Ukrajinští operátoři bezpilotních letounů dostávají informace o umístění ruských radarů a systémů protivzdušné obrany od západních partnerů. Tyto drony pak mnohdy dokáží proniknout 60 kilometrů hlubokou ruskou obranou a zasahovat infrastrukturu, informoval ve svém článku časopis The Economist.
Zdroj blízký vývojářům Moroka (temného ducha), jednoho z prototypů v současné době používaných dronů – například při úderech na Krym, tvrdí, že nové možnosti ukrajinských vzdušných úderů jsou výsledkem »semínek zasetých před mnoha měsíci«. Vývoj dronu Morok byl »zázračnou« cestou: po jednom riskantním zkušebním startu několik kilometrů od ruských hranic unikli jeho vývojáři přilétajícím ruským raketám o několik minut. Nyní chtějí zintenzivnit sériovou výrobu.
Morok, rychlý a schopný nést těžký náklad na vzdálenost několika set kilometrů, patří k nejslibnějším projektům kamikadze s pevnými křídly, o nichž Ukrajina uvažuje. Tak daleko se dostal z velké části bez vládního financování, spoléhá se na tvrdou práci a několik přátelských »mecenášů«.
Ukrajinský program bezpilotních letounů je veden nutností. Ukrajina totiž oficiálně nesmělí proti samotnému Rusku používat zbraně darované Západem, a tak hledá i jiné způsoby, jak udeřit. Součástí odpovědi byl vývoj nových raket nebo změna účelu starých: letité rakety s-200 země-vzduch se nyní používají v režimu země-země. Modernizované střely s-200 byly zodpovědné za některé z nedávných útoků v oblastech kontrolovaných Ruskem. Mezitím se síť dobrovolníků a vládních skupin předháněla ve vývoji lepších dronů domácí výroby, napsal The Economist.
Kampaň s využitím dronů se nyní zintenzivňuje z několika důvodů. Údery na Moskvu, které se dostávají na titulní stránky novin, mají mít podle The Economist psychologický dopad a přiblížit obyčejným Rusům realitu války, i když ukrajinští vojenští inspektoři tvrdí, že většina jejich operací přímo podporuje tři měsíce trvající protiofenzivu.
Drony se zaměřují na »sklady paliva, logistiku, muniční sklady a zásobovací trasy«, řekl časopisu Detektiv, což je pseudonym koordinátora dronů v ukrajinské vojenské rozvědce. »Reagujeme na výzvy našich brigád. Říkají nám, že vědí, kde jsou uskladněny ruské zbraně, ale nemají možnost je zasáhnout, a prosí nás o pomoc.« Detektiv říká, že většina jeho práce se v poslední době zaměřuje na letiště v blízkosti ukrajinských hranic.
Rozsáhlé kapacity ruské protivzdušné obrany a elektronického boje znamenají, že jakýkoli ukrajinský útok vyžaduje pečlivé plánování. Ukrajina vyvinula algoritmy, které podle všeho fungují. Operátoři zahajují útok brzy ráno (kdy může docházet k poklesu koncentrace obránců) a používají postup útoku navržený tak, aby protivzdušnou obranu zaměstnal. Shromažďují zpravodajské informace (často od západních partnerů) o radarech, elektronickém boji a prostředcích protivzdušné obrany. Rusko nemůže uzavřít celé své rozsáhlé území. »Pokud se vám podaří proklouznout kolem 60 km rušících stanic na hranicích, jste v ruském vnitrozemí a hra začíná,« říká zdroj z Moroku. Asi 35-40 % bezpilotních letounů se dostane do obecné blízkosti cíle. Zpětná vazba o úspěšnosti úderu se shromažďuje ze satelitů, sledovacích zařízení, zpráv ze sociálních sítí a od místních agentů.
Ukrajinský program bezpilotních letounů nemá jednotnou velitelskou ani dodavatelskou strukturu. Několik státních organizací, včetně všech zpravodajských služeb, má vlastní programy pro bezpilotní letouny. Do tohoto mixu jsou zapojeni i nezávislí vývojáři. Tyto složky jsou organizovány v buňkách, které spolu nekomunikují. To napomáhá bezpečnosti a konkurenci, ale může to ztěžovat optimalizaci a masovou výrobu. Centrální vláda, zejména ministerstvo pro digitální transformaci, se snaží zefektivnit financování a odstranit byrokracii. Byrokracie, korupce a partikulární zájmy v ukrajinském zbrojním průmyslu však nadále brzdí rozvoj. Některé operace zaměřené na Moskvu se zdají být spíše pr projekty, které mají prototyp dostat do povědomí šéfů veřejných zakázek, než aby měly vojenskou hodnotu, napsal The Economist.
Finance nejsou jedinou překážkou. Levné součástky a elektronika se shánějí obtížně. Stejně tak letečtí specialisté. Rusko si v tomto ohledu vede podle časopisu lépe: ačkoli se rozjíždělo pomalu, nyní se zaměřilo na masovou výrobu. Ruské státní podniky s neomezenými rozpočty upřednostňují nejúčinnější válečné zbraně. Patří mezi ně univerzální řízené střely Kh-101, křídla pro přeměnu volně padajících bomb na klouzavé bomby, úderné drony Lancet, které jsou schopné likvidovat ukrajinskou obrněnou techniku a protivzdušnou obranu. Vysoce postavený zdroj z ukrajinské rozvědky uvedl, že Rusko pravděpodobně vytváří zásoby před obnovenou kampaní na energetickou infrastrukturu v nadcházející zimě.
Na frontě pak již podle časopisu Rusko smazalo původní převahu Ukrajiny v poměru tři ku jedné v taktických bezpilotních letounech. Podle zdroje blízkého ukrajinskému vrchnímu veliteli jsou nyní obě strany na stejné úrovni. Nové rušičky elektronického boje, kterými jsou vybaveny tanky a další cenné prostředky, mezitím snižují schopnost ukrajinských bezpilotních letounů z pohledu první osoby navádět užitečný náklad do nejzranitelnějších částí cíle.
Zdroj z ukrajinského generálního štábu naznačuje, že jakákoli technologická výhoda, které se jeho země kdysi těšila, byla nutně dočasná. Obě strany se podle něj od sebe učí a zpětné inženýrství je stále rychlejší: »Měli jsme zkušenosti s obranou proti ruským dronům a rychle jsme se zlepšili. Oni se také zlepší.« Ukrajina bude muset vymyslet nové asymetrické způsoby využití dronů, včetně využití umělé inteligence ke zvýšení přesnosti. Vláda podle časopisu vyčlenila na drony novou rozpočtovou kapitolu ve výši 40 miliard hřiven (24 miliard korun), což je na Ukrajinu obrovská částka.
(cik)