Lékárníci navrhují, aby lidé po dosažení ochranného limitu pro svou věkovou kategorii nemuseli v lékárně platit většinu doplatků na léky. Dnes jim je vrací zpětně zdravotní pojišťovny. Například ze seniorů nad 70 let dosáhne limitu 500 korun většina. Potřeba je ale změna zákonů o veřejném zdravotním pojištění a o léčivech. Informace dnes zazněla na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK).
Informace o tom, jakou částku na doplatcích pacient zaplatil, zdravotní pojišťovny i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mají, podle lékárníků by tak bylo možné informaci zobrazit prostřednictvím systému elektronických receptů.
Změna by usnadnila život hlavně seniorům. »Lidé nad 70 let mají limit vyčerpaný po dvou nebo třech receptech, do limitu se jim počítají i podpůrná a doplňková léčiva, což u mladších věkových skupin není,« řekl viceprezident komory Martin Kopecký. Tito lidé by podle něj v případě úpravy systému nemuseli čekat, až jim pojišťovna jednou za čtvrt roku částku složenkou či na účet vrátí, ale v lékárně by doplatek rovnou neplatili. Lékárně by pak rozdíl doplatila pojišťovna.
Podle prezidenta komory Aleše Krebse by bylo vhodné, aby se o výši doplatku na předepsaný lék pacient dozvěděl u lékaře. Případně by se s ním mohl i rovnou dohodnout, zda neexistuje levnější varianta. »Pacienti vnímají hodnotu léku pouze na základě jeho doplatku,« uvedl. Cena léku na recept se přitom skládá z úhrady od zdravotní pojišťovny, která obvykle tvoří většinu, a doplatku pacienta. Ty jsou podle lékárníků svou výší zhruba podobné jako v okolních zemích, v jednotlivých lékárnách se ale mohou lišit. Komora dlouhodobě prosazuje, aby částky byly jednotné.
Částka, kterou pojišťovna vyčíslí, se může lišit od reálně zaplacené částky v lékárně. Pojišťovna počítá takzvaný započitatelný doplatek, tedy částku, která se platí u léku se stejnou účinnou látkou, kde je doplatek nejnižší.
Limit je daný zákonem a liší se podle věku. U dětí a seniorů nad 65 let je 1000 korun, u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun a u ostatních dospělých 5000 korun. Pokud součet doplatků nad tento limit za čtvrtletí překročí 200 korun, pojišťovna ho vyplatí na účet nebo zašle složenkou. Pojišťovny dlouhodobě upozorňují, že si lidé peníze ze složenky často nevyzvedávají, částečně proto, že mají u pojišťovny nahlášenou adresu, kde fakticky nežijí.
Na výši doplatků mají podle lékárníků vliv také změny ceny a úhrady léků z veřejného zdravotního pojištění stanovené SÚKL. Problematické podle nich je, když se po revizi SÚKL úhrady od nového měsíce nečekaně sníží. Vyšší doplatek pak platí pacient. »Revize a jejich výsledky jsou špatně předvídatelné a změny nastávají opravdu rychle,« uvedl Krebs. Lékárny tak mají v zásobě léky, které nakoupily ještě za vyšší cenu, ale vydat je musí už za nižší. Rozdíl je pak ztrátou lékárny.
»Vede to i k tomu, že se zásoby u mnoha přípravků drží v minimální úrovni,« dodal s tím, že sice lékárna může objednávat lék denně, pacient ale musí přijít do lékárny znovu. Řešením by podle Krebse bylo, aby lékárna mohla léky, které už má nakoupené, vydat pacientům za původních podmínek. Například jeden z léků na cholesterol byl ještě na konci srpna bez doplatku, od 1. září s doplatkem 270 korun.
(čtk)