Nedávno se pojem »de-dolarizace« vyšplhal na vrchol popularity v oblasti mezinárodního veřejného mínění. Podle zatím neúplných statistik se země, které usilují o diverzifikaci měn v mezinárodním obchodním vypořádávání, rozšířily na pěti kontinentech.
Postoje různých zemí k americkému dolaru již nejsou tak nadšené a praktické kroky »de-dolarizace« jsou intenzivnější. Důvod spočívá v současném postavení Spojených států v mezinárodním obchodě.
Obecně uznávaná »hegemonie dolaru« se projevuje především mimořádně vysokým podílem dolarového vypořádávání v mezinárodním obchodě. Spojené státy díky své mimořádně vysoké spotřební kapacitě vyvážejí americké dolary do celého světa. Poté, co ostatní země získají americké dolary v obchodě, přesunou se do aktiv denominovaných v amerických dolarech, jako jsou dolarové dluhopisy, takže americké dolary částečně proudí zpět do Federálního rezervního systému, čímž vzniká dokonale uzavřená smyčka.
Podíváme-li se zpět do roku 2000, Spojené státy se podílely 12,1 % na světovém vývozu zboží a byly největším obchodním partnerem většiny rozvojových zemí, a proto se americký dolar stal jedinou možností.
O dvě desetiletí později však toto číslo kleslo na 8,1 % a podíl zboží vyváženého rozvojovými zeměmi vzrostl na 45,9 % celkového světového vývozu.
Jedná se o objektivní výsledek rozvoje konkurence na globálním trhu. Úpadek postavení Spojených států v mezinárodním obchodě znamená, že americký dolar již není pro ostatní země jedinou volbou.
Spojené státy se však pod tlakem nejenže nepřizpůsobily trendu globálního vývoje, ale »jednaly proti trendu«, praktikovaly obchodní protekcionismus a podporovaly vlnu »antiglobalizace«.
A co realita? Ostatní země hlasovaly nohama a rozhodly se samy. Statistiky ukázaly, že od roku 2017, kdy bývalý americký prezident Trump zahájil obchodní válku, začal podíl světových dolarových rezerv rychle klesat. Protekcionismus přivedl ostatní země jen o krok blíže k omezení používání amerického dolaru.
A co víc, podle nejnovějších údajů zveřejněných americkým ministerstvem financí pokračoval i pokles rozsahu dolarových dluhopisů v držení zahraničních investorů.
Americké dolarové dluhopisy jsou meteorologickou ručičkou, která sleduje důvěru ostatních zemí v americký dolar. Po zvýšení sazeb Fedu v roce 2022 se centrální banky po celém světě zbavily dolarových dluhopisů. Více než 50 % zemí, které drží dolarové dluhopisy, během cyklu zvyšování amerických úrokových sazeb poprvé za posledních dvacet let kolektivně snížilo jejich držbu.
Spojené státy dříve používaly různé »finanční« prostředky k sankcím a podněcování nepokojů. Nyní se tyto metody začaly Spojeným státům vracet, vyvolaly paniku na trhu a urychlily ztrátu důvěry.
V poslední době se ministryně financí Janet Yellenová hluboce zamyslela nad sebezničujícími kroky USA: ekonomické sankce proti cizím zemím ohrozí dominanci amerického dolaru. Dne 20. dubna Yellenová ve svém nejrozsáhlejším projevu od nástupu do funkce zmínila také čínské rčení, že planeta je dost velká pro Čínu i Spojené státy.
Co lze udělat, aby se Spojené státy přizpůsobily a byly ochotny přizpůsobit se i ostatním? Měly by zvážit tváří v tvář »příležitosti de-dolarizace«.
(pr)
GRAFIKA – CRI
Ustoupit i v jiných „aktivitách“…..