Vysoké letní teploty, cesty na dovolenou nebo silně klimatizované budovy dávají zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové je proto nabádají k opatrnosti, při cestě mimo republiku radí také nezapomínat na cestovní pojištění do zahraniční, případné ošetření by je totiž mohlo vyjít poměrně draho.
Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. »Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty také vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci,«uvedl v tiskové zprávě zaslané naší redakci předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Petr Ošťádal. S ohledem na potřebu doplňování tekutin upozorňují kardiologové i na rozšířený český zlozvyk. »Rozhodně není vhodné hasit žízeň alkoholickými nápoji. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, a platí to i o silnějších pivech, tekutiny nahradí nedostatečně. Samotný alkohol je pak pro srdce nebezpečnou látkou, která zhoršuje jeho funkci a zvyšující riziko poruch srdečního rytmu,« varoval místopředseda ČKS Aleš Linhart. Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus.
Lidé s nemocným srdcem by to v horkých letních dnech s fyzickou aktivitou neměli přehánět. »Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne,« upozornil Linhart. Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. »Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,« vysvětlil Ošťádal.
Klimatizaci používat s rozvahou
Vítanou pomocí v tropických teplotách může být i klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. Odborníci doporučují, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5–7 °C.
Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. »Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované v zahraničí za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven, někdy i několikanásobně,« varoval Linhart.
(jad)