Správa železnic (SŽ) tentokrát v rámci svých prezentací postupu příprav výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) v České republice představila záměry v budování významné součásti jejich sítě – terminálů. Celkem by jich mělo být sedm a odborníci SŽ nám nyní v salonku na pražském hlavním nádraží přiblížili tvořící se podobu dvou z nich – železničních uzlů Praha východ a Roudnice nad Labem.
»Tím hlavním, o co při budování VRT jde, je udržitelnost rozvoje, rozvoj regiónů,« zdůraznil v úvodu Martin Švehlík, náměstek ředitele pro rozvoj Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ. Podle něj je cílem vyvážený vztah mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem a soudržností společenství obyvatel, a od toho se odvíjí vše, s čím se budovatelé VRT musí vypořádat. »VRT považujeme za páteř veřejné dopravy,« pokračoval ve vymezení mantinelů Švehlík a nasměroval pozornost k hlavnímu tématu prezentace tvrzením, že »vstupní branou do světa VRT je terminál«.
Stav příprav výstavby terminálů představil architekt Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Matyáš Hron. Celkem se jich plánuje sedm, a to Ústí nad Labem centrum, Roudnice nad Labem, Praha východ, Pučery, Jihlava, Brno Vídeňská a Hranice na Moravě. Nejdále přitom zatím pokročily právě práce na přípravách výstavby terminálů Praha východ a Roudnice.
Terminál Praha východ
Železniční terminál Praha východ bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT Praha – Brno a VRT Praha – Hradec Králové a zároveň jako součást systému P+R (záchytných parkovišť) pro dojíždějící cestující.
Nabídne rychlé železniční spojení pro pravidelné dojíždění do centra hlavního města a zároveň pohodlné spojení s Brnem, Ostravou, Drážďanami, Vídní a mnoha dalšími městy u nás i v zahraničí. Umístění terminálu na okraji metropole nabídne i bezproblémové parkování a dobrou dostupnost.
»Trojcípá střecha budovy terminálu v sobě obsahuje dynamiku vysokorychlostních vlaků a otevírá směrem k přijíždějícím cestujícím svou přívětivou náruč,« uvádí se v popisu vítězného návrhu podoby terminálu na webových stránkách Správy železnic.
»Projekt je zpracován tak, aby člověk uvnitř neztratil orientaci. Proto je zde co nejvíce prosklených stěn,« uvedl při popisu celkové podoby Hron. Část prosklené vytápěné vstupní haly je umístěna přímo nad kolejištěm, cestující tak budou mít při čekání přímý čelní výhled na projíždějící vlaky. Stabilní délka nástupiště je 400 metrů a vychází podle Hrona z francouzských zkušeností. Sloužit má pro zastavení dvou 200metrových souprav.
»Předprostor prosklené vstupní haly definují dvě rozevírající se ramena, mezi kterými je umístěn autobusový terminál. Systém povrchových parkovišť obklopuje budovu v soustředných kruzích. Optimalizuje tak docházkové vzdálenosti od jednotlivých parkovacích stání k vlakům,« stojí dále v popisu připravované stavby.
Parkoviště je také důsledně děleno čtyřmetrovými pruhy zeleně s prostorem pro vzrostlé stromy. Stávající silnice Nehvizdy – Horoušany zůstává ve své původní trase a je částečně využita i v rámci vnitřní dopravní organizace terminálu. Budova terminálu bude stát východně od ní.
Terminál Roudnice nad Labem
Tento v pořadí druhý připravovaný terminál vyroste na úseku VRT Podřipsko mezi Prahou a Lovosicemi. Bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany a místní hromadnou dopravou a zároveň jako bod systému parkovišť P+R pro dojíždění ze širokého okolí. Nabídne rychlé železniční spojení pro pravidelné dojíždění do centra hlavního města a také pohodlné spojení s Ústím nad Labem, Brnem, Ostravou, Drážďanami, Vídní a mnoha dalšími městy u nás i v zahraničí.
Terminál umožní například zkrácení jízdních dob mezi Roudnicí a hlavním městem na 19 minut. Hron v té souvislosti připomněl, že nyní trvá jen cesta metrem z centra do Letňan asi 17 minut.
Umístění terminálu mimo městskou zástavbu nabídne dojíždějícím bezproblémové parkování. Dopravní dostupnost bude zajištěna i napojením lokální trati 096 Roudnice nad Labem – Straškov.
Terminál současně představuje bránu do krajiny Roudnicka a Podřipska. »Kvůli blízkosti hory Říp musely být mimo jiné zohledněny požadavky památkářů,« poznamenal Hron. Trať je zde lemována přírodním zeleným pásem s lesy, remízky a vsakovacími poldry. Všechny nadzemní budovy terminálu jsou redukovány na nezbytné minimum.
Zeleň má lépe do krajiny začlenit i parkoviště. Dlouhodobá stání jsou umístěna pak umístěna v podzemním parkingu. Hromadná doprava a cyklotrasy budou přivedeny k východní straně terminálu směrem od Roudnice. Architektura samotné odbavovací haly připomínající zdálky lehký most nebo pavilon v krajině.
Údržbová základna
Součástí terminálu bude i údržbová základna, z níž se bude každou noc vyjíždět na pravidelnou údržbu trati. Celkem má být v celé síti VRT takových stanic u nás dvanáct, doplnil Hron. Základna bude směrem k Řípu zakryta travnatým valem, k jehož navržení bude využita zemina vytěžená při budování terminálu.
Ivan Cinka