Podle průzkumu veřejného mínění agentury STEM jsou výsledky stran vládní koalice měsíc od měsíce horší a horší. Je to v podstatě stejný vývoj jako u ostatních agentur pro výzkum veřejného mínění.
Hnutí ANO směřuje ke svému pravděpodobnému maximu, tj. k hranici 35 %, v listopadu dosáhlo na úroveň 33,2 % preferencí (v září to bylo 30,8 %). Oproti předchozímu měření je to tedy poměrně podstatný nárůst.
Také další opoziční hnutí, SPD, zvýšilo své volební preference ze zářijových 10,9 % na 12 %. V souhrnu tedy obě opoziční strany vykazují 45 %. A to jsou ještě v záloze 1,2 % preferencí Trikolory, která uzavřela smlouvu o spolupráci s SPD.
Naopak pro vládní tábor průzkum přináší v souhrnu špatné zprávy. Nejsilnější vládní strana klesla z 13,1 % podpory na 11,6 %. Piráti, kteří jsou čtvrtou nejsilnější stranou, si o něco málo polepšili z 9,6 % na 10,2 %. Stejně tak STAN, který zvýšil své preference z 5,3 % na 6,4 %. TOP 09 naopak mírně snížila své preference z 5,4 na 5,2 %. A KDU-ČSL dokonce z 5 % na 3,5 %.
Je tedy možné, že tři z pěti stran vládní koalice by měly vážné problémy ve volbách obhájit svou pozici v parlamentu, pokud by kandidovaly jednotlivě. V tom případě hranici 5 % nemusí být schopny dosáhnout a pak tedy by výsledek voleb ve prospěch současné opozice byl naprosto zdrcující. Vládní strany v souhrnu dosahují na necelých 37 % preferencí.
Pokud budou vládní strany se současným stylem politiky pokračovat a budou si znepřátelovat jednotlivé vrstvy obyvatelstva, bude to mít za následek demonstrace a stávky. A pokud budou dělat naprosto necitlivou sociální politiku a budou neteční k dalšímu kolu inflace, které se rozjede v důsledku poměrně razantních nárůstu cen elektřiny, plynu, tepla a vody od počátku příštího roku, při současném útlumu růstu nominálních mezd (u veřejných zaměstnanců má dojít dokonce k jejich poklesu), bude to znamenat pokles reálných mezd a tedy další snížení životní úrovně českého obyvatelstva. Ta ovšem již za léta 2022 a 2023 poklesne v souhrnu o 20–25 %. Ten další pokles můžeme očekávat znovu o nějakých 10–12 % za rok.
Pokud vláda bude pokračovat ve své válečnické politice a v šílené politice zvyšování vojenských výdajů, budou se nůžky volebních preferencí mezi současnou opozicí a stranami vládní koalice dále rozevírat.
Nakonec může současná opozice získat v příští Sněmovně ústavní většinu mandátů anebo se k ní alespoň přiblížit.
Bude ještě existovat levice?
Tento mezititulek je záměrně provokativní. Ukazuje se, že volební preference obou levicových stran se pohybují stále pod hranicí, která by umožňovala vstup do Sněmovny.
Pokud jde o komunisty, jejich volební preference jsou 3 %. Je otázkou, jak zabere léčba volební podpory této strany vytvořením »národní koalice« pro volby do Evropského parlamentu (EP), na které kromě členů KSČM budou uvedeni odpadlíci z PRO J. Rajchla, které znají jen političtí fajnšmekři. A to ještě kandidující za »koaliční stranu« pravostředového charakteru »Sjednocení demokraté«, jejímiž členy ovšem ani nejsou.
SOCDEM je sice podle průzkumu na 4,5 % preferencí, ale ty vlastní syrové volební preference jsou u této strany nižší nežli u komunistů. Komunisté mají 2,9 % preferencí a SOCDEM pouze 2,7 %. Rozdíl u SOCDEM do 4,5 % tak vykouzlili specialisté agentury STEM.
No, a pokud se lídrem kandidátky do Evropského parlamentu za tuto stranu stane T. Petříček, bude konec. Ještě bych na druhé místo kandidátky doporučoval v tomto případě paní Šabatovou, která přivedla kandidátku soc. dem. v Praze v komunálních volbách do ZHMP k závratným 2 % podpory.
Jiří Paroubek
Ovšem mezi Slepencem a ANO prakticky není rozdíl.