Jsou věci, kterým bych nevěřil. Myslel jsem si, že Vladimir Putin, přes všechny provokace, nikdy nezaútočí na Ukrajinu. A pak jsem tvrdil, že válka bude trvat maximálně týden. Zároveň jsem byl přesvědčen, že trenér Pavel Vrba dovede fotbalisty Sparty k titulu. A tak bych mohl pokračovat.
Nejsem vědma ani jasnovidec. A ten úvod jsem vlastně napsal jen proto, že by mě nikdy nanapadlo, že někdy pochválím Evropskou fotbalovou unii.
UEFA = mafia! Oblíbené heslo fanoušků. A přiznám se, že po všem, co proběhlo ohledně údajného rasistického chování slávisty Ondřeje Kúdely v památném zápase s Glasgow Rangers, bych se pod něj i podepsal.
Ale nechci být přehnaně kritický. Protože musím uznat, že formát zvaný Liga národů se fotbalové generalitě povedl. Viděli jsme spoustu přátelských utkáních, která byla pro fanoušky k uzívání, stejně jako pro muže romantické filmy nebo pro ženy návštěva army-shopu. Místo toho přišla nová soutěž a duely se Švýcarskem či se Španělskem v plném Edenu ukázaly, že je možné dělat fotbal skutečně pro fanouška. A Češi dokazují, že mezi elitou Ligy národů nejsou omylem. Jakkoli platí mezi outsidery, bojují a baví diváky. Dnešní remízu ze Španělskem vidělo více než osmnáct tisíc příznivců přímo na stadionu. A tak by to mělo při každém sportovní klání být!
On ten uplynulý víkend byl vůbec zvláštní. Měl připomínat okurkovou sezonu, kdy fotbalové i hokejové vrcholy jsou již minulostí. Což navíc přiživilo Waterloo českých tenistek ve dvouhře žen na Roland Garros.
Jenže nejen díky fotbalu to v sobotu a v neděli nebyla žádná nuda. Diváky dnes v krásném prostředí a počasí v Praze bavily Primátorky, medaile pro ČR se rýžovaly i netradičně ve vzpírání, ale hlavně – ani ten bílý sport nebyl bez české radosti. Lucie Havlíčková dvěma triumfy na juniorce ukázala, že český ženský tenis má nevyčerpatelnou studnici talentů. Asi mě nenapadá žádná země v žádném preferovaném odvětví, která by měla na výběr tolik želízek, a to i s ohledem na budoucnost.
A ještě bych se rád vrátil zpět k fotbalu. Tomu reprezentačnímu. A budu jedovatý!
Fotbalová Sparta koupila obránce národního týmu Jaroslava Zeleného. A ten se jí zranil. Právě dnes. Totéž v předchozím duelu se Švýcarskem (lépe řečeno, po něm) potkalo aktuálního kapitána týmu z Letné Ladislava Krejčího. Evergreen. Jak to na té Spartě dělají? Však si vzpomeňte na loňský drahý nákup Dána Höjera, jenž po dvou zápasech v rudém dresu přes půl roku pauzíroval. Nebo na to, jak za trenérů Holoubka i Ščasného nastupovala v základní jedenáctce prakticky celá letenská rezerva. To už nemůže být náhoda. Kdo ví…
Ale ani slávisté na tom, co do marodky, letos nebyli lépe. A možná v tom je klíč k plzeňskému titulu. Kdo ví, ale právě i takové maličkosti bývají u zrodu velkých věcí. Nejen ve sportu. Tím se ale dostáváme úplně jinam…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.