Lídři Severoatlantické aliance (NATO) po prvním dnu summitu NATO v litevském Vilniusu v úterý nestanovili časový plán členství Ukrajiny v alianci.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci uvedl, že se spojenci dohodli na balíčku tří prvků, které mají »přiblížit Ukrajinu k NATO«. Upřesnil však, že pozvánka pro Ukrajinu ke vstupu do aliance bude vydána, »až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky«.
»Je bezprecedentní a absurdní, když není stanoven časový rámec ani pro pozvání, ani pro členství Ukrajiny. A zároveň se přidává vágní formulace o ‚podmínkách‘ i pro pozvání Ukrajiny,« napsal na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Ten se má ve dnes zúčastnit ustavujícího zasedání nové Rady NATO-Ukrajina.
Členové NATO jsou rozděleni v názoru na to, jak přiblížit Ukrajinu svému bloku. Zatímco někteří východoevropští členové tlačí na výslovný závazek, kdy se Ukrajina připojí, Spojené státy a Německo se podle některých zpráv zdráhají cokoli upřesňovat.
Stoltenberg uvedl, že vedoucí představitelé NATO také schválili »nejkomplexnější obranné plány od konce studené války« a schválili nový akční plán obrany.
Podle nových plánů chce NATO mít 300 000 vojáků plně připravených k akci. Spojenci NATO rovněž přijali »trvalý závazek« investovat do obrany ročně nejméně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli po »devíti po sobě jdoucích letech zvyšování výdajů na obranu« od roku 2014 tohoto cíle dosáhlo nebo jej překročilo pouze 11 z 31 členů aliance.
Kritici tvrdí, že takový důraz na militarizaci podporuje závody ve zbrojení mezi členskými státy, odvádí zdroje od sociálního a hospodářského rozvoje a negativně ovlivňuje kvalitu života občanů.
Švédský expert Jan Oberg uvedl, že závazek NATO požadovat po svých členech, aby investovali do obrany minimálně 2 % HDP ročně, je »absurdní«. O vojenském rozpočtu »by se mělo rozhodovat podle komplexní analýzy hrozeb, po níž by měla následovat diskuse o prioritách, a nikdy by neměl být vázán na ekonomické vzestupy a pády země,« dodal Oberg.
»Jsme svědky rozbujelého, exkluzivistického militarismu, který se nezajímá o druhou stranu ani o důsledky vlastní provokativní politiky,« řekl Oberg, ředitel Transnational Foundation for Peace and Future Research.
Analytici rovněž varovali, že rozšiřování NATO a jeho reakce na ukrajinskou krizi mohou vážně ohrozit globální bezpečnost.
Sevim Dagdelenová, členka dolní komory německého parlamentu, v nedávném rozhovoru pro agenturu Xinhua uvedla, že NATO není obrannou aliancí, ačkoli to západní představitelé neustále opakují.
Zároveň uvedla, že tento vojenský pakt se zabývá agresivním zbrojením a maří veškeré vyjednávací snahy týkající se ukrajinské krize, a obvinila NATO, že dodávkami vojenské pomoci Ukrajině vede zástupnou válku proti Rusku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý obvinil NATO, že se k Rusku chová jako k »nepříteli«. »Jednoznačně hovoříme o summitu sdružení, které má výrazný, koncentrovaný protiruský charakter,« citovala Peskova místní média.
Peskov uvedl, že Moskva byla svědkem opakovaných vln rozšiřování NATO směrem ke svým hranicím a Západ nechápe rizika tohoto rozšiřování.
Před dvoudenním summitem se v několika evropských zemích konaly protesty proti NATO. S důrazem na to, že na summitu zazní »výzvy k další eskalaci« konfliktu na Ukrajině, uspořádala koalice Stop válce v sobotu den mírových protestů po celé Británii. V Paříži se zase konal pochod proti vojenské alianci, kterého se zúčastnily stovky lidí a mnozí z nich vyzývali k vystoupení Francie z NATO.
(Xinhua)