Australská společnost Vow použila prvky DNA mamuta srstnatého k vypěstování masa v laboratorních podmínkách. Z upravených svalových buněk byla vyrobena masová koule o velikosti obřího grapefruitu, informoval deník Guardian. Návštěvníci amsterodamského vědeckého muzea NEMO ji mohli v úterý večer nejen vidět, ale i ochutnat.
Cílem neobvyklé výstavy je ukázat možnosti potravin pomocí biotechnologií a upozornit na to, jak člověk a moderní zemědělské postupy ovlivňují životní prostředí a klima. Vow nepředpokládá, že by se laboratorně vypěstované »mamutí maso« dostalo v dohledné době na pulty obchodů, ale očekává, že začne dodávat uměle vypěstované maso japonských křepelek do restaurací v Singapuru – jediné zemi, kde je v současné době povoleno jíst a prodávat tzv. farmářské maso.
»Chtěli jsme v lidech vzbudit zájem o to, jaká by mohla být budoucnost potravin a jak by se mohla lišit od všeho, co se dosud dělalo. Ukázat, že existují jedinečné potraviny, které jsou lepší než maso, které jíme dnes, a mamut nám sám o sobě připadal jako skvělý důvod, proč tuto diskusi zahájit,« uvedl pro agenturu Associated Press spoluzakladatel společnosti Vow Tim Noksmith. »Přitom mamut srstnatý je tradičně také symbolem toho, co jsme ztratili – víme, že tento druh zmizel v důsledku klimatických změn. Chtěli jsme tedy zjistit, zda bychom mohli vytvořit něco, co by symbolizovalo úžasnou budoucnost, která by byla lepší nejen pro nás, ale i pro planetu,« dodal.
Budoucnost masa?
V současné době experimentuje s »kultivovaným masem« více než 100 společností po celém světě a očekává se, že v nepříliš vzdálené budoucnosti zaujme důležité místo v jídelníčku lidí na celém světě. K produkci svalové tkáně in vitro není třeba zabíjet zvířata a potřebné zdroje jsou potenciálně menší než v tradičním chovu. Kromě toho je částečně vyřešen problém emisí metanu, který se ve velkém množství uvolňuje při chovu hospodářských zvířat a ovlivňuje proces klimatických změn na planetě.
»Konečným cílem je, aby se několik miliard konzumentů masa vzdalo konzumace živočišných bílkovin v tradiční podobě a přešlo na něco, co lze získat v elektrifikovaných systémech,« řekl Guardianu šéf Vow Joj Peppu. »Zdá se nám, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je znovu vymyslet maso. Hledáme buňky, které lze snadno pěstovat, které poskytují opravdu dobrou chuť a výživové vlastnosti, a pak je různě kombinujeme, abychom vytvořili opravdu chutné maso.«
Mamut k večeři
V roce 2015 mezinárodní tým vědců kompletně sekvenoval genom mamuta srstnatého na základě vzorků měkké tkáně mladého mamuta, který žil v dnešním Jakutsku před 44 800 lety. Část genomu, která je zodpovědná za produkci bílkoviny myoglobinu (zajišťuje přenos kyslíku a ovlivňuje barvu a chuť masa), byla použita k získání hlavní složky pravěkých masových kuliček. Odborníci z Australského institutu pro inženýrskou biologii při Queenslandské univerzitě museli zrekonstruovat několik poškozených částí DNA dávných mamutů a jako vzorek si vzali genom moderního slona afrického.
Výslednou sekvencí genů byla upravena laboratorní kultura myoblastových buněk z ovce. Jejich funkcí je produkovat svalovou tkáň, kterou mohou lidé a další masožravci využít jako potravu. Přitom byly buňky naprogramovány tak, aby produkovaly zvýšené množství myoglobinu.
»Vypěstování správného množství tkáně bylo směšně snadné a rychlé,« řekl Guardianu profesor Queenslandské univerzity Ernst Woolweteng. »Trvalo to jen několik týdnů.«
Podle vědce se analogy získaného proteinu v přírodě nevyskytují již několik tisíc let – poslední populace trpasličích mamutů, která přežívala na Wrangelově ostrově, vyhynula asi před 4 tisíci lety. Právě z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že laboratorně vypěstovaný masný výrobek se nebude konzumovat ani po tepelné úpravě.
»Nevíme nic o tom, jak bude náš imunitní systém reagovat, pokud ho sníme. Pokud bychom však pokus zopakovali, rozhodně bychom mohli způsobit, že regulační orgány budou mít menší důvod k obavám,« uvedl Woolweteng, podle něhož by výroba a široká konzumace farmářského masa z krav, prasat, kuřat a dalších zvířat byla »z ekologického a etického hlediska velmi rozumným rozhodnutím«.
(jb, TASS)