv (bydlení, nákupy apod.). Pokud bude úvěr poskytnut, pak se bude měnit jeho úroková míra podle toho, jak dotyčný plní stanovené požadavky. Např. jak dalece za sebou zanechává uhlíkovou stopu. Jiným kritériem může být zvýhodňování některých skupin před ostatními. Již dnes Bank of America oznámila, že bude poskytovat hypotéky menšinám bez nutnosti akontace. Dalším příkladem vynucovaného chování je Australian Bank, která zrušila úvěrové programy pro automobily s benzínovými a naftovými motory.

Ale nejkřiklavějším příkladem zneužívání dohod vlád s bankami bylo rozhodnutí kanadské vlády v únoru 2022 o zmrazení osobních účtů protestujících řidičů kamionů a dalších, kteří jim pomáhali. Jiným příkladem jsou různá protiprávní drakonická nařízení v průběhu covidu, která nesmyslně omezovala osobní i pracovní svobodu lidí, zavedení distančního vyučování žáků základních škol, což poškodilo nejen úroveň vzdělávání, ale i jejich psychický vývoj. Přitom ve Švédsku se k těmto rozsáhlým nesmyslnostem nepropůjčili a přesto problémy s covidem zvládli lépe než u nás.

Dnes stejní představitelé moci mluví o omezujících opatřeních v oblasti spotřeby elektrické energie. Z dílny EU vzešel další nesmyslný nápad, a to snížit výrobu elektrické energie do roku 2030 o 11 %. Jak na to přišli? Proč právě o 11 %, a ne o 5 % nebo o 20 %? Ukazuje se, že na místo odborné zevrubné analýzy stavu se jedná spíše o zbožná přání, která jsou otcem jejich myšlenek. A za to mají tak nehorázně vysoké finanční náležitosti. Proto lze mluvit až o eurounijní korupci. To je vzhledem ke stávající míře elektrifikace, k nesmyslné snaze vyrábět jen elektromobily, kdy výrazně stoupne spotřeba elektrické energie, nehledě na explozivní hoření jejich autobaterií, jen projevem nesystémového myšlení až blbosti. Pokud by se tento nesmysl prosadil, pak můžeme očekávat úřední rozpis, kdy a co si můžeme zapnout na elektřinu. Znovu se potvrzuje, že evropský parlament, resp. EK nedokáže řešit problémy systémově a tento eurounijní moloch pravděpodobně ztratil i kritiku rozumu.

To, co se dnes u nás i kolem nás děje, je ukázkou toho, jak se řítíme do zkázy, neboť navrch získávají psychopati mezi námi, političtí darebáci a lidé, kteří pro své mocenské ambice jsou schopni všeho zlého, pokud to podpoří jejich cíle. Bezohlednost, ztráta empatie a duchovních hodnot, honba za hmotnými a finančními statky a další odličtění se postupně stávají normou dnešní generace. Jde o důsledek špatného systému, kdy mainstreamová média nejsou objektivní, mohou i lhát a pravda se sděluje jen okrajově nebo když se zrovna hodí.

Petr Pavel se jaksi zapomněl o těchto i o dalších problémech alespoň zmínit. Jímá mě hrůza z budoucnosti, když si představím, že jak současná vládní garnitura, tak i jejich nástupci, dnešní mladá generace, jsou v mnohých případech lidsky neschopní, ale jinak schopní všeho, i toho zlého. Lze tak očekávat, že zlo se nahradí něčím ještě horším.

František Krincvaj