Ministerstvo průmyslu a obchodu v letech 2018 až 2022 poskytlo 14 výzkumným organizacím na jejich rozvoj téměř 2,3 miliardy korun, a to bez stanovení konkrétních cílů a očekávaných přínosů. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Pokračuje tím problém, na který kontroloři upozornili v případě podpory výzkumu a vývoje už v roce 2018.
Dotace jsou určené na dlouhodobý koncepční rozvoj, například na základní nebo aplikovaný výzkum či zveřejňování výsledků výzkumu. Ministerstvo ale podle NKÚ nestanovilo žádná bližší pravidla nebo limity pro to, jak a za co mohou výzkumné organizace vynakládat získanou podporu. »Pouze převzalo ze zákona základní definici způsobilých výdajů. V praxi tak výzkumné organizace používaly tuto podporu například na odměny pro zaměstnance, kde ale nebyly stanové žádné limity,« uvedl úřad v kontrolním závěru. Resortu doporučil, aby se začal zabývalo limity u způsobilých výdajů.
U konkrétních 14 výzkumných organizací pak NKÚ zjistil, že pět z nich nevykázalo žádný příjem z tzv. transferu znalostí. »Ten je významným ukazatelem komerčního využití a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi a také jedním z cílů, o které by organizace měly usilovat,« zdůraznil NKÚ.
Chybějí cíle i očekávané přínosy pro stát
Ministerstvo v reakci uvedlo, že zaměření výzkumných organizací je velmi rozdílné, proto nestanovuje pro každou z organizací konkrétní seznam kroků a činností, které má organizace vykonat. »K tomu slouží jiný typ podpory, tedy účelová podpora na konkrétní definovaný projekt. V rámci podpory Dlouhodobého koncepčního rozvoje je toto plánování ponecháno na dané organizaci, která má své konkrétní zaměření výzkumných činností a zpracovala pro účely poskytnutí podpory pětiletou koncepci dalšího rozvoje,« uvedl pro ČTK mluvčí MPO Vojtěch Srnka. Podle něj se každý rok průběžně hodnotí naplňování pětileté koncepce každé organizace, které má pak dopad do výše podpory na další rok.
Pokud jde o samotné hospodaření výzkumných organizací, NKÚ u vzorku šesti z nich nezjistil, že by získanou podporu použily nehospodárně. Pouze v jednom případě kontroloři odhalili porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a zároveň i porušení podmínek pro získání podpory, a to ve výši 2,1 milionu korun.
Kontrolní úřad se zaměřil i na to, jak ministerstvo hodnotilo v letech 2018 až 2021 instituce, které získaly podporu. V tomto ohledu podle něj postupovalo ministerstvo transparentně. Z pohledu efektivity využitých peněz ale bylo podle NKÚ problematické, že resort dlouhodobě podporoval například i organizaci, která byla opakovaně hodnocena jako podprůměrná, a ani každoroční podpora na tom nic nezměnila.
»NKÚ na základě těchto skutečností doporučuje, aby MPO stanovilo konkrétní cíle a očekávané přínosy pro stát, kterých se má rozdělováním institucionální podpory z rozpočtu MPO dosáhnout, a aby plnění těchto cílů pravidelně vyhodnocovalo,« doporučili kontroloři resortu.
(jad)