Snaha USA učinit Ukrajinu členem NATO byla vážnou chybou a vedla k současnému konfliktu, uvedl bývalý americký ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger v rozhovoru pro Wall Street Journal.
Podle něj se Rusko po staletí těšilo významnému vlivu v regionu, ale jeho vlastní postoj k Evropě byl ambivalentní vzhledem k tomu, že Rusko mělo zájem na rozvíjení vazeb s ní pro svůj vlastní rozvoj a zároveň bylo obezřetné vůči potenciálním hrozbám přicházejícím ze Západu.
Kissinger se domnívá, že právě tato ambivalence vedla i ke konfliktu na Ukrajině. »Myslím, že nabídka začlenit Ukrajinu do NATO byla vážnou chybou a vedla k této válce,« řekl. Přesto tvrdí, že Bidenova administrativa udělala »mnoho věcí« správně. »V otázce Ukrajiny je podporuji,« říká.
»Z mého pohledu je válka na Ukrajině vyhraná, pokud jde o vyloučení ruského útoku na spojenecké země v Evropě,« zdůraznil vysoký americký politický představitel.
Ukrajina musí přijmout ztrátu Krymu
Ukrajina by se pak podle něj neměla pokoušet o navrácení Krymu a Sevastopolu, protože to může vést k negativním důsledkům pro celý svět. »Pro Rusko by ztráta Sevastopolu, který v historii vždy nebyl ukrajinský, znamenala takový sešup, že by byla ohrožena soudržnost státu. A to si myslím, že pro svět po Ukrajině není žádoucí,« řekl.
Vysoce postavený americký politický představitel dodal, že po konfliktu by Ukrajina měla vstoupit do NATO. »Jsem v ironické pozici, že jsem byl sám, když jsem byl proti členství, a jsem téměř sám, když obhajuji členství v NATO,« poznamenal.
Po Západem podporovaném puči na Ukrajině v únoru 2014 se na Krymu a v Sevastopolu konalo referendum, v němž se 96,7 % Krymčanů a 95,6 % voličů v Sevastopolu rozhodlo pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 18. března 2014 dohodu o sjednocení, kterou Rada federace (horní komora ruského parlamentu) ratifikovala 21. března 2014. Navzdory přesvědčivým výsledkům referenda Kyjev odmítl uznat Krym jako součást Ruska.
Kissinger dnes slaví sté výročí narození. Je jediným úředníkem v historii USA, který zastával funkci ministra zahraničí i prezidentského poradce pro národní bezpečnost. Je považován za patriarchu americké diplomacie, který se v otázkách zahraniční politiky řídil svým pragmatismem, neboť v 70. letech 20. století hrál klíčovou roli při formování politiky Washingtonu v celé řadě otázek.
(cik)
Objevil objevené /známé….!/