Vláda ruší školkovné i slevu na studenta, ale daňovou výjimku na dary politickým stranám zachovává

Vládní strany opět nezklamaly. Jejich zástupci v rozpočtovém výboru dnes podle očekávání nepodpořili, až na jeden, žádný z opozičních pozměňovacích návrhů k vládnímu takzvanému konsolidačnímu balíčku. Plénum Sněmovny zahájí závěrečné schvalování předlohy na mimořádné schůzi tento pátek, očekává se, že jednání se protáhne na několik týdnů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslancům zopakoval, že cílem balíčku je snižování deficitu státního rozpočtu a konsolidace veřejných financí.

Výbor hlasoval o více než sedmdesátce pozměňovacích návrhů podaných opozičními poslanci. Ministerstva financí a práce vydala negativní stanoviska k naprosté většině z nich. Stanjura, kterého v obhajobě balíčku podpořil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, uvedl, že většina z předložených návrhů jde proti smyslu konsolidace. »Pozměňovací návrhy jsou kobercovým náletem na konsolidaci veřejných rozpočtů,« prohlásil Jakob.

S tím řada opozičních poslanců nesouhlasila. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se divila tomu, proč ministerstvo financí nesouhlasí s jejím návrhem, který ruší daňovou uznatelnost darů politickým stranám. »Máme tady takový paradox, zrušíme školkovné, zrušíme slevu na studenta, ale tuto daňovou výjimku zachováme,« uvedla. »Vůbec tomu nerozumím, vůbec to nechápu,« řekla k negativnímu stanovisku ministerstva. Zrušení daňové výjimky na dary má podle ní naopak pozitivní dopad do státního rozpočtu.

»Politické strany jsou základem demokratického systému,« zdůvodnil Stanjura negativní stanovisko úřadu. Poukázal na to, že strany mají v zásadě tři druhy zdrojů peněz: příspěvek státu, členské příspěvky a sponzorské dary. Podotkl, že návrh poslankyně by zrušil daňovou uznatelnost pouze pro fyzické osoby, zatímco firmám tuto možnost zachovává. »Nepochopili jsme proč,« uvedl ministr. Podle Mračkové Vildumetzové se to ale dá ještě opravit tak, aby to platilo i pro právnické osoby.

Patrik Nacher (ANO) označil chystané omezení státní podpory stavebního spoření za retroaktivní a chce se kvůli tomu obrátit na Ústavní soud. Podtrhl, že klient nemůže odejít od stavební spořitelny, když se pro něj stane tento produkt nevýhodný, protože přijde o státní příspěvek. Varoval před tím, že lidé budou méně spořit a méně opravovat nemovitosti. »Ušetříte dvě miliardy, ale lidé budou méně spořit,« uvedl. Jeho návrhy na zachování státní podpory stavebního spoření a na její zvýšení pro věkovou skupinu 18 až 35 let výbor nepřijal. Podle Stanjury by tyto návrhy měly miliardové rozpočtové dopady. Uvedl, že jde o nepřímou retroaktivitu.

Koalice zabila většinu opozičních návrhů

»My jsme podali pozměňovací návrhy vědomi si toho, že je nepodpoříte,« konstatovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Návrhy hnutí podle ní podalo, aby se hovořilo o změnách, které vláda chystá. Opětovně vyčetla koalici, že se připravila o peníze zrušením elektronické evidence tržeb.

Stanjura odmítl poslankynino tvrzení, že zrušením EET státní rozpočet přišel o 22 miliard korun ročně. Podle ministra nemá tato částka žádný reálný podklad. Schillerová prohlásila, že pokud se ANO vrátí do vlády, znovuzavede obdobu EET. »Určitě něco moderního zavedeme, jako je to ve vyspělých zemích,« řekla.

Schillerová také poukazovala na to, že vláda ruší devět celních úřadů. »Za mě je to obrovský zásah,« zdůraznila. Požadovala, aby se jednání účastnil i šéf Celní správy. Zástupce ministerstva financí poté uvedl, že zrušené celní úřady se změní na územní pracoviště, která se rušit nebudou, ale už oficiálně nebudou celními úřady. Cílem změny je podle ministerstva udělat stejně velké úřady.

»Každá liška chválí svůj ohon, nepřekvapuje mě, že jste zabili většinu pozměňovacích návrhů,« řekl směrem ke koaličním poslancům Richard Brabec (ANO)

S nesouhlasem výboru se setkal například návrh místopředsedkyně Sněmovny Kláry Dostálové (ANO), aby zákon osvobodil položky související s bydlením na dva roky od daně z přidané hodnoty. Stejně tak dopadl návrh poslanců ANO v čele s místopředsedou Sněmovny Karlem Havlíčkem, který chtěl z balíčku vyřadit zvýšení daně z příjmů firem z 19 na 22 procent. Neuspěl ani další návrh Havlíčka, který odmítá znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta.

Neuspěla ani Schillerová, která navrhla, aby kojenecká voda a dětské pleny patřily do snížené, 12procentní sazby DPH. Bez stanoviska výboru jde na plénum opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH.

Jediný z opozičních návrhů, který získal podporu výboru, je návrh Zuzany Ožanové (ANO), aby blokové pokuty mohly ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Předloha má podle vlády pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by opatření měla snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

(jad)