Dohoda o černomořské obilné iniciativě (BSEI), která mimo jiné upravuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, bude prodloužena. Informovaný zdroj ze Světového potravinového programu OSN (WFP) dnes agentuře TASS vysvětlil, že odhlédneme-li od politických rozdílů, je tato formulace z ekonomického hlediska výhodná pro všechny strany.
»Mezinárodní organizace se obávají ekonomických důsledků, pokud bude tato dohoda vypovězena. Podle pozorování Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ceny obilí klesají již 11 měsíců v řadě, což je důsledek dohody o obilí. Pokud k ní nedojde, ceny se budou opět plíživě zvyšovat, a to je hlavní hrozba pro chudé země,« uvedl zástupce agentury. Připustil také, že prohlášení některých politiků a představitelů mezinárodních organizací o hrozbě hladomoru mají spíše »propagandistický charakter«. »V zásadě existují alternativní pozemní exportní trasy, ale z provozu námořních tras mají prospěch všichni, a to i ekonomický. WFP navíc podporuje zvýšení počtu přístavů pro vývoz ukrajinského obilí,« uvedl zdroj.
Podle listu Corriere della Sera Turecko, které koordinuje mechanismy obchodu s obilím, velmi těží z průjezdu lodí přes Bospor, což přináší dividendy. Podle listu může Ankara vyvíjet nátlak na Rusko tím, že pohrozí zákazem plavby svých lodí, pokud Moskva zablokuje prodloužení obilní dohody, o níž Rusko tvrdí, že nedodržuje všechna její ustanovení.
Podle poslední zprávy WFP, zveřejněné 8. března, zatím během platnosti dohody lodě pronajaté touto organizací přepravily 481 000 tun pšenice, z čehož 36 % putovalo do Etiopie, 27 % do Afghánistánu, 20 % do Jemenu, 11 % do Somálska a 5 % do Keni. Celkem bylo z ukrajinských černomořských přístavů vypraveno téměř 23 milionů obilovin a dalších produktů na více než 1500 plavbách. Další nákupy ukrajinského obilí ze strany WFP na pomoc potřebným zemím závisí na rozšíření černomořské obilné iniciativy, uvádí organizace. Její výkonný ředitel David Beasley, jehož mandát v čele organizace vyprší na začátku dubna, uvedl, že dohoda musí být prodloužena »za každou cenu«.
Dohody o vývozu potravin z Ukrajiny byly uzavřeny loni 22. července v Istanbulu na 120 dní. Jedna z dohod upravuje vývoz obilí z Kyjevem kontrolovaných přístavů v Oděse, Černomorsku a Južném. Společné koordinační centrum v Istanbulu, zřízené Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN, má za úkol kontrolovat plavidla převážející obilí, aby se zabránilo pašování zbraní a vyloučily se provokace. Kromě toho bylo podepsáno memorandum mezi Ruskou federací a OSN, které předpokládá závazky světové organizace zrušit různá omezení vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv na světové trhy. V listopadu byla dohoda o dodávkách obilí prodloužena o dalších 120 dní; její platnost vyprší 18. března.
Mezitím ruské ministerstvo zahraničí 2. března uvedlo, že dohoda o obilí nefunguje, přičemž Západ sabotuje plnění ruské části dohod. Prohlášení ministerstva poukazovalo na 262 000 tun ruských hnojiv, které ruská strana hodlala darovat nejchudším zemím, ale tyto zásilky byly zablokovány v přístavech v Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Nizozemsku. Jediná zásilka 20 000 tun pro Malawi, která »dosud nedorazila k příjemci«, zůstává nezvěstná.
(TASS)