Současná pravicová vláda naprosto systematicky zneužívá specifické situace, která se v Evropě vytvořila.
Na Ukrajině probíhá úplně zbytečný válečný konflikt, který západní mocnosti namísto snahy o rozumnou politickou dohodu s Ruskem ještě eskalují dodávkami útočných zbraní.
A česká veřejnost je vystavena otevřenému zastrašování, ke kterému ve společnosti dochází (vyhazovy a pronásledování lidí s rozdílnými politickými názory ze zaměstnání). K zastrašování patří také urážky, které provázejí vyslovení jakéhokoliv opozičního názoru, kdy příslušný opozičník je charakterizován jako ruský troll, šváb či Putinův agent. Výsledek pak je, že lidé mlčí…
Vláda chce využít této unikátní situace i pohodlné většiny, kterou má ve Sněmovně, fragmentace neparlamentní opozice a jisté mrákotnosti opozice parlamentní, včetně odborů, k tomu, aby prosadila věci dříve nemyslitelné.
Budeme zde mít vazalskou smlouvu s naším hlavním spojencem. Ta vygeneruje během pár let jednu až dvě americké vojenské základny.
Budeme zbrojit, i když na to státní rozpočet zjevně nemá, a budou muset toto zbrojení zaplatit čeští občané utahováním svých opasků a za cenu vyššího zadlužení státu.
A pokud budou uplatněny tzv. reformy z vládního balíčku, spočítaly odbory, že to průměrnou domácnost zatíží v příštím roce neuvěřitelnými 100 tisíci korunami nákladů navíc. I já doufám, že se experti odborů alespoň trochu zmýlili (ale protože znám jejich odbornost, nepovažuji to za příliš pravděpodobné).
Zvláštní kapitolou řádění vlády je důchodová reforma, respektive jakýsi nástin, který vláda byla zatím schopna předložit minulý čtvrtek. Není třeba jít ani příliš do detailů, ale tato reforma-nereforma má v podstatě tyto tři principy:
1) Silné snížení valorizace dosavadních důchodů, které bude znamenat tvrdý zásah drahoty do ekonomiky domácností důchodců.
2) Do důchodu budou podle představ vlády odcházet zejména lidé z dnešní nejmladší generace později nežli současní »novodůchodci«. U dnešních dvacátníků a třicátníků to bude až těsně pod sedmdesáti lety.
3) Během několika málo let se sníží výpočet budoucích důchodů oproti současnému stavu o 8 %.
Vláda v zásadě chybně argumentuje tím, že bude v příštích desetiletích podstatně méně lidí v produktivním věku, kteří budou »živit« přibývající důchodce.
Vláda se vůbec nezabývá nějakými propopulačními opatřeními. A úplně pomíjí to, že v posledních měsících, prakticky počínaje loňským rokem, u nás dochází k poklesu porodnosti. Drakonická asociální opatření, celková nejistota a neřešení bytové situace mladých rodin, to jsou ty pravé a hlavní příčiny tohoto nepříznivého stavu, který je třeba rychle změnit. To ale bude možné jen s jinou vládou a ne s vládou ideologicky předpojatých diletantů, kteří jsou momentálně u moci.
Na druhé straně argument o poklesu produktivních pracovníků v budoucnu není tak úplně relevantní, a to ze dvou důvodů:
1) V Česku zůstane i po skončení válečného konfliktu na Ukrajině nejen podle mého odhadu 200–300 tisíc Ukrajinců vesměs v produktivním věku. V českých školách je přes 50 tisíc malých a mladých Ukrajinců. Pokud většina z nich u nás zůstane, dokončí školu, získá kvalifikaci, desítky let bude sanovat český důchodový systém. A demografický zub, na který řada rádoby odborníků poukazuje, aniž přihlíží k realitě příchodu Ukrajinců k nám, bude de facto zacelen. Také Ukrajinci ve středním věku si v průběhu krátké doby ve vlastním zájmu potvrdí svou kvalifikaci a mohou postupně, poté co zvládnou naší řeč, nastupovat do náročnějších pracovních pozic odpovídajících jejich kvalifikaci.
2) Ale to hlavní, co vládě zcela uniká (pochopitelně úmyslně), je to, že česká ekonomika projde v příštích dvou desetiletích důsledným procesem robotizace, automatizace a digitalizace. Spíše pak bude problém najít pro ně pracovní místa. A z tohoto hlediska je tedy vlastně jedno, jestli budou lidé nezaměstnaní anebo v důchodu.
Uvažování o reformě důchodů (jedná se ve skutečnosti jen o parametrické změny a ne o reformu) ze strany současné vlády je tak konvenční, bez schopnosti či ochoty anticipovat budoucí vývoj české ekonomiky a demografie po imigraci desítek tisíc Ukrajinců v produktivním věku do naší země.
Pokud vláda uvažuje s prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu, měla by se také vážné zabývat zdravotním stavem českého obyvatelstva a jeho nutnou změnou v příštích desetiletích. Vyčlenit peníze na preventivní programy v oblasti zdravotnictví a na »sport pro všechny generace«. České obyvatelstvo trpí ze dvou třetin nadváhou či obezitou. To je příčinou jeho špatného zdravotního stavu, zejména ve vyšších věkových kategoriích. Bez zdravotní prevence a bez cílevědomé státní podpory pohybu a sportu vůbec, se asi do budoucna neobejdeme. Jinak budou lidé v posledních letech svého produktivního věku, tedy před odchodem do důchodu, běhat spíše po doktorech, než aby se věnovali produktivní práci. A to finančně zatíží zdravotní a jiné systémy.
Jiří Paroubek