Ursula von der Leyenová chce, aby EU do konce roku vypracovala plán na uvolnění zabavených aktiv Moskvy, aby je předala Ukrajincům, přičemž na většině ruského státního majetku zmrazeného v EU na počátku loňského roku sedí Belgie. Dosáhnout dohody bude obtížné, upozornil server POLITICO.
Záměr Evropské unie použít miliardy dolarů ze zmrazených ruských aktiv pro takzvanou rekonstrukci Ukrajiny naráží na potíže. Minulý měsíc vedoucí představitelé EU podpořili bezprecedentní kroky k využití zisků plynoucích z moskevských státních aktiv na obnovu – a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o víkendu slíbila, že do konce tohoto roku předloží pevné plány.
Některé evropské vlády se však důvěrně obávají rizik, která by takový krok znamenal pro finanční trhy. Tyto obavy nyní iniciativu von der Leyenové komplikují.
Většina ruského státního majetku, který byl v EU zmrazen loni, se nachází v Belgii. Belgická vláda se zdráhá souhlasit s využitím těchto prostředků na obnovu Ukrajiny, aniž by zároveň s EU učinil totožný postup i zbytek skupiny G7.
»Společně se zeměmi G7 a Evropskou komisí hledáme strukturální řešení pro zmrazená aktiva, které by nedestabilizovalo mezinárodní finanční systém,« řekl belgický premiér Alexander De Croo v projevu k diplomatům. »Potřebujete právní základ a je jasné, že Belgie nemůže tento právní základ poskytnout sama.«
Většina ruských devizových rezerv zmrazených zeměmi, které se podílely na sankcích na počátku války Ukrajiny a Ruska, se nachází v EU. Z nich 180 miliard eur je uloženo v belgickém clearingovém centru Euroclear, které funguje jako správce ruských rezerv.
Když se ruské cenné papíry stanou splatnými a finanční zprostředkovatelé je reinvestují, vytvářejí zisk. Za prvních devět měsíců letošního roku vygeneroval Euroclear ze zmrazených aktiv zisk ve výši tří miliard eur.
Euroclear sice dobrovolně oddělil zisky plynoucí z ruských aktiv, ale tvrdí, že mu vznikly náklady na správu a právní výdaje ve výši 34 milionů eur a také odhadem 18 milionů eur v podobě ušlých příjmů. Na dotaz ohledně záměru EU využít tyto zisky se společnost Euroclear odmítla vyjádřit.
EU se již dlouho zabývá myšlenkou tyto zisky převést ve prospěch Ukrajiny, ale Evropská centrální banka a některá hlavní města EU, včetně Paříže, Berlína a Bruselu, vyjádřila pochybnosti. Obávají se, že by tento krok rozkolísal finanční trhy a oslabil postavení eura jako rezervní měny.
Vedoucí představitelé EU minulý týden vyzvali Evropskou komisi, aby předložila právní návrh, a uvedli, že »je třeba rozhodného pokroku v koordinaci s partnery«.
Zejména Belgie a Lucembursko však chtějí mít jistotu, že nebudou nuceny nést všechna právní a finanční rizika takového bezprecedentního kroku. V Lucembursku sídlí další clearingové centrum, které také v současné době drží zmrazená ruská aktiva – Clearstream.
»Potřebujete právní základ a způsob, jak to udělat, aniž byste destabilizovali mezinárodní finanční toky. Makroekonomický dopad by byl poměrně velký,« řekl De Croo novinářům těsně před summitem evropských lídrů na konci minulého měsíce. »Jsme připraveni pomoci, ale musíme to konzultovat. Peníze jsou v Belgii. Pokud něco podniknete, bude to muset být ve spolupráci s námi.«
Pro De Croa je klíčové pracovat na řešení nejen v evropském rámci, ale společně s dalšími zeměmi G7.
V Kyjevě von der Leyenová tyto požadavky na mezinárodní spolupráci uznala. »Pokud jde o vedlejší výnosy, mohu potvrdit, že návrh budeme mít do konce roku. Bude dobře sladěn s našimi partnery, partnery G7,« řekla na tiskové konferenci se Zelenským.
Americká ministryně financí Janet Yellenová nedávno projevila větší podporu evropským plánům na přístup ke zmrazeným aktivům. Skupina G7 tuto myšlenku politicky podpořila.
Přesto však iniciativa G7 může vést k dalším zpožděním. Dohodnutá formulace v prohlášení G7 zatím nepřekračuje rámec »zkoumání«, jak by mohly být peníze nasměrovány na podporu Ukrajiny.
Kyjevu mezitím dochází trpělivost. »Pro Ukrajinu je oprávněnou prioritou získat tato ruská zmrazená aktiva na podporu obnovy Ukrajiny,« uvedl pro POLITICO ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
(cik)