Podle analýzy Dopady vybraných vládních opatření na české na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA), by se chystané změny nejvíce dotkly úplných rodin s třemi a více dětmi (ročně 18 881 korun), průměrná domácnost v České republice (podle statistického úřadu má 2,29 členů, v ČR je 4,49 milionu domácností) by přišla o 7614 korun. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění.
Výzkumný tým analyzoval devět navrhovaných opatření, která cílí na příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Dopady jsou simulovány na mikro datech dvou statistických šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na datech z výběrového šetření Životní podmínky (SILC 2022) jsou simulovány dopady šesti opatření z oblasti přímých daní. Tři opatření týkající se nepřímých daní tým simuloval na datech Statistiky rodinných účtů (SRÚ 2021). Ve většině prezentovaných tabulek je možné výstupy z obou datových zdrojů vzájemně propojit a ukázat tak dopad na vybrané domácnosti a rodiny.
Ústav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmu, odvodů živnostníkům a daně z nemovitosti, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň u alkoholu a tabáku. Opatření posuzoval jednotlivě, ne dohromady. Zaměřil se na dopad na domácnosti seniorů, jednotlivců či úplných a neúplných rodin s dětmi. Zohlednil jejich příjmy, riziko chudoby i bydlení ve vlastním či v nájmu. Analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením slevy u zaměstnaneckých benefitů a na studenta.
Senioři, kteří žijí sami, by podle modelů přišli za rok po devíti daňových změnách o 990 korun. Samotný člověk v aktivním věku by měl o 4881 korun méně a bezdětný pár o 11 509 korun méně. Dopad na dvojici, z níž je aspoň jeden v důchodu, má podle analýzy činit 2521 korun. Úplnou rodinu s jedním dítětem změny připraví o 11 874 korun, se dvěma dětmi o 15 846 korun a se třemi a více dětmi o 18 881 korun. Neúplná rodina s jedním dítětem bude mít o 6138 korun méně, se dvěma a více dětmi o 4987 korun méně.
Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí 2723 korun, na odvodech živnostníků 2233 korun, na vyšší dani z nemovitosti 431 korun, z alkoholu 264 korun a z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Po změně DPH ušetří 205 korun. Školkovné bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun. Celkem je to 7614 korun.
Odhady dopadů do státního rozpočtu
Z devíti opatření by stát podle RILSA získal 33,64 miliardy korun, ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardy korun. Simulace dopadu jednotlivých úsporných opatření na stav veřejných rozpočtů ČR ukazuje, že nejvyšší zvýšení příjmů, vyjádřeno v absolutních hodnotách, bude plynout ze změny opatření týkající se zvýšení nemocenského pojištění u zaměstnanců o 0,6 % vyměřovacího základu. Simulovaný rozpočtový dopad je v tomto případě 12,23 mld. Kč.
Druhý nejvyšší absolutní přírůstek jde na konto zvýšení minimálního a celkového vyměřovacího základu pro odvod pojistného u OSVČ. Změny, kdy dojde ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu z 25 % na 40 % průměrné mzdy u hlavní činnosti a ke zvýšení základu daně pro pojistné z 50 % na 55 % průměrné mzdy, přinese do rozpočtu dle odhadu RILSA 10,03 mld. Kč. V tomto případě je modelovaný rozpočtový dopad vyšší, než uvádí Ministerstvo financí ČR. Je tomu tak proto, že MF zamýšlí fázovat opatření na roky 2024–2026, kdežto my ukazujeme jejich okamžitý dopad. Zamýšlená opatření by se tak dotkla osob napříč ekonomickým postavením, resp. by je pocítili jak zaměstnanci, tak OSVČ. Z daňových úlev byl simulován pouze růst daňových příjmů na základě zrušení možnosti odečíst si z vyměřené daně výdaje za pobyt dětí v předškolním zařízení a omezení možnosti uplatnit slevu na dani na manžela/manželku s nízkými příjmy výhradně na manžela/manželku pečující o dítě do 3 let věku. Změna v parametrech těchto opatření by měla celkově dle simulací RILSA přinést do rozpočtu přibližně 5,84 mld. Kč s tím, že efekt zrušení tzv. školkovného bude pro veřejný rozpočet významnější (3,74 mld. Kč). Rozpočtově podobný dopad na veřejné příjmy, jako u změny parametrů při možnosti odpočtu daňové slevy na manželku s nízkými příjmy, lze očekávat i od úpravy změny podmínek daňové progrese u příjmu fyzických osob, která by měla přinést 2,09 mld. Kč.
Úpravy nepřímých daní mají dle simulace RILSA mnohem menší dopady do veřejných rozpočtů v komparaci se změnami v oblasti přímých daní. V případě úpravy sazeb DPH se navíc simulace RILSA částečně vzdaluje odhadům MF, kdy naznačuje pokles výnosu kolem 920 mil. Kč. Při simulacích se ukázalo, že očekávaný výnos DPH je citlivý na podobu přijímaných předpokladů výpočtů (změna cen výrobků a služeb vlivem úprav sazeb DPH, cenová a důchodová elasticita poptávky). Resort financí předpokládá masivnější negativní dopad na rozpočet ve výši 4,1 mld. Kč. Poměrně nízký výnos (zvláště v porovnání s predikcí MF) očekává RILSA také v případě úprav spotřebních daní u lihovin a tabákových výrobků. Zatímco v prvním případě se ještě blíží spodní hranici očekávaného výnosu MF, v tom druhém nedosahuje ani předpokládaného ročního příjmu.
Odhady dopadů příjmových opatření vlády na veřejné rozpočty ČR (v mld. Kč)
Kurzivou označené poslední čtyři položky nebyly modelovány a nejsou proto zahrnuty v souhrnném dopadu na rozpočet podle MF uvedeném v prvním řádku tabulky.
Zdroj: MF ČR, 2023b., data SILC 2022 a SRÚ 2021, simulace RILSA
Nejohroženějšími zůstávají samostatně žijící senioři
Podle údajů z roku 2022 je 10 % osob ohroženo příjmovou chudobou. Mezi nejohroženější v tomto ohledu patří domácnosti jednotlivců starších 65 let (38 %) a neúplné rodiny se dvěma či více dětmi (32 %). Naopak nejméně často jsou ohroženy příjmovou chudobou bezdětné páry, a to i páry, kde je alespoň jeden z partnerů v seniorském věku (na úrovni 3 %). Jsou-li v domácnosti přítomny nezaopatřené děti, jsou příjmovou chudobou ohroženy úplné rodiny s jedním dítětem ve stejné míře jako rodiny se dvěma rodiči a dvěma dětmi (6 %). Od tří dětí výše se podíl ohrožených příjmovou chudobou výrazně zvyšuje (16 %). Mezi sólo rodiči s jedním dítětem je však příjmovou chudobou ohroženo více rodin (21 %), než mezi úplnými rodinami se třemi či více dětmi.
Zohledníme-li v příjmech domácností změny příjmu simulované podle navrhovaných změn, podíl ohrožených chudobou se v jednotlivých typech domácností výrazně nezmění. Ponecháme-li stejnou hranici příjmové chudoby jako v roce 2022 (ukazatel B), zvýší se podíl osob ohrožených chudobou mezi bezdětnými páry v produktivním věku (o 0,2 p. b.) a mezi domácnostmi jednotlivců (o 0,5 p. b. u mladších 65 let, resp. o 0,4 p. b. u starších). Vyšší podíl osob ohrožených příjmovou chudobou by se rovněž týkal úplných rodin se dvěma či více dětmi (o 1,2 p. b., resp. 2,2 p. b.). Výrazněji by byli ohroženi i sólo rodiče s jedním dítětem (o 1,2 p. b.), ti s více dětmi by byli zasaženi méně (o 0,5 p. b.), ovšem jejich míra ohrožení byla vysoká již v roce 2022.
Změníme-li hranici příjmové chudoby adekvátně k uvažovaným opatřením, podíl osob ohrožených příjmovou chudobou se oproti stavu v roce 2022 významně nemění. V případě samostatně žijících seniorů se dokonce příslušný podíl osob oproti situaci z roku 2022 mírně sníží (o 1,6 p. b.), k jeho poklesu dojde i u úplných rodin s jedním dítětem (o 0,3 p. b.). Ve vícedětných úplných rodinách by se ale i tentokrát podíl osob ohrožených chudobou zvýšil (o 0,8 p. b., resp. 1,0 p. b.), v neúplných rodinách by na tento ukazatel opatření neměla mít vliv a míra příjmové chudoby samoživitelů by zůstala stejná, jako byla v roce 2022.
Lze shrnout, že opatření nemají zásadní vliv na podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, neboť více jimi budou dotčeny domácnosti, které příjmovou chudobou ohroženy nejsou. Na druhou stranu je potřeba upozornit na skutečnost, že nejohroženějšími zůstávají samostatně žijící senioři, jejichž domácnosti představují 17 % všech domácností. Druhou skupinou s vysokým rizikem chudoby jsou neúplné rodiny představující přibližně 5 % domácností a úplné rodiny s více dětmi (3 % domácností).
Ukazatel A – ukazuje podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2022. Ukazatel má stejnou hodnotu jako ČSÚ v tabulce č. 19 šetření Příjmy a životní podmínky domácností – 2022.
Ukazatel B – ukazuje podíl osob ohrožených příjmovou chudobou za situace, kdyby byla přijata zamýšlená opatření na straně přímých daní. Ukazatel využívá stejnou hranici příjmové chudoby jako ukazatel A.
Ukazatel C – ukazuje podíl osob ohrožených příjmovou chudobou za situace, kdyby byla přijata zamýšlená opatření na straně přímých daní. Ukazatel pracuje s novou hranicí příjmové chudoby vycházející ze snížení disponibilních příjmů českých domácností.
Zdroj: data SILC 2022, simulace RILSA
(zmk)