Pozitivní vnímání vlastního těla významně přispívá k psychické pohodě. Potvrdila to studie, do níž se zapojilo 57 000 respondentů z celého světa a podíleli se na ní psychologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ze studie také vyplynulo, že Slováci jsou ve svém těle spokojenější než Češi. O výsledcích informoval v tiskové zprávě Václav Tesař z fakulty.
Primárním cílem studie bylo ověřit univerzálnost Body Appreciation Scale-2, tedy nástroje k měření toho, jak lidé vnímají vlastní tělo. Na dotazy odpovídali respondenti z 65 zemí. Kromě ověření univerzálního nástroje se ale zároveň podařilo zjistit také to, které národy jsou se svým tělem spokojenější.
Nejlépe ze studie vyšli Malťané, Tchajwanci a Bangladéšané. Slováci se umístili pětadvacátí, Češi dvaapadesátí. Spokojenost s vlastním tělem je v globálním srovnání nižší u lidí v bohatších a vzdělanějších západních zemích.
»V zemích spíš rozvojových není takový tlak na vnější ideály krásy a vztah jejich obyvatel k tělu se odvíjí víc od toho, jestli je člověk dostatečně fyzicky fit, aby mohl vykonávat svou práci nebo aby mohl přivést na svět děti. Proto svůj vztah k vlastnímu tělu opírají spíš o řekněme utilitární aspekt a o to, nakolik se na své tělo mohou spolehnout,« uvedla Alena Slezáčková z Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
V individuální rovině studie potvrdila, že muži mají tendenci být spokojenější se svým tělem než ženy. Nejméně spokojení jsou lidé zhruba od 25 do 44 let.
Aby lidé zvýšili spokojenost s vlastním tělem, a tím i duševní pohodu, měli by podle Slezáčkové o tělo pečovat při zachování vyrovnaného poměru fyzické aktivity a relaxace. »Zadruhé, akceptujme, že ne vše je pod naší kontrolou, že máme nějaké vrozené dispozice a že se naše tělo přirozeně proměňuje v čase,« uvedla Slezáčková. Varovala také před srovnáváním s druhými.
»Myslím, že bychom měli mít více vděčnosti a uvědomit si, že naše tělo, které mnohdy bereme jako samozřejmost, je vlastně velká věc a úžasný systém navzájem propojených mechanismů, který nám umožňuje vnímat, reagovat, fungovat, pracovat a radovat se v tomto fyzickém světě,« uzavřela Slezáčková.
(čtk)