V Polsku a Maďarsku je celkově mnohem levněji než u nás a na Slovensku

Cenová hladina v zemích Visegrádské čtyřky navzdory postupnému sbližování zůstává pod průměrem Evropské unie. V rámci uskupení ale panují rozdíly ve vývoji i struktuře cen. Konstatuje to v úvodu svého článku »Na Slovensku a v Česku je dráž než ve zbytku V4«, zveřejněného v říjnovém čísle časopisu Statistika&My, analytička Českého statistického úřadu Karolína Zábojníková.

»Pro mezinárodní srovnání úrovně a vývoje cen je užitečným nástrojem ukazatel parity kupní síly (PPP). Ten zjednodušeně řečeno srovnává, kolik stojí stejný ‚košík zboží‘ v různých zemích. V paritě kupní síly lze vyjádřit různé skupiny statků, od celého HDP po jednotlivé oddíly spotřebního koše,« vysvětluje Zábojníková zvolenou metodu porovnání cenové hladiny jednotlivých zemí V4. Ve svém článku používá index vyjádřený jako procento průměru EU. To jí umožňuje sledovat nejen přibližování k celku, ale hlavně pozici jednotlivých zemí V4 vůči sobě.

Cenová hladina v ekonomikách zemí V4 se z pohledu této metodiky nachází stále ještě pod průměrem evropské sedmadvacítky. Nejvyšší cenové hladiny dosahovalo loni Slovensko – 82,8 procenta průměru EU. Těsně za ním je s 80,9 % Česko. Cenová úroveň v Maďarsku (64,5 %) a v Polsku (61,9 %) byla výrazně nižší.

Loni došlo ke skokovému přiblížení cenové hladiny k průměru EU

Zábojníkovou také zajímá, jaká byla situace při vstupu zemí V4 do EU v roce 2004. Cenové hladiny zemí V4 nebyly tak rozdílné, mírně vyčnívalo Maďarsko (62,4 % úrovně EU) a následovaly Česko (55,4 %), Slovensko (52 %) a Polsko (49,5 %). Až do roku 2009 se přitom vyvíjely obdobně a poměrně rychle rostly, ale pak už ceny v Česku a na Slovensku stoupaly výrazně rychleji než v Maďarsku a Polsku. Slovensko se »do čela« V4 dostalo v roce 2014.

»Za přelomový bychom mohli označit loňský rok, kdy kvůli silnější dynamice cen došlo ke skokovému přiblížení cenové hladiny v zemích V4 k průměru EU,« zdůrazňuje analytička.

Vývoj celkové cenové hladiny v zemích V4 (PPP, průměr EU = 100)

Rozdílná úroveň v jednotlivých položkách spotřebního koše

Ceny, kterým přímo čelí domácnosti, pak podle Zábojníkové lépe zachycuje cenová hladina skutečné individuální spotřeby vyjádřená v paritě kupní síly. Ta se nicméně v zemích V4 vyvíjela prakticky stejně jako ceny v celé ekonomice.

Mezi jednotlivými spotřebními kategoriemi ale panují rozdíly. V případě cen bydlení a energií vyplývají z odlišných způsobů regulace i ze zvláštností vývoje v posledních několika letech. Zatímco na Slovensku se cenová úroveň loni těsně přiblížila průměru EU (97,4 %) a v Česku dosáhla 85,9 %, v Maďarsku jsou domácnosti vystaveny výrazně nižším cenám (53,2 % průměru EU). Ještě lépe je na tom Polsko (40 %). V Česku, na Slovensku a částečně i v Maďarsku cenová hladina prudce vzrostla v posledních šesti letech, zejména v souvislosti s růstem cen nemovitostí, vysvětluje analytička.

Současně se zabývá i vývojem v dalších spotřebních kategoriích. U bytového vybavení a zařízení domácností vykazovaly loni nejvyšší cenovou hladinu Česko (97,2 % průměru EU) a Slovensko (88,6 %). Polsko (78,9 %) i Maďarsko (78,3 %) »zaostávaly«. Ceny dopravy byly loni nejvyšší v Česku (87,1 % průměru EU) a na Slovensku (85,5 %). Polsko (73,2 %) a Maďarsko (72,4 %) měly opět úroveň cen nižší, ale velmi podobnou. Ceny zdraví byly loni v rámci V4 s odstupem nejvyšší na Slovensku (61,3 % průměru EU). Následovaly ceny zdraví v Česku (51 %), Polsku (47,7 %) a Maďarsku (44,7 %). Nejvyšší ceny vzdělávání loni mělo Česko (73 % průměru EU). Slovensko a Maďarsko vykazovaly shodně 58,8 %, Polsko 53,5 %.

Cenová úroveň jednotlivých spotřebních položek v zemích V4 (PPP, průměr EU = 100)

Ceny komunikace, oděvů a obuvi jsou u nás nad průměrem EU

Další spotřební kategorií, v níž se podle Zábojníkové situace v rámci V4 výrazně liší, jsou ceny pošt a telekomunikací. Česko v nich překonává průměr EU o 26,5 procentních bodů a Slovensko o 14 bodů. V Maďarsku mají spotřebitelé ceny na úrovni 85,1 % průměru EU, Polsko pak mělo loni druhou nejlevnější komunikaci v EU (53,3 %).

Celkově nejvíc se průměru EU přibližují ceny za odívání a obuv. U Česka jde o jednu ze dvou spotřebních kategorií, kde cenová úroveň loni po skokovém navýšení překonala evropský průměr (112,3 %). Blízko průměru je Slovensko (98,6 %), následuje Polsko (90,2 %) a relativně nejlevnější jsou oděvy a obuv v Maďarsku (82,6 % průměru EU).

Poměrně velké rozdíly panují mezi zeměmi V4 u cen ubytování a pohostinství. Ty byly loni nejvyšší na Slovensku (85,9 % průměru EU). Následovalo Polsko (76,7 %), Česko (68,5 %) a nejlevněji bylo v Maďarsku (61,7 %). Výrazná mezera v cenové hladině mezi Českem a Slovenskem a dvojicí Polsko a Maďarsko panovala loni i v oblasti rekreací a kultury. Zatímco na Slovensku ceny v tomto segmentu dosáhly 88,1 % průměru EU a v Česku to bylo 82,3 %, v Polsku se jednalo o 66,6 % a v Maďarsku o 64 %, uzavírá zajímavý přehled analytička.

(ici)