Mnoho návštěvníků zoologických zahrad většinou neopomene při jejich návštěvě zajít za promykovitými šelmami, kvůli jejich roztomilosti, společenskému chování a rošťačení. Že nevíte, která zvířátka tím myslíme? Třeba surikaty nebo mangusty. Ty vždycky vyloudí na lidských tvářích minimálně úsměv. Ideální příležitost se nabízí například v Zoo Ostrava, kde uvidíte velkou rodinu mangust trpasličích i s pěti letošními mláďaty.
Mangusty trpasličí obývají v Zoo Ostrava expozici Tsavo, kterou najdete pod výběhy afrických zvířat v blízkosti zastávky safari expresu. Venkovní výběh obývají společně s dikobrazy jihoafrickými. V početné skupině mangust trpasličích můžete aktuálně pozorovat pět letošních mláďat – dvě starší z jarního vrhu a tři mladší narozené 7. července.
Skupina mangust trpasličích v ostravské zoo má celkem 24 členů – devět samců, deset samic a pět letošních mláďat zatím neznámého pohlaví. U těchto drobných šelem se rozmnožuje vždy pouze dominantní pár. Během roku může samice porodit až třikrát. Je březí 49–56 dnů. Po porodu zůstávají mláďata zhruba první čtyři týdny ukrytá v norách. Do péče o nejmladší členy skupiny se zapojují i podřízení jedinci, kteří pomáhají s výchovou mláďat, hlídají je, přenášejí a samice je mohou dokonce i kojit.
První letošní mláďata narozená na začátku března už dorostla do velikosti dospělých jedinců, ale červencová mláďata jsou v početné skupině ještě dobře rozpoznatelná. První týdny trávila v bezpečí doupěte, ale nyní už pobývají ve výběhu, kde je mohou návštěvníci pozorovat.
Mangusta trpasličí (Helogale parvula), kterým se také říká mangusta jižní je nejmenším zástupcem promykovitých šelem. Obývá travnaté stepi i suché písčité či skalnaté štěrkové plochy západní Afriky od Etiopie přes Botswanu až po Angolu. Je aktivní přes den. Žije společensky v rodinných skupinách o 20–30 členech vedených dominantní samicí. Sociální vazby posilují vzájemnou péčí o srst. Mangusty se ukrývají, spí a rodí mláďata ve skalních či zemních dutinách, opuštěných termitištích nebo si vyhrabávají vlastní nory. V přírodě rodinná skupina obývá stále území o velikosti 30 až 60 hektarů, které si značkují pomocí pachových žláz pod ocasem. Samci pohlavně dospívají nejdříve v jednom roce, samice později. Dožívají se 10–14 let.
Ve volné přírodě se živí hlavně živočišnou potravou, například bezobratlými živočichy, vejci, štíry, drobnými hlodavci, ptáky či hady a ještěrkami, případně hlízami či plody.
Zajímavostí je, jejich soužití se dvěma menšími druhy zoborožců (tokem Deckenovým a tokem žlutozobým) a to ve formě mutualismu, tedy vzájemně prospěšného soužití. Mangusty vyplaší hmyz, který pak mohou lépe chytat právě zmínění ptáci. Ti naopak postřehnou nebezpečí dříve než mangusty, a tak se drobné šelmy mají podle čeho orientovat, při hrozícím nebezpečí.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala, commons.wikimedia/CC BY-SA 2.0/Bernard DUPONT