Zatímco čeští důchodci aby se rychle poohlíželi po nějakém výživově hodnotném palouku, kde by se na stará kolena mohli pást, když přerovský traktor jim úspěšně rozorává důchodové meze, úředníci EU v penzijním věku, to je, panečku, jiné káva.
Informuje o tom rakouský server oe24.at. Nová zpráva Evropské komise má sice pouhých 33 stran, ale čísla v ní obsažená samovolně vyvalují oči z důlků. Takříkajíc »rakušanovatí«. Představte si, že náklady na důchody úředníků EU vzrostly za pouhých osm let o 61 procent a nyní činí neuvěřitelných 2,4 miliardy eur – rok co rok, přátelé.
Ještě v roce 2014 vydala EU na důchody svých zaměstnanců »pouze« 1,4851 miliardy eur, v roce 2022 to bylo již 2,3981 miliardy eur (zhruba 56,5 miliardy Kč – abyste měli představu), tedy téměř o miliardu více. Jen od roku 2021 do roku 2022 se tyto výdaje na důchody zvýšily o 225 milionů eur, tzn. O 10,35 %.
V dlouhodobém horizontu činí celkové penzijní závazky pro aktuálně aktivní a všechny již penzionované zaměstnance EU neuvěřitelných 126 miliard eur. Kdo to zaplatí? Samozřejmě my všichni. Nevím o tom, že Brusel by si na sebe sám vydělal. Vy snad ano?
Byť Komise EU v roce 2014 přijatou reformou (aby se neřeklo a tolik neprovokovalo) snížila nároky na důchody, náklady navzdory tomu stále rostou.
Důvodů je hned několik:
Zaprvé: Počet zaměstnanců EU v posledních letech prudce vzrostl – z 58 567 v roce 2014 na 66 120 v roce 2021 (+12,9 %).
Zadruhé: Úředníci EU mají mimořádně vysoké důchodové nároky, a to v průměru 61,7 % posledního platu. Na základě tohoto procentního podílu činí nejnižší průměrný důchod úředníka EU 2018 eur měsíčně a nejvyšší 12 869 eur. K tomu ale ještě musíte »dopřidat« nejrůznější nárokové příplatky, jichž rozhodně není málo.
Přepočteme-li to v tomto základním módu na české koruny, nejnižší možný důchod bruselského úředníka činí 47,5 tisíce Kč, nejvyšší přes 303 tisíce Kč. Z toho kromě jiného plyne, že průměrný důchod těchto »nadpenzistů« dosahuje slušných 175 tisíc korun českých. Za co, ptám-li se? Vytrvale tvrdím, že doba, v níž žijeme, není o dostatku či nedostatku peněz, ale o nakládání s nimi.
Výše zmíněné finanční zajištění do krve sedřených stařečků a stařenek z přetěžkého života v bruselských kancelářích mě v tom znovu utvrzuje. Je fajn, že jsme do té Unie vlezli. Aspoň nějak si všechny ty ANO z referenda bude historie pamatovat. Jako totální debily. Přesně jich byly 3 milióny 446 tisíc a 758 k tomu. Vy všichni do jednoho jste spoluzodpovědní za ztrátu suverenity České republiky a za její hospodářskou devastaci.
Argument, že jste tehdy nevěděli, neobstojí. Důkazy proti vstupu do EU se doslova válely v nepřeberném množství kolem vás. Akorát vy jste byli líní sehnout se pro ně. Pevně doufám, že jednou vám budoucnost za toto náležitě poděkuje.
Marie Krejčíková
Okamura měl a možná ještě má REFERENDUM ve volebním programu.. Výrazná většina občanů ČR, ve volbách, řekla “ ne Okamurovi, ne referendu“
—-S tím referendem to není jednoznačně pozitivní. Špidla vypsal referendum o vstupu ČR do EU. Většina občanů ČR si vstup ČR do EU přála – mimo jiné vyjádřila přání aby na území ČR neplatily zákony občanů ČR, aby cenu elektřiny určovala burza tržních spekulantů v Německu, aby voda a rozvody vody převedla do svého vlastnictví Veolia a aby ji prodávala Čechům za TRŽNÍ , tedy mximální možnou cenu,. aby stát řídili t.zv. soudci nezávislí na zákonech a další
Meliton Varlamovič Kantaria, Hrdina Sovětského svazu byl gruzínský seržant sovětské armády, který společně s Jegorovem a Berestem vztyčil sovětskou vlajku vítězství nad berlínským Reichstagem 30. dubna 1945.
Myslím si, že by bylo třeba v Bruselu vztyčit vítěznou vlajku rozumu.