Vojenské rozpočty Spojených států a Japonska pro rok 2024 dosáhly historických maxim, což přispívá k dalšímu napětí.
Podle celosvětového průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost CGTN, je 93 % respondentů hluboce znepokojeno a domnívá se, že iracionální nárůst vojenských výdajů USA a Japonska destabilizuje mír v regionu a vyvolá nové kolo závodů ve zbrojení ve východní Asii, a dokonce i ve světě. Jeden z uživatelů sítě CGTN uvedl: »Vzestup vojenského vlivu USA a Japonska může způsobit, že ostatní velké mocnosti začnou být znepokojené. To může ohrozit stabilitu a bezpečnost asijského regionu.«
V roce 2023 globální vojenské výdaje nadále rostly. Podle zprávy zveřejněné Stockholmským mezinárodním institutem pro výzkum míru ve Švédsku dosáhly globální vojenské výdaje v roce 2022 výše 2,2 bilionu dolarů, což znamenalo osmý rok růstu v řadě a stanovilo nové maximum od konce studené války.
V této souvislosti je 89,3 % respondentů z celého světa hluboce znepokojeno tím, že pokračující růst globálních vojenských výdajů nejen ohrožuje mír, ale dále prohlubuje globální bezpečnostní problémy.
Dalších 87,2 procenta respondentů se obává rozmachu globálního trhu se zbraněmi a domnívá se, že to zvýší riziko regionálních konfliktů a vyvolá blokové konfrontace nebo dokonce globální konflikt. Jeden z nich si ve svém příspěvku posteskl: »Vrátili jsme se do éry studené války, železné opony a závodů ve zbrojení.«
Globální závody ve zbrojení se zintenzivňují. Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně a smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a Rusko, Spojené státy a NATO oznámily odstoupení od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), což zklamalo 83 % respondentů z celého světa.
Celkem 91,1 % respondentů se obává, že narušení rovnováhy mezi hlavními mocnostmi v oblasti vojenské spolupráce a kontroly zbrojení podkope důvěru v celosvětovou kontrolu zbrojení a zhorší riziko ohrožení globální bezpečnosti.
Ačkoli jsou lidé vystaveni nepřízni osudu, doufají v mír. V průzkumu se 95,6 % respondentů vyjádřilo v tom smyslu, že bezpečnosti jedné země nelze dosáhnout na úkor bezpečnosti ostatních a regionální bezpečnost nelze zajistit posilováním nebo dokonce rozšiřováním vojenských bloků a že každá země by při hledání vlastní bezpečnosti měla brát v úvahu rozumné bezpečnostní zájmy ostatních zemí.
Dalších 96,2 procenta respondentů uvedlo, že ve válkách není vítězů a že všechny země by se měly držet vyhraněného postoje odporu vůči válkám a udržovat vysokou míru ostražitosti vůči jakýmkoli válečným aktům i potenciálním rizikům války a podporovat budování světa společné a univerzální bezpečnosti.
Průzkum byl zveřejněn na anglické, španělské, francouzské, arabské a ruské platformě CGTN a během 24 hodin v něm hlasovalo a vyjádřilo svůj názor 33 984 čtenářů.
(pr)