Radikální palestinské hnutí Hamás oznámilo, že je připraveno jednat s Izraelem o příměří, ale nehodlá vyjednávat o osudu rukojmích, dokud budou pokračovat boje. Uvedlo, že mezi rukojmími jsou »desítky lidí s dvojím občanstvím«.
Představitelé Hamásu jsou »otevřeni jednání o příměří s Izraelem«, uvedlo hnutí v prohlášení, z něhož citovala televize Al Hadath. Hamás zároveň uvedl, že nebude »vyjednávat o vězních pod palbou«. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu přirovnal Hamás k Islámskému státu a zdůraznil: »Tento nepřítel chtěl válku a to je to, co dostane.« Již dříve mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Hayat uvedl, že jeho země nebude s Hamásem vést jednání a považuje je za nemožné kvůli vyhlášenému válečnému stavu.
Izraelské obranné síly (IDF) dokončují vyklízení oblastí podél hranice s Pásmem Gazy, uvedl náčelník izraelského generálního štábu Herzi Halevi. Od začátku konfliktu zemřelo podle posledních oficiálních údajů více než 700 Palestinců (především v pásmu Gazy, které bylo vystaveno izraelskému bombardování) a více než 3700 jich bylo zraněno.
Izraelská strana hlásí přibližně 800 mrtvých a více než 2700 zraněných. Washington uvedl, že mezi mrtvými je nejméně 11 amerických občanů.
Podle izraelského ministerstva zahraničí vzali bojovníci Hamásu více než 100 lidí jako rukojmí. Hnutí pohrozilo popravou zajatých Izraelců v případě útoků na domy a civilní objekty v pásmu Gazy.
Situace na izraelsko-libanonské hranici
Izraelská strana ohlásila ostřelování z Libanonu a likvidaci několika osob se zbraněmi, které pronikly do Izraele. Armáda uvedla, že zasáhla tři kontrolní stanoviště libanonské šíitské formace Hizballáh.
K odpovědnosti za útok na libanonsko-izraelské hranici se přihlásili členové brigád Al-Kuds (Jeruzalémské brigády, ozbrojené křídlo skupiny Islámský džihád, která působí také v pásmu Gazy). K útoku na izraelské pozice se později přihlásil Hizballáh.
Izraelské ministerstvo zahraničí v komentáři k situaci na hranici s Libanonem uvedlo, že sousední země a Hizballáh by neměly »zkoušet trpělivost« země.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že je znepokojen záměrem Izraele uvalit na Gazu úplnou blokádu, a vyzval k dodržování mezinárodního práva při provádění vojenských operací. Uvedl, že mír na Blízkém východě je možný pouze prostřednictvím jednání a »dvoustátního řešení«.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu k národu uvedl, že je ochoten zprostředkovat jednání. Uvedl, že vedl telefonické rozhovory s představiteli několika zemí, včetně Abbáse a izraelského prezidenta Isaaca Herzoga. Erdogan rovněž kritizoval izraelskou politiku vůči Palestině a vyzval k vytvoření palestinského státu v hranicích z roku 1967.
Netanjahu vyzval opoziční vůdce k vytvoření vlády národní jednoty »bez předběžných podmínek«, jako tomu bylo »před šestidenní válkou« v roce 1967. Izraelské úřady doporučily obyvatelům, aby se zásobili vodou, potravinami a zdravotnickými potřebami s tím, že budou muset strávit až tři dny v protiatomových krytech.
(cik, TASS)