Zvyšování daně z nemovitosti může mít katastrofální dopad na rodiny s nízkými příjmy

Vládní pětikoalice je v hledání úspor velmi zarputilá. Její předvolební sliby, že nebude sahat na daně, berou za své. Jedno z hlavních předvolebních hesel koalice Spolu »Nebudeme zvyšovat daně« zůstává jen planým slibem, který měl posloužit k nalákání voličů. Kabinet již zavedl daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, a další daňové změny chystá.

Jedno z opatření k vylepšení státního rozpočtu by mělo být i zvýšení daně z nemovitosti. Přitom ještě v létě 2021 označil Stanjura zvyšování daně z nemovitosti za doslova nebezpečné. »Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,« napsal tehdy na svém profilu na sociálních sítí. Dnes to už za tak nebezpečné nepovažuje a daň z nemovitosti by se podle něj mohla zvýšit až na dvojnásobek. Výnos změny ve výši šest až osm miliard korun by stát vybíral pro sebe.

Opozice s vládním záměrem nesouhlasí. »Obecně jsme proti tomu, aby se zvyšovaly daně, protože lidé mají už teď hodně hluboko do kapsy,« řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO).

»Z našeho pohledu je to naprosto nepřijatelné,« zdůraznil další z místopředsedů výboru Jan Hrnčíř (SPD). Návrh je podle něj naprosto v rozporu s předvolebními i povolebními sliby pětikoalice o tom, že nebude zvyšovat daně.

Návrh by nenašel zastání ani u KSČM. Bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá poukázala na to, že pokud by navýšení nemělo jít obcím, ale do státního rozpočtu, z daně z nemovitosti by se stala sdílená daň. Připomněla, že ohledně daně z nemovitosti KSČM vždy prosazovala navýšení daně z neproduktivního majetku, tzn. z majetku, který není nijak využíván. »Navýšení daně z nemovitosti má jeden velký háček, a to, že to postihne jak developery a pronajímatele, tak to postihne bohužel i rodiny s malými dětmi na vesnici nebo například důchodce. To, že seniorovi, který žije v domku, se navýší kromě jiného i daň z nemovitosti, nepovažuji za příliš šťastné, a to z toho důvodu, že i kdyby chtěl menší bydlení, tak v současné době, vzhledem k bytovému trhu, se nemůže přestěhovat do nějakého menšího bytu. To si myslím, že je další uhel pohledu, který vláda nevzala v potaz,« řekla pro iportaL24.cz. Kabinet by podle ní udělal lépe, kdyby se zamyslel nad celkovou daňovou reformou a nebál se použít progresivní zdanění, které komunisti navrhovali už před dvěma lety.

Daňová nejistota je největší zlo

Vostrá výjimečně souhlasí se Stanjurou, a to konkrétně s jeho výrokem, který přednesl ohledně zvýšení daně z nemovitosti v roce 2021. Bohužel dnes ministr financí vidí situaci jinak. »S tím, že zvyšovat daň z nemovitosti je nebezpečné, naprosto souhlasím, skutečně to může mít katastrofální dopad na rodiny s nízkými příjmy,« je přesvědčena bývalá poslankyně. Poukázala na to, že zákon by se musel změnit i v tom, jak obec může koeficientem zvyšovat daň z nemovitosti. »Ta daň by se musela v podstatě celá překopat, protože daň z nemovitosti v různých lokalitách a regionech má různé koeficienty, o nichž rozhodují samosprávy. Konstrukce té daně je hodně náročná a složitá a myslím si, že jenom její samotné navýšení s tím, že to navýšení se odvede do státního rozpočtu, by opravdu mohlo být velmi nebezpečné pro velkou skupinu našich občanů, zejména seniorů nebo rodin s malými dětmi, které žijí na vesnici. Jenom navýšit daň z nemovitosti není z mého pohledu jednoduché řešení a navíc to je skutečně nebezpečné,« dodala Vostrá.

Vláda, pokud jde o daně, podle ní dělá jeden obrat za druhým. Vyvolává to v ní dojem, že vláda momentálně neví, jak to změnit, tak se uchyluje k vypouštění balonků, jak zareagují občané a také odborná veřejnost. »Mě osobně chybí i diskuse s opozičními stranami, protože pokud se dělají takovéto zásadní změny, aby byly déletrvající a přinesly nějaký užitek, tak by měly být hodně diskutované i ze strany opozice, aby po dalších volbách, kdyby došlo ke změně, se zase všechno nerušilo. Myslím si, že ta daňová nejistota je asi to největší zlo, které trápí nejenom podnikatele, ale trápí to i občany,« dodala Vostrá.

Výnos z daně ponechat obcím a městům

Návrh na zvýšení daně z nemovitosti se ale nezamlouvá ani některým koaličním partnerům.

Vládní hnutí STAN určitý růst připouští, ponechalo by ale výnos z daně výhradně obcím a městům, jako je tomu nyní. »Jsem jednoznačně pro to, aby ta část, jak platí, obcím a městům zůstala včetně stanovení koeficientů,« uvedl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Poukázal ale na to, že náklady na výběr daně nese stát. Proto by podle Jakoba bylo spravedlivé, aby část nového výnosu připadla státu minimálně na pokrytí těchto nákladů. Stanjura je již dříve vyčíslil na 1,2 miliardy korun.

Daň z nemovitosti je nyní výlučným příjmem obcí. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun.

Stanjurachce snížit schodek státního rozpočtu na příští rok o 70 miliard korun. Letos stát může podle schváleného rozpočtu hospodařit se schodkem 295 miliard korun.Úspora 70 miliard by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany, řekl Stanjura koncem února v České televizi. Uvedl, že chystá například změnu zdanění hazardu tak, aby státní rozpočet získal navíc zhruba jednotky miliard k nynějšímu výběru kolem devíti miliard korun ročně. Vláda podle ministra naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína. Opatření, kterými chce stát ušetřit, je podle Stanjury připraveno asi 65 a jejich suma přesahuje 70 miliard korun. Ministr ale nepočítá se schválením všech návrhů.

(jad)