Nejobsáhlejší studie globální klimatické nerovnosti, která kdy byla provedena, ukazuje, že tato elitní skupina, kterou tvoří 77 milionů lidí včetně miliardářů, milionářů a osob s platem vyšším než 140 000 USD (přes tři miliony korun) ročně, se v roce 2019 podílela na 16 % všech emisí CO2 – což podle zprávy stačí na to, aby způsobila více než milion nadměrných úmrtí v důsledku veder, informoval The Guardian.
Deník Guardian v uplynulých šesti měsících exkluzivně spolupracoval s organizací Oxfam, Stockholmským institutem pro životní prostředí a dalšími odborníky na přípravě speciálního šetření s názvem The Great Carbon Divide. Výzkum se zabývá příčinami a důsledky uhlíkové nerovnosti a neúměrným dopadem superbohatých jednotlivců, kteří byli označeni za »elitu znečišťovatelů«. Spravedlnost v oblasti klimatu bude jedním z hlavních bodů programu klimatického summitu OSN Cop28, který se tento měsíc koná ve Spojených arabských emirátech.
Zpráva Oxfamu ukazuje, že ačkoli 1 % nejbohatších lidí žije zpravidla klimatizovaným životem, jejich emise – 5,9 miliardy tun CO2 v roce 2019 – jsou zodpovědné za obrovské utrpení.
Na základě vzorce »nákladů na úmrtnost« – který používá mimo jiné americká Agentura pro ochranu životního prostředí – spočívá 226 případů úmrtí na světě na každý milion tun uhlíku, zpráva vypočítává, že jen emise z 1 % by stačily k tomu, aby v příštích desetiletích zemřelo v důsledku vysokých teplot 1,3 milionu lidí.
V období od roku 1990 do roku 2019 by se kumulované emise 1 % rovnaly likvidaci loňské úrody kukuřice v EU, pšenice v USA, rýže v Bangladéši a sójových bobů v Číně.
Podle výzkumu dopadá utrpení neúměrně na lidi žijící v chudobě, marginalizované etnické komunity, migranty a ženy a dívky, které žijí a pracují pod širým nebem nebo v domech náchylných vůči extrémnímu počasí. U těchto skupin je méně pravděpodobné, že mají úspory, pojištění nebo sociální ochranu, což je ekonomicky i fyzicky více ohrožuje povodněmi, suchem, vlnami veder a lesními požáry. OSN uvádí, že na rozvojové země připadá 91 % úmrtí souvisejících s extrémním počasím.
Zpráva uvádí, že by trvalo přibližně 1500 let, než by člověk z dolních 99 % vyprodukoval tolik uhlíku jako nejbohatší miliardáři za rok.
»Superbohatí drancují a znečišťují planetu až k záhubě a nejvyšší cenu za to platí ti, kteří si to mohou dovolit nejméně,« uvedla Chiara Liguoriová, hlavní poradkyně Oxfamu pro politiku klimatické spravedlnosti. Podle ní se klimatická krize a krize nerovnosti »vzájemně podporují«.
Rozdíly v bohatství mezi národy jsou vysvětleny pouze částečně. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2019 – posledním roce, za který jsou k dispozici komplexní údaje – byly země s vysokými příjmy (převážně na globálním severu) zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO2 založených na spotřebě, zatímco příspěvek zemí s nízkými příjmy (převážně na globálním jihu) činil zanedbatelných 0,4 %. Afrika, kde žije přibližně šestina světové populace, byla zodpovědná za pouhá 4 % emisí.
Méně diskutovaným, ale rychleji rostoucím problémem je nerovnost v rámci jednotlivých zemí. Miliardáři jsou stále v drtivé většině běloši, muži a sídlí v USA a Evropě, ale příslušníky této vlivné třídy superbohatých lze stále častěji najít i v jiných částech světa. Milionáři jsou roztroušeni ještě více.
Podle autorů studie je to špatná zpráva pro klima na více úrovních. Extravagantní uhlíková stopa 0,1 % – od superjachet, soukromých tryskáčů a sídel až po lety do vesmíru a bunkry soudného dne – je 77krát vyšší než horní hranice potřebná k tomu, aby globální oteplování dosáhlo vrcholu 1,5 °C.
Tato elita má přitom také obrovskou a rostoucí politickou moc, protože vlastní mediální organizace a sociální sítě, najímá reklamní a PR agentury a lobbisty a společensky se stýká s vysokými politiky, kteří jsou často také členy 1 % nejbohatších, uvádí studie.
Například v USA údajně každý čtvrtý člen Kongresu vlastní akcie společností vyrábějících fosilní paliva v celkové hodnotě 33 až 93 milionů dolarů. Zpráva uvádí, že to pomáhá vysvětlit, proč celosvětové emise stále rostou a proč vlády zemí globálního severu poskytly v roce 2020 1,8 bilionu dolarů na dotování průmyslu fosilních paliv v rozporu se svými mezinárodními závazky postupně snižovat emise uhlíku.
Oxfam požaduje vysoké daně z bohatství pro superbohaté a mimořádné daně pro společnosti využívající fosilní paliva, aby podpořil nejhůře postižené, snížil nerovnost a financoval přechod na obnovitelné zdroje energie. Podle organizace by 60 % daň z příjmů 1 % nejbohatších vynesla 6,4 bilionu dolarů ročně a mohla by snížit emise o 695 milionů tun, což je více, než činí emisní stopa Spojeného království v roce 2019.
Prozatímní výkonný ředitel Oxfam International, Amitabh Behar, řekl: »Nezdanění bohatství umožňuje nejbohatším okrádat nás, ničit naši planetu a nedodržovat demokracii. Zdanění extrémního bohatství mění naše šance na řešení nerovnosti i klimatické krize. V sázce jsou biliony dolarů, které můžeme investovat do dynamických zelených vlád 21. století, ale také znovu vložit do našich demokracií.«
(cik)
Arogantní sobci….