Bouřlivá neděle nejen ve Varšavě

4. června 1989 prezident Polska Wojciech Jaruzelski jmenoval s odkazem na výsledek tehdejších jarních parlamentních voleb vládu Solidarity. Od toho dne má být Polsko svobodné, byť v roce 1993 přišly polské ženy o právo na potrat, až na tři výjimky. Čtvrtý červen se od té doby v Polsku vesměs připomíná. Letošní výročí sice nebylo kulaté, ale vzhledem k blížícím se parlamentním volbám a vysoké polarizaci polské společnosti bylo ve znamení rozsáhlých protestů proti vládě pravicově konzervativní strany Právo a Spravedlnost (Pis), která na základě absolutní většiny v dolní komoře polského parlamentu – Sejmu – v Polsku vládne již 7,5 roku. Zdaleka největší demonstrace byla ve Varšavě, podle organizátorů se jí účastnilo na půl miliónu občanů.

Proběhla v klidu. Svolali ji tzv. proevropské politické strany – nejsilnější opoziční strana pravicově liberální Občanská platforma (OP), umírněně levicová polská Lewice a pravostředoví polští Lidovci (PSL). PSL se nakonec demonstrace nezúčastnila. Nechyběl exprezident Lech Walesa. Hlavním řečníkem byl staronový předseda OP expremiér Donald Tusk. Rozhořčoval se zvláště nad nerespektováním tzv. evropských hodnot stávající vládou PiS a na její autoritářství. Pravda, odkazované evropské hodnoty, míněno eurounijní, jsou hodnotami velice kontroverzními.

Demonstrace se konaly i v dalších polských městech. Ne všechny organizovaly výše zmíněné tři politické strany.

V klíčové politické otázce dnešního Polska – na vysokém zbrojení (v roce 2022 Polsko na zbrojení vynaložilo asi 2,5 % hrubého domácího produktu a plánuje jeho růst na tři nebo dokonce čtyři procenta) a podpoře Ukrajiny včetně rozsáhlých dodávek zbraní a značné účasti polských dobrovolníků i vysokých důstojníků na straně Ukrajiny, vládne mezi výše uvedenými politickými stranami v zásadě shoda. Za vážné sociálně ekonomické problémy současného Polska v důsledku této podpory tudíž zodpovídají tyto strany více méně společně. Proti vojenské podpoře Ukrajiny se staví jen euroskeptická pravicová strana Konfederace (Korwina Mikeho), dále několik malých skupin radikální levice, tvrdě pronásledovaných v Polsku i před válkou na Ukrajině. Dosud parlamentní strana rockového zpěváka Pavla Kukise skončila prakticky v náruči PiS a více méně zaniká.

Také polská ekonomika prochází vážnou krizí, byť podstatně menší ve srovnání se současnou krizí v Česku. Přes bojkot ruských fosilních paliv vláda PiS dokázala udržet ceny paliv a energií na přijatelné výši, na rozdíl od vlády Petra Fialy v ČR. Daří se jí také držet daň z přidané hodnoty u potravin na nulové sazbě. Přesto se polská inflace blíží inflaci české. Polský hrubý domácí produkt roste, zadlužení státu vztažené k hrubému domácímu produktu ale nestoupá. Finanční politika vlády PiS je tak trochu záhadou. Pokusy najít skryté dluhy vlády PiS zatím vyšly naprázdno. Nezaměstnanost se přes vysoký příliv Ukrajinců v Polsku nezvyšuje.

PiS zvítězila v parlamentních volbách na podzim 2015 slibem zavést dávku 500 plus (500 zlotých měsíčně na každé druhé a další dítě) a zrušení tehdejší vládou OP a PSL prosazeného prodloužení odchodu do důchodu o dva roky, navzdory ostré protikampani tehdy vládnoucí OP a PSL, že tím zruinuje polskou ekonomiku. Šla do voleb se sociálním programem lepším než tehdejší umírněně levicová Strana demokratické levice, která se ve volbách do parlamentu nedostala. Při daném volebním systému získala PiS absolutní většinu mandátů v obou komorách polského parlamentu, utvořila jednobarevnou vládu a, světe, div se, tyto své sliby splnila. Vláda PiS polskou ekonomiku nezruinovala, jak varovala OP, mnozí ekonomové ad. Zlepšila sociální zabezpečení Poláků i v řadě dalších směrů: opakovaně zvýšila minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, výrazněji podporovala proevropskými stranami přehlížený venkov ad. Dávku 500 plus později rozšířila na všechny polské děti (tj. i na první dítě) a nyní ji zvyšuje na 800 plus. Prý předvolební populismus. Pravdou je, že dávka 500 plus sice v Polsku nezvýšila porodnost, ale na druhé straně vyvedla mnoho rodin s dětmi z bídy.

Přes rozsáhlé buzerace ze strany vedení Evropské unie včetně nezákonného blokování některých dotací se Polsko sociálně ekonomicky drží. K stinným stránkám vlády PiS patří její autoritářství a zejména zpřísnění beztak krutého antipotratového zákona.

Polské proevropské strany tak 4. června 2023 zahájily předvolební kampaň. Parlamentní volby se budou konat v říjnu 2023 a s nimi též volby vojvodské a komunální. Půjde prý o hodně. Polský voliči, upřímnou soustrast. Bude to ale na tobě.

Jan Zeman