Ostudné kšeftování Jurečky a hrochové ze STAN

Místopředseda vlády a minstr práce Jurečka se dostal do pochopitelné a velmi silné kritiky za způsob odvolání dnes už bývalého předsedy Úřadu práce ČR Najmona. Ten byl jmenován do čela úřadu za administrativy premiéra Babiše, a proto byl zřejmě trnem v oku ministra Jurečky od samého počátku. Chtěl tam mít – jak je u lidovců ostatně zvykem – svého člověka.

A tak se Najmonovi dnes předhazuje všechno možné i nemožné, aby se zdůvodnilo jeho vyhození z funkce. Ministr práce se dostal do situace, že celá věc bude muset být prověřována policií, protože z odposlechu nahrávky, kterou si Najmon při jednání s Jurečkou udělal, vyplynulo, že ministr nabídl šéfovi ÚP, řekněme to slušně, »držhubné«. Držhubné za to, že odejde bez problémů ze své funkce, i když pro to zřejmě žádné relevantní důvody nebyly, a pak dostane něco jako malý nebo větší »zlatý padák«.

Nyní se Najmonova nahrávka dostala do médií. Sice ne do těch provládních, ale do, řekněme, mírně opozičních.

Je zajímavé, že poslední dvě pracovní hodnocení Najmona před nástupem Jurečky do funkce ministra práce, která ještě připravila bývalá ministryně J. Maláčová, dopadla velmi dobře. Takže Jurečka de facto neměl reálný důvod Najmona vyhodit.

Prostě typická zvůle a snaha zkorumpovat nepohodlného úředníka, za kterého je již připravena nejspíš echtlidovecká náhrada. Pokud se už dnes léta soudí tři bývalí poslanci ODS se státem v kauze »poslaneckých trafik«, toto je něco podobného. Prostě Jurečka by měl ze své funkce, a nejlépe také z Poslanecké sněmovny, neprodleně odejít.

V první polovině minulého roku jsme si mohli na stránkách médií »vychutnat« aféru Dozimetr. Na pražském magistrátu byl de facto přímo ze své funkce odveden náměstek primátora za STAN Hlubuček. Rošťačil v oblasti veřejných zakázek již delší dobu a měl velký rozsah a repertoár činnosti. S ním bylo zatčeno několik osob v čele se zlínským podnikatelem Redlem.

V minulém týdnu proběhla médii úplně okrajově a tiše zpráva, že Hlubučka, obviněného již z řady těžkých zločinů, konečně vyloučili z hnutí STAN. Nějak na něj zapomněli. A je zajímavé, že mainstreamová média po tom, zda je či není Hlubuček vyloučen ze své partaje, vůbec nepátrala.

Další aktivní účastník této aféry, někdejší předseda a stále vlivná figura hnutí STAN, Gazdík, pro ostudu odešel po provalení aféry Dozimetr z funkce ministra školství. Tento  mnohoobročník si ovšem nezapomněl ponechat funkci poslance. A ještě k tomu je prý členem zastupitelstva v Suché Lozi. A teď právě čerstvě se stal ředitelem soukromého česko-anglického gymnázia Duhovka v Praze-Holešovicích. A to přesto, že proti tomu v petici protestovalo několik desítek studentů tohoto gymnázia.

Ostatně stačí se podívat na pracovní profil řečeného Gazdíka a zjistíte, že jeho maximální kvalifikace je být učitelem na základní škole. Skutečně vyučoval na základní škole v Suché Lozi, ale skok z pozice učitele základní školy (a to neučí už několik let, takže zčásti ztratil svou kvalifikaci) na ředitele česko-anglického gymnázia, je přímo lví. Nejspíš na to Gazdík ani nemá. Kromě toho je otázka, co vlastně bude dělat ve vedlejšáku. Jestli činnost poslance, kam byl důvěřivými občany zvolen na plný úvazek, anebo ředitele gymnázia, což považuji za dost časově i kvalifikačně náročnou funkci…

Prostě typický případ nesoudného mnohoobročnictví člověka, který podle všeho živí rozsáhlou rodinu. To je sice hezké, ale těžko návodné pro jiné.

Do hnutí STAN se naopak po roce vrátil europoslanec Polčák, také ze Zlínského kraje, jako Gazdík. Společně rozjížděli činnost STAN jako více méně mafiánský projekt podnikatelské rodiny Redlů. A tento projekt byl tak úspěšný, že se dostal i do ostatních krajů a má dnes vlastně celostátní působnost.

Polčák neslavně proslul tím, že ve zjevném konfliktu zájmů coby europoslanec, relativně významný politik, požadoval pro sebe za vymožení 300milionového odškodnění pro obce za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích advokátský honorář ve výši téměř osmi milionů korun. Byla to chamtivost a nesoudnost, která ho hnala, protože když se nabídl, že celou věc obcím »zařídí«, jak říkají účastníci těch jednání, »předem na papíře nic nebylo«. Takže návrh odměny, její výše a také smlouva byly vycucány z prstu Polčákem později. A když to s odstupem hodnotil, tak sdělil, že prý »mohl chtít i víc«. Pod tlakem veřejného mínění se Polčák byl nucen vzpamatovat a vzdát se své odměny, kterou jaksi dodatečně vymámil ze šťastných starostů mikroregionu, který byl zasažen výbuchy muničních skladů.

No a nyní Polčák považuje sám sebe za očištěného a vrací se do řad hnutí STAN. Co k tomu říci? A mainstreamová média mlčí.

A další persona hnutí STAN, kterou je bývalý poslanec a bývalý starosta Semil Farský. Připomeňme si, že krátce po volbách si tento dobrý hoch vzpomněl, že vlastně v Poslanecké sněmovně je to nuda a proto si zajede do Spojených států pěkně na půl roku, aby si odfrknul od zdejší denní rutiny a napsal jakousi studijní práci. Podle mého názoru s ohledem na to, že je možné s informacemi z celého světa pracovat přes internet, mohl Farský klidně celou práci zpracovat v Praze. Ale to by si nic neužil. Dnes už se na tu ostudu trošku pozapomnělo a exposlanec a bývalý či současný místopředseda hnutí STAN se chce stát poradcem prezidenta Pavla. A u toho prý nemá zůstat. Prý se bude nechávat přemlouvat, aby se stal českým eurokomisařem.

Chtěl bych vidět, co by se stalo, kdyby podobné lumpárničky a přestupky proti dobrým mravům jako pánové Gazdík, Polčák a Farský, předvedl před lety někdo ze sociální demokracie. Tedy ne té dnešní šmardovské, tam žádné nápady nejsou a tato strana médiím ani pravici nevadí. Ale z té, kterou jsem do roku 2010 vedl. To by se mluvilo pěkně o zločincích, až by to byla hanba poslouchat. Je to prostě typický dvojí metr médií!

U A. Babiše se střet zájmů kritizoval – což je konec konců správné – u Polčáka a Gazdíka zjevné střety zájmů nevadí.

Jiří Paroubek