Do druhého kola prezidentských voleb v Černé Hoře, které se uskuteční 2. dubna, postoupili dosavadní prezident Milo Djukanovič a představitel hnutí Evropa teď a bývalý ministr hospodářského rozvoje republiky Jakov Milatovič. Centrum pro monitoring po zpracování 100 procent dat oznámilo, že Djukanovič získal 35,3 % a Milatovič 28,9 % hlasů. Andrija Mandič, který je zastáncem zachování vztahů Černé Hory se Srbskem a Ruskem, získal podporu 19 % voličů. Mandič bezprostředně po zveřejnění výsledků vyzval k podpoře Milatoviče.
Volby se konaly uprostřed vleklé politické krize po porážce černohorské Demokratické strany socialistů, jejímž předsedou je Djukanovič, v parlamentních volbách v roce 2020.
Prezident země je volen v lidovém hlasování na pětileté funkční období a může vykonávat funkci maximálně dvě po sobě jdoucí období. Podle ústavy je Černá Hora parlamentní republikou a hlava státu vykonává především reprezentativní funkce. Prezident však hraje důležitou roli při sestavování vlády a jmenování předsedy vlády.
Konec Djukanovičovy éry?
Djukanovičovi nyní hrozí, že ve druhém kole voleb prohraje a po 32 letech u moci odejde do důchodu. Podle černohorské státní televize získal Djukanovič v prvním kole nejnižší počet hlasů ve své politické kariéře.
Djukanovič se ujal vedení Černé Hory v roce 1991, poté byl pětkrát premiérem a dvakrát prezidentem. Odpůrci ho obviňují z vytvoření klanového zločineckého státu, kde si všechny vrcholné pozice rozdělují jeho vlastní lidé pomocí korupčních schémat.
Djukanovič kdysi udržoval úzké vztahy s Ruskou federací a velkými ruskými podniky, ale po referendu o odtržení Černé Hory od Srbska v roce 2006 náhle změnil kurz na prozápadní. V roce 2014 se jako premiér připojil k protiruským sankcím EU a v roce 2017 přivedl Černou Horu do NATO proti vůli většiny obyvatel.
Začátkem propadu byl pro Djukanoviče pokus zasahovat do církevních záležitostí. V roce 2019 se pokusil založit v Černé Hoře novou »černohorskou církev« po vzoru PCU na Ukrajině. V reakci na to vyšli lidé na masové protestní pochody, které trvaly více než šest měsíců a vedly k porážce Djukanovičovy strany v parlamentních volbách 30. srpna 2020. V posledních dvou letech pak podpora Djukanoviče dále klesala.
Pár slov o protikandidátech
Původně se očekávalo, že soupeřem 61letého Djukanoviče ve druhém kole bude 58letý Andrija Mandič, jeden z lídrů Demokratické fronty. Mandič strávil mnoho let v opozici a úřady jej stíhají za údajnou organizaci »puče« v roce 2016. Tento politik se již dříve postavil proti vstupu Černé Hory do NATO, uznání nezávislosti Kosova a uvalení sankcí proti Rusku. Mandičova měkká rétorika a podpora »evropské budoucnosti« v prezidentské kampani však nepřinesla ovoce.
Do druhého kola tak postoupil představitel hnutí Evropa 37letý Milatovič, který vstoupil do politiky teprve před třemi lety. Pozoruhodné je, že je poněkud náhodným kandidátem. Původním kandidátem byl Milojko Spajič, jeho spolupracovník, bývalý ministr financí a sociálního rozvoje. Volební komise však jeho nominaci nepřijala, neboť se ukázalo, že Spajič má kromě černohorského občanství i občanství srbské, což černohorské zákony zakazují.
Spojenectví proti Djukanovičovi
Djukanovič v proslovu k voličům po prvním kole uvedl, že nasbíral 120 tisíc hlasů, a vyjádřil »důvěru ve vítězství«. Jeho soupeři však hodlají ve druhém kole představit jednotnou frontu. Kromě Mandiče (19 % hlasů) vyzval k hlasování proti Djukanovičovi i Alexa Bečič, který získal 11 % hlasů. »Pan Djukanovič ztratil za pět let 20 % svých příznivců, tato politická kariéra je u konce. Černohorci se nechtějí vrátit do jeho éry,« řekl Becič. Milatovič v projevu k voličům slíbil, že »pošle Djukanoviče do politického důchodu«. Podle pozorovatelů je takový vývoj velmi pravděpodobný.
(ici, TASS)