Streptokokové infekce typu spála nebo angína se letos po letech relativního klidu vrátily s nevídanou intenzitou. Některé nemocnice hlásí až šestinásobný nárůst. Podle odborníků to může být způsobeno oslabenou imunitou po pandemii i vyšší odolností bakterií vůči antibiotikům. Situaci neprospívá ani nedostatek penicilinu na trhu.
Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí výjimečný, potvrdil v komentáři pro nadcházející 9. kongres klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který ve čtvrtek začne v Olomouci, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle. »Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,« uvedl Chrdle. S rostoucím počtem těchto bakteriálních infekcí podle něj přibývá také vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější.
Vyšší výskyt streptokokových onemocnění má však podle odborníků více příčin. »Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covid-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,« vysvětlil mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milan Kolář.
Absence penicilinu podle něj mnohdy léčbu komplikuje. »Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,« upozornil Kolář.
Farmaceutické firmy se do vývoje antibiotik nehrnou
V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné, lékaři však varují před jejich nadužíváním. »Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,« uvedla primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková. Nedostatek penicilinu a následné používání antibiotik se širším spektrem účinku podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. »Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,« vysvětlila Adámková.
Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš nehrnou. »Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,« uvedl Kolář. Evropská unie nebo i jednotlivé státy by podle něj měly uvažovat o investicích do vývoje a výroby antibiotik a definovat programy, které pomohou udržet účinnost nynějších antibiotických léků.
(jad)