Po celé Evropě byla ve středu vydávána varování před extrémními vedry, protože většinu kontinentu zachvátila nejintenzivnější vlna veder od počátku záznamů.
V Itálii byl ve středu vyhlášen červený poplach ve všech 27 hlavních metropolitních oblastech kromě čtyř. Nejvyšší teploty v průběhu nejteplejší části dne byly považovány za hrozbu i pro mladé a zdravé jedince.
Ve Španělsku se vlna veder týkala více než 30 okresů v jižní a východní části země a byla klasifikována jako »extrémní«, což je nejzávažnější z pěti kategorií.
Úřady v Řecku vydaly zdravotní varování pro většinu území země a varovaly obyvatele i návštěvníky, aby v nejteplejší části dne nevycházeli ven s výjimkou »nezbytných« důvodů.
Extrémně vysoké teploty byly tento týden zaznamenány nejméně v tuctu evropských zemí (Albánie, Chorvatsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švýcarsko).
Úřady ve Spojeném království (UK) vydaly oficiální výstrahu pro občany země, kteří plánují cestovat do Řecka, Itálie nebo Španělska, a varovaly je, aby se v případě cestování do těchto zemí chránili před horkem, avšak zároveň jim neposkytly odškodnění za zrušené cesty.
Prudce rostoucí teploty a suché počasí také vyvolaly lesní požáry, které způsobily rozsáhlé ekonomické a společenské škody.
Na španělském ostrově La Palma na Kanárských ostrovech spálil požár více než 3500 hektarů půdy a zničil přibližně 20 domů a budov. V Řecku ve středu již třetím dnem řádily lesní požáry, které ničily lesy a donutily lidi k evakuaci, zatímco řecké úřady varovaly před silným větrem a druhou vlnou veder v závěru tohoto týdne.
Vlna veder přichází v době, kdy se Evropa snaží znovu nastartovat svůj cestovní ruch. Podle předběžných údajů bude rok 2023 nejsilnějším rokem pro cestovní ruch na kontinentu od roku 2019, který byl rekordním rokem před pandemií covid-19.
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) oznámila, že v prvním čtvrtletí letošního roku byl počet cestujících v Evropě přibližně na 90 % úrovně stejného období roku 2019, a první údaje z druhého čtvrtletí ukazují ještě lepší výsledky, což znamená, že celkové hodnoty za celý rok mohou nakonec překonat čísla z roku 2019.
V neděli a v úterý teploty v italských ostrovních regionech Sicílie a Sardinie a na španělských Kanárských ostrovech možná překonaly historicky nejvyšší teplotu pro Evropu, která činí 48,8 stupně Celsia a byla stanovena před dvěma lety, ačkoli to nebylo potvrzeno Světovou meteorologickou organizací (WMO).
WMO však tento týden uvedla, že »sleduje potenciální nové teplotní rekordy« – nejen v Evropě, ale v celé oblasti Středozemního moře a v Severní Americe, severní Africe, na Blízkém východě a v některých částech Asie.
»Intenzivní vedra zachvacují v tomto extrémním létě velkou část severní polokoule,« uvádí se v úterním prohlášení WMO. »Byly překonány nové denní a staniční teplotní rekordy a je možné, že padnou i některé národní rekordy. Světová meteorologická organizace bude s pokračující vlnou veder přezkoumávat případné nové kontinentální teplotní rekordy.«
Podle WMO svědčí neobvykle horké počasí v Evropě i mimo ni – minulý měsíc byl nejteplejší červen, jaký byl kdy zaznamenán, a červenec se také stává teplejším – o důležitosti plánování pro případ extrémních klimatických jevů.
»Vysoké teploty představují rychle rostoucí zdravotní riziko v důsledku rostoucí urbanizace, nárůstu extrémních teplot a demografických změn v zemích se stárnoucí populací,« uvedla WMO.
»Intenzivnějším a extrémnějším vedrům se nevyhneme – je nutné se na ně připravit a přizpůsobit se jim, protože města, domovy a pracoviště nejsou stavěny tak, aby odolaly dlouhodobě vysokým teplotám,« uvedl v prohlášení John Nairn, hlavní poradce WMO pro extrémní teploty.
»Zranitelní lidé si dostatečně neuvědomují závažnost rizika, které horko představuje pro jejich zdraví a pohodu,« podotkl.
(Xinhua)