Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu, uvedla v tiskové zprávě ČSO. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.
Podle ornitologů si chřástal v trávě vytváří stezky, kterými velmi rychle probíhá. Jeho přítomnost tak značí zpravidla právě jen noční volání samce, kterým obhajuje svůj hnízdní prostor a láká samice.
»Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny,« uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO. »Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástalové skrýt během sečení,« dodal Zámečník.
Chřástal se podle ČSO nejčastěji ozývá mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou ranní. Lidé k jeho mapování potřebují kvalitní svítilnu a mobil s aplikací na určení pozice nebo rovnou GPS přístroj. Získaná data by lidé měli zadat do databáze ČSO na webu birds.cz. Podle ČSO je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s GPS pozicí. Údaje lze zaslat i Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Chřástala podle odborníků ohrožuje především časné sečení luk i způsob, kterým se v současnosti provádí. Chřástalové jím přicházejí o hnízdní prostředí a ohrožuje je také na životě. »Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,« řekl Zámečník. Druhu nesvědčí ani intenzivní pastva dobytka, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chřástalům pak chybí kryt pro hnízdění.
Zámečník sdělil, že zemědělci mohou chřástalům pomoci tím, že budou kosit od středu do krajů louky, aby ptáci měli šanci utéct. Pomůže také snížení rychlosti stroje na čtyři kilometry v hodině. »Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,« upřesnil Zámečník.
(čtk)
FOTO – wikipedia/Triinupohlak, Solymári, Ron Knight, yves hoebeke