Svazový šéf Alois Hadamczik v týdnu oznámil, že juniorská extraliga se od příští sezóny bude hrát namísto nynějších 14 týmů s týmy šestnácti. Z rozhodnutí míst nejvyšších tedy došlo k pravému opaku toho, po čem už léta volají hokejoví experti – aby se počet týmů v této soutěži naopak snížil, a sice v prvé řadě kvůli posílení konkurenčního prostředí.
Jinými slovy řečeno – český hokej nemá v současnosti v této věkového kategorii a v kategoriích mladších (dorost) takovou kvalitu, aby i těch 14 týmů garantovalo zápasovou konkurenci v potřebné kvalitě.
Na mě osobně zapůsobilo úterní Hadamczikovo vyjádření totálním šokem. Úplně na rovinu: když bych chtěl z těch 14 mužstev (o šestnácti se vůbec bavit nebudu) vybrat opravdu TOP hráče a z nich poskládat týmy nové, kolik bych jich dal dohromady? Tři? Čtyři? Víc ne. Aby měly odpovídající parametry konkurenceschopnosti, tzn., aby na klubové úrovni v mezinárodním měřítku udržely krok s těmi nejlepšími – Finy, Švédy, Rusy, Američany, Kanaďany apod.
Však se podívejte na nominace U20 na světové šampionáty, kolik hráčů v nich je z domácí extraligy… Dokonce už i v osmnáctkách máme teď na světovém šampionátu v 23členné nominaci 7 krajánků. A hned v úvodním duelu přichází ostuda jako hrom, když U18 nestačí na Slováky, kteří nominaci lepí na počet, nikoli na kvalitu. Děs a běs.
Do toho jsme byli svědky učebnicové reklamy na antihokej v probíhající extraligové baráži. Co předváděl vítěz Chance ligy, to je skutečně dno profesionálního hokeje. Upřímně – Kladno na tom nebylo o mnoho lépe. Je mezi slepými jednookým králem. Hadamczik měl místo totálního nesmyslu s rozšiřováním juniorské extraligy veřejně zakázat náctiletým a mladším hokejistům, aby se na tuhle ostudu dívali. K čemu máme čtrnáctitýmovou druhou nejvyšší soutěž? V téhle (ne)kvalitě chceme, aby se rozehrávali mladí, talentovaní borci? Jít v osmnácti, devatenácti jako perspektivní hráč do Chance ligy, to se rovná konci kariéry. Kladenští Rytíři hráli celou sezónu »tužku« a přitom proti tomu nejlepšímu ze soutěže o patro níž jasně dominují… A do tohoto cirkusu je někdo ochoten hrnout sponzorské peníze? Tohle mně rozum nepobírá.
Na závěr si ještě neodpustím názorovou polemiku s Jaromírem Jágrem, který neustále vyzdvihuje kvalitu seniorské extraligy. Proto se musím zeptat, proč si Jalonen a Havlát přes oceán div oči nevykoukají a z NHL berou na úkor domácích borců de facto vše, co je volné bez ohledu na výkonnost? Vzali už Kubalíka z Detroitu (157. v kanadském bodování, 20+25 z 81 zápasů), Kauta ze San Jose (612., 4+4 z 36 zápasů) a Jiříčka a Svozila z Columbusu (914., 0+0 ze 4 zápasů – 808., 0+1 ze 2 zápasů… jinak oba na farmě). Jeden bombarďák vedle druhého, fakt že jo. Gólman Vejmelka budiž, byť procentuální úspěšnost zákroků pod 90 % není žádný zázrak (89,94 % a 3,41 průměrně inkasovaného gólu na zápas taky nic moc). Aspoň u Vrány měl Jalonen rozum, byť ho agent Volek nabízel… s pětadvaceti odehranými zápasy v této sezóně a kupou osobních problémů. To prostě nevymyslíš. Ostatně, tomuhle agentovi šlo vždycky o peníze až v první řadě.
Pane Jaromíre, jak to tedy je s tou kvalitou české seniorské extraligy, když se na úkor domácích hráčů zpoza oceánu bere vše, co má registračku s razítkem NHL? Když aktuální forma, pozice v mateřském NHL týmu a osobní statistiky v sezóně jsou druhořadé? Má-li pravdu Jágr, vychází mi z toho, že Jalonenovi diktují nominaci agenti. K čemu se ale pak hraje extraliga, když z ní většina hráčů má dveře do reprezentace na vrcholné akce stejně uzavřené? Na adresu juniorské extraligy platí to samé. Nebo Jágr pravdu nemá, což by ovšem byla ta horší varianta.
Martin Kalous