Sociální sítě už dávno nejsou doménou mladých a Česko patří mezi evropskou špičku v online nakupování a internetovém bankovnictví. Také o tom píše ve svém článku »Nastává doba digitální«, zveřejněném v březnovém vydání magazínu Statistika&My, Martin Mana, ředitel Odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu. V sobotu jsme zveřejnili údaje o přítomnosti internetu a IT v českých domácnostech z první část jeho článku, nyní něco o jejich využívání.
Mana si všímá obrovského rozmachu, jaký zaznamenalo používání sociálních sítí, a to již i u střední generace. V Česku podle něj loni používalo sociální platformy jako Facebook či Instagram přibližně pět milionů osob v porovnání se třemi miliony v roce 2013. Mezi mladými lidmi je používá téměř každý, loni to bylo 95 procent osob ve věku 16 až 34 let. Avšak i ve věku 35 až 54 let používá sociální sítě více než 70 % osob. Celkem u nás používaly sociální sítě téměř dvě třetiny osob ve věku 16 až 74 let, což je více, než byl průměr za země evropské sedmadvacítky (58 %). Nejvíce uživatelů sociálních sítí měli loni v Dánsku, kde je používalo 87 % osob. »Výrazně více, než je evropský průměr, používají u nás sociální sítě především mladí lidé. Stejný jev můžeme sledovat také v Maďarsku, Dánsku a na Kypru. Naproti tomu je v Česku, v Německu a ve Francii nejmenší podíl uživatelů sociálních sítí ve věku 55 až 74 let,« uvádí Mana.
Podle něj se vzhledem k nárůstu oblíbenosti sociálních sítí se přes ně snaží udržovat kontakt se svými zákazníky také firmy. Předloni měla profil na sociálních sítích u nás polovina firem s deseti a více zaměstnanci, v případě velkých firem s 250 a více zaměstnanci to bylo dokonce 83 %.
Uživatelé internetu v mobilu podle věku (%)
Internetové zpravodajství zajímá hlavně starší generace
Zprávy na internetu čte podle statistika v Česku téměř každý uživatel internetu bez ohledu na věk či pohlaví. Loni sledovalo aktuální zpravodajství na internetu 83 % české populace ve věku 16 až 74 let. Pokud někdo na internetu nečte online zpravodajství, pak jsou to mladí lidé. Z věkové skupiny 16 až 24 let tak nečinilo 16 %. Mladí čerpají zprávy především ze sociálních sítí. Naopak, čeští senioři ve věku 65 až 74 let, kteří jsou na internetu, čtou online zprávy téměř všichni, a jejich podíl je u nás ze všech zemí EU27 nejvyšší. Přestože v Česku čte zprávy online devět uživatelů internetu z 10, drtivá většina vyhledává články výlučně na volně dostupných zpravodajských serverech. Články na zpoplatněných stránkách četlo loni pouze 3,5 % Čechů starších 16 let.
Hudba, filmy, videa ano, ale raději zdarma
»Internet se pomalu stává, především pro mladší generaci, i hlavní platformou, jejím prostřednictvím poslouchají hudbu a sledují filmy či videa. Loni téměř tři čtvrtiny Čechů ve věku 16 až 74 let sledovaly videa na YouTube nebo na podobných platformách určených ke sdílení obsahu s dalšími uživateli. Mezi mladými to bylo dokonce 94 %. Hudbu na internetu pak poslouchala v průměru více než polovina lidí, mezi mladými pak až na výjimky každý,« píše Mana.
Za poslech či stažení hudebních nahrávek přes internet podle něj loni v Česku zaplatila zhruba desetina osob, což je ale dvakrát více než před dvěma lety. Nejvíce tyto služby (např. Spotify Premium či iTunes) využívají mladší lidé mezi 16 a 34 lety. Podíl osob platících za poslech hudby přes internet v této kategorii dosáhl loni jedné čtvrtiny. Pořady na placených kanálech, jako jsou Netflix či HBO Go, sledovala u nás loni téměř čtvrtina osob ve věku 16 až 74 let v porovnání s přibližně jednou desetinou před dvěma lety. Mezi mladými ve věku 16 až 34 let to bylo loni téměř 40 %. »Přestože u většiny aktivit na internetu již Česko převyšuje průměr EU, v případě využívání placených služeb k poslechu hudby či sledování videí, i přes výrazné nárůsty v posledních letech, stále za většinou členských zemí výrazně zaostává. V roce 2022 za možnost sledovat pořady (videa, seriály a filmy) na internetu platilo přibližně 70 % Nizozemců a Švédů nebo dvě třetiny Dánů a Finů, zatímco Čechů jen čtvrtina,« konstatuje Mana.
K čemu lidé ve věku 16–74 let používají internet (%, 2022)
V online nákupech a internetovém bankovnictví jsme nad průměrem EU
Statistik si také všímá rostoucí obliby online nakupování a internetového bankovnictví, v nichž v EU patříme mezi špičku. Počet uživatelů internetového bankovnictví se u nás mezi lety 2012 a 2022 zvýšil na dvojnásobek a přesáhl šest milionů. To odpovídá téměř 80 % osob ve věku 16 až 74 let. V Německu a na Slovensku se tento podíl nedostal ani na 50 %.
Podle Many stoupá také »obliba elektronické komunikace občanů s veřejnou správou, což je nepochybně i jeden z důsledků situace okolo pandemie«. Kladně na otázku, zda v posledních 12 měsících využili internet pro komunikaci s úřady či jinými institucemi veřejné správy, odpovědělo loni podle něj 63 % občanů. »Nejčastěji vyhledávali informace na webových stránkách nebo vyplňovali a odesílali přes web elektronické formuláře,« dodává statistik.
(ici)