Pavel chce napravit vztahy mezi Hradem a Senátem

Náprava vztahů mezi Hradem a Senátem je jeden z cílů, které si po nástupu do funkce stanovil prezident Petr Pavel. Proto také jako první z ústavních institucí dnes navštívil právě horní parlamentní komoru. Stalo se tak po téměř devíti letech. Miloš Zeman byl v Senátu naposledy v květnu 2014. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět.

»Je mi velkou ctí, že po osmi letech, deseti měsících a jednom dni mohu přivítat v jednacím sále prezidenta republiky. Osobně to považuji za symbolické, je to návrat k ústavnosti, k normální politické kultuře a věřím, že i k normální spolupráci,« řekl na úvod dnešní schůze Senátu jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS). Poté ve svém projevu mluvil o narovnání vztahů mezi Hradem a horní komorou také Pavel. »Moji předchůdci měli zjednodušeně řečeno k Senátu problematické vztahy. Já bych chtěl napravit vztahy těchto dvou ústavních institucí,« řekl.

Dalším důvodem, proč jako první instituci navštívil právě Senát, je podle něj jejich sdílená zodpovědnost za výběr ústavních soudců. Letos končí mandát celkem sedmi ústavním soudcům, třem z nich už začátkem května.

Pavel zopakoval, že postup výběru bude průhledný. »Celý proces budu průběžně a velice pečlivě sledovat a aktivně se ho také od počátku účastním. Nakonec vám navrhnu pouze takové kandidáty, s jejichž kvalitami budu sám naprosto souznít,« zdůraznil prezident.

S žádostí o návrhy kandidátů na nové ústavní soudce se Pavel obrátil na 23 institucí. Nominanty bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. Ústavní soudce Pavel jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a prezidentovým konzultačním panelem. S prvními třemi adepty na ústavní soudce sejde 3. dubna, poté oznámí jejich jména.

Být nadstranickým prezidentem

Pavel se ve svém projevu dotkl i zahraniční politiky. Tu chce prostřednictvím pravidelných schůzek vrcholných ústavních činitelů a ministra zahraničí pomoci koordinovat. »Obzvláště v dnešní napjaté mezinárodněpolitické a bezpečnostní situaci je naprosto nezbytné, aby Česká republika mluvila v zahraniční politice jedním hlasem,« prohlásil prezident.

Senát i prezident republiky mají podle něj mnoho společného. »Ústavní rolí Senátu i prezidenta je spíše vyvažovat, korigovat, kontrolovat a někdy také brzdit nebo naopak motivovat. Obě naše instituce hrají roli pojistky v politickém systému, dokonce i důležité pojistky demokracie,« řekl. Zdůraznil, že se nechce věnovat sporům o své pravomoci, tedy o svou moc. »Chci naopak využít svůj vliv a možnosti pro dobré věci. Jejich prostřednictvím pak vytvářet tlak na ty, kteří mají větší moc než já. Pochopitelně hlavně na vládu,« poznamenal prezident.

Prohlásil také, že chce jezdit po celé zemi, mluvit s lidmi a naslouchat jim. »Chci připomínat témata, na která se zapomíná, nebo témata, kterým se raději záměrně vyhýbáme, protože na jejich řešení nemáme někdy dost odvahy,« uvedl. Chce navštěvovat především ty regiony, které jsou označovány jako strukturálně postižené nebo jako periferie. »Mezi regiony se neustále zvětšují rozdíly v životní úrovni, kvantitě a kvalitě veřejných služeb, školství i zdravotnictví. Mým cílem je uplatnit svůj vliv a přispět k tomu, abychom tento nezdravý trend postupně obrátili,« plánuje hlava státu.

V závěru svého zhruba devítiminutového projevu Pavel uvedl, že chce být nadstranickým prezidentem. »Nadstranickost vnímám jako nezávislost na stranické politice. Jako hledání toho, co strany přesahuje. Jsem přesvědčen, že by prezident měl pomáhat hledat styčné body mezi stranami, mezi vládou a opozicí, mezi rozdílnými zájmy. Cílem by mělo být hledání konsensu, který v naší politice často schází,« prohlásil.

Po prezidentově projevu k senátorům předseda horní komory předal prezidentovi dva dárky – trvanlivý inkoust, který nevybledne, a pero s dnešním datem. »Je to tužka, která píše písmem slabým, ale píše písmem svobodným a demokratickým,« řekl Vystrčil. Popřál Pavlovi, aby musel ve svém úřadě co nejméně škrtat.

Pavlův předchůdce Miloš Zeman nebyl v Senátu devět let, Naposledy senátory na jejich schůzi navštívil v květnu 2014, tedy zhruba rok po nástup do funkce. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu. Byl také proti cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan. Horní komora Zemana v minulých letech kritizovala za jeho kontroverzní výroky a postoje. V roce 2019 schválila návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování Ústavy, Sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.

(jad)