Výzva církvím a vládě: Snižte restituční náhrady!

Předseda iniciativy Nespokojení z. s. Jiří Paroubek zaslal po diskusi z rámci nového spolku dopisy jednak nejvyššímu představiteli české katolické církve arcibiskupu Janu Graubnerovi a dále Ekumenické radě církví. V dopisech je obsažen požadavek, aby adresáři zvážili pro příští léta razantní snížení vysokých valorizací restitučních náhrad, vypočtených z abnormálně vysoké inflace v letech 2022 a 2023.

Podle přijatého postupu plynoucího ze zák. č. 428/2012 Sb. se propočítává valorizace náhrad z inflace s dvouletým zpožděním. Tedy astronomická inflace v roce 2022 se promítne do výše náhrad, respektive valorizace těchto náhrad v roce 2024, přičemž se jedná o miliardy navíc, které by zatížily státní rozpočet.

»Církve by zkrátka také měly přispět ‚něco‘ na oltář vlasti. A vláda by měla mít zájem, pokud projde její asociální návrh zmrzačeného vzorce pro výpočet valorizace důchodů, aby rozložila finanční zátěž plynoucí z potřeby snižovat schodky státního rozpočtu nejen na jednotlivé skupiny obyvatelstva, ale také na instituce, např. na církve. V první řadě pak na církev katolickou, která je největším beneficientem ze zákona o církevních restitucích,« uvedl pro iportaL24.cz Paroubek.

Expremiér napsal arcibiskupovi Graubnerovi a Tomáši Tyrlíkovi, předsedovi Ekumenické rady církví mj. následující: »V roce 2012 (zák. 428/2012 Sb.) prosadila Nečasova vláda zákon o finančních náhradách církvím a náboženským společnostem. Stalo se tak tehdy většinou jednoho jediného hlasu, a to hlasu poslance, který byl již odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody za korupci. Připomínám to proto, že tato věc poněkud snižuje legitimitu celého legislativního procesu v souvislosti s tzv. církevními restitucemi.«

Podle šéfa spolku Nespokojení byla smlouva, kterou tehdy uzavřela vláda premiéra Petra Nečase (ODS) s církvemi v řadě směrů nemravná. »Ale o to teď nejde. S ohledem na to, že významné skupiny českého obyvatelstva zaznamenají v důsledku drakonických úspor prováděných současnou vládou ve státním rozpočtu, značnou újmu na své životní úrovni (vedle pádící inflace, která na životní úroveň lidí rovněž velmi negativně působí), Vás žádám, vážený pane arcibiskupe, abyste projednal v orgánech české katolické církve, aby tato šla příkladem ve vzdání se obřího valorizačního přírůstku, který může v příštích letech očekávat v rámci plateb od státu. Myslím, že i katolická církev by měla přispět národu svou hřivnou, která by zachovala podstatu restitučního zákona, ale také by pomohla státnímu rozpočtu v jeho současné nelehké situaci,« píše Paroubek.

Graubnera i Tyrlíka požádal, aby v dohodě s českým státem nabídli snížit valorizaci částky, kterou církve mají obdržet (a největším beneficientem v této věci je právě katolická církev). To by znamenalo vzdát se astronomického nárůstu, který vyplývá z valorizačního inflačního vzorce. Jen pro rekapitulaci: Vyplacená finanční náhrada církvím a náboženským společnostem za rok 2022 činila 2,3 mld. Kč. Jen za minulý rok si tak církve na inflaci přišly o cca 71 mil. Kč čistého. Čistého proto, že se tzv. církevní restituce podle diskutabilního rozhodnutí Ústavního soudu vůbec nedaní.

»V roce 2022 se ovšem k výši náhrady ještě nepřipočítávala inflace z minulého roku, tedy i oficiálně hrozivých 15,1 % (ve skutečnosti podle mého kvalifikovaného odhadu někde až přes 20 %). Ale výše inflace, která byla promítnuta do náhrad v roce 2022, byla, přesně podle schváleného postupu, vypočtena z inflace roku 2020, kdy byla pouhých 3,2 %. Propočet vychází vždy z dat dva roky starých. Největší problémy tak mohou nastat v příštím a v následném roce, kdy se začne valorizace propočítávat z abnormálně vysoké inflace let 2021–2023. Jen v roce 2024 si tak církve přijdou navíc k celkové částce finanční náhrady o cca 7 mld. Kč. To je mimochodem zhruba jedna třetina všeho, co český stát vyplatil církvím na finančních náhradách (21,1 mld. Kč), za prvních deset let trvání tzv. církevních restitucí. Nemohu si odpustit, abych Vám nepřipomněl slova zvěčnělého kardinála Františka Tomáška z roku 1992. Tehdy Federální shromáždění schválilo výčtový zákon, kterým byl církvím a především katolické církvi vydán jedním legislativním aktem majetek v obrovském rozsahu. Kardinál Tomášek tehdy řekl národu zlatá slova: ‚Toto je poslední majetkový požadavek, který katolická církev vznáší‘. Celá věc ovšem dopadla po úmrtí pana kardinála zcela jinak a dodnes trvají jak platby finančních náhrad církvím (a ještě léta budou trvat) a vedle toho se ještě zejména řády katolické církve soudily a soudí o další majetek,« stojí dále v dopisech Jiřího Paroubka.

Spolek Nespokojení má být základem nového levicového hnutí. To by mělo vzniknout na konci léta a zúčastnit se již voleb do Evropského parlamentu v příštím roce. Paroubek počítá s širokou koalicí levicových subjektů, kde by kromě České suverenity, strany DOMOV či České strany národně sociální mohli participovat i komunisté či sociální demokraté.

(pk)