Podle nových údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí si loni vzalo život téměř 50 000 Američanů. Údaje jsou předběžné, ale vypadá to, že jde o nejvyšší počet sebevražd od druhé světové války, informoval New York Post.
Mezi Američany staršími 65 let se počet sebevražd v uplynulém roce zvýšil o 8 %. Mezi Američany ve věku 45 až 64 let stouply o 7 %. Průměrný věk v USA je přitom 38,9 let a stále se zvyšuje.
Centrum pro kontrolu nemocí CDC uvádí, že 80 % sebevražd připadá na muže, přičemž obzvláště vysoký je počet sebevražd bělochů. Stejně tak je tomu u Američanů žijících na venkově – v oblastech s nejnižší hustotou obyvatelstva. Zde je počet sebevražd nejvyšší, 19,2 a 21,7 na 100 000 obyvatel.
Rozdíly jsou i podle povolání: Nejvyšší míra sebevražd je v oblasti hornictví, těžby a zpracování ropy a zemního plynu (54,2 na 100 000 mužů), následuje stavebnictví (45,3). Veteráni se pak zabíjejí dokonce o 57,3 % častěji, než kolik činí průměr u ostatních Američanů.
Celkový počet sebevražd v loňském roce překročil počet Američanů, kteří zemřeli ve válce v Koreji, a 46 233 lidí, kteří padli v boji nebo zemřeli na následky zranění během války ve Vietnamu – konfliktu, který trval téměř deset let.
Epidemie sebevražd má mnoho příčin, z nichž některé jsou pro každý případ jedinečné, ale jiné jsou způsobeny systémově, upozornil New York Post.
Podle deníku může být prokletím »požehnání moderní medicíny«. »Starší a vážně nemocní lidé mohou žít déle, ale dlouhodobá léčba je nákladná a lidé, kteří žili nezávislý život, nechtějí skončit vydržovaní přístroji,« napsal New York Post.
Léky na bolest na předpis jsou nyní navíc přísně limitovány, takže někteří Američané v agónii mají pocit, že nemají úniku, zatímco jiní, kteří tyto léky zneužívají a stali se na nich závislými, nevidí mimo ně žádnou budoucnost.
Oběti sebevražd přitom nejsou zrovna předmětem zájmu – běloši z venkova a muži s dělnickým nebo vojenským původem se setkávají jen s malým pochopením vysoce vzdělané elity, kterou celý život učili, že průmyslová ekonomika je fosílie a Amerika se musí stát rozmanitější, aby byla skutečně dobrá, napsal New York Post a doplnil, že když ekonomové chválí »kreativní destrukci« globální ekonomiky a pokrokáři brojí proti »privilegiím bílých«, naznačují tím, že světu by bylo lépe bez starších bělochů z dělnické třídy.
»Stará americká levice kladla velký důraz na solidaritu a vzájemnou pomoc; vybudovala také nárokové programy, které slibovaly zajistit materiální potřeby starých a nezaměstnaných, ačkoli tyto programy se s rostoucím poměrem závislých a pracujících rozpadají. Nová levice nyní povyšuje rozmanitost nad solidaritu a morální čistotu. Starší Američané prožili kulturní revoluci, která z nich udělala cizince ve vlastní zemi,« uzavírá New York Post.
(cik)