Tibetská žena se pokouší předpovídat zemětřesení

Když si má mnoho lidí představit tibetskou ženu, vybaví se jim tkadlena, pastevkyně nebo někdo, kdo předvádí lidové tance v hudebních videoklipech. Zeren Zhima však žádnému z těchto stereotypů neodpovídá.

Tuto štíhlou ženu lze často spatřit s těžkým notebookem, na jehož obrazovce se zobrazují složité diagramy a křivky. Každý den tráví hodiny psaním počítačového kódu a zpracováváním hromadných dat přijatých z 500 km vzdáleného satelitu. Přestože Zeren pochází z odlehlé oblasti tibetského venkova, pracuje nyní na špičkové úrovni moderní vědy se specializací na fyziku Země a vesmíru.

Zeren pracuje v Národním ústavu přírodních rizik a je hlavní designerkou aplikačního systému pro první čínskou seismo-elektromagnetickou družici Čang-cheng 1. Družice, která je v provozu již pět let a která byla pojmenována po vynálezci starověkého čínského seismografu, poskytla velké množství vědeckých údajů o zemětřeseních po celém světě.

Zeren Zhima, hlavní konstruktérka aplikačního systému pro první čínskou seismo-elektromagnetickou družici Čang-cheng 1, hovoří v rozhovoru pro Xinhua v Národním institutu přírodních rizik v Pekingu, Čína, 25. února 2023. FOTO – Xinhua/Yuan Quan

Před zemětřesením vyvolávají pohyby hornin hluboko pod zemí elektromagnetické vlny, které se mohou šířit vzduchem a dokonce i vesmírem. Družice Čang-cheng 1 byla navržena tak, aby zachycovala elektromagnetické signály a posílala je zpět na Zemi. Analýzou těchto dat mohou vědci vysledovat elektromagnetické okolnosti předchozích otřesů a určit přírodní zákonitosti, které nakonec pomohou předpovědět blížící se zemětřesení.

Použití vesmírné družice k měření chvění zemského povrchu zní sice skvěle, ale může být také náročné. Mnoho zemí již podobné družice vypustilo, ale všechny byly již staženy z provozu. Zeren říká, že může trvat roky, než se vědcům podaří předvídat zemětřesení, ale nelituje, že se do takového úkolu pustila, protože tato práce může zachránit mnoho lidí před katastrofou.

Touha konat dobré skutky byla v mysli Zeren pěstována od útlého věku. Narodila se v roce 1976 ve venkovské rodině v tibetské autonomní prefektuře Kan-c‘ v jihozápadní čínské provincii S‘-čchuan. V té době byly místní ženy předurčeny k práci na farmě. Zerenini rodiče však nechtěli, aby se s takovým životem smířila. Její otec, který působil jako pomocný učitel, dbal na to, aby jeho dvě dcery pilně studovaly a mohly odejít z venkova.

Zeren své rodiče nezklamala. Při maturitních zkouškách ve svém kraji získala nejvyšší počet bodů a byla přijata na vysokou školu technologie prevence katastrof v Pekingu.

Její rodné město se nachází v oblasti náchylné k přírodním katastrofám, jako jsou zemětřesení, lesní požáry a sesuvy půdy. V mládí byla svědkem několika strašlivých katastrof.

»Rodiče mě vždycky učili podat pomocnou ruku, když se lidé ocitnou v nesnázích,« řekla Zeren. »Myslím, že pokračovat ve studiu prevence katastrof znamená uvést tuto myšlenku do praxe, což může být prospěšné pro mnoho lidí.«

Protože však pochází z prostého venkovského prostředí, chvíli jí trvalo, než se přizpůsobila modernímu městskému životu. »Nevěděla jsem, jak používat telefon nebo jak jezdit metrem,« řekla Zeren při vzpomínce na své začátky v Pekingu.

K tomu se přidala skutečnost, že neuměla příliš dobře mluvit mandarínsky a trpěla dyslexií. Musela se mimořádně snažit, aby překonala různé potíže.

Hodiny trénovala mandarínskou výslovnost hlasitým čtením novin a ponořila se do hromady kazet a knih, aby si procvičila poslech a mluvení v angličtině. Po dvou letech tvrdé práce se z ní stala jedničkářka na vysoké škole pro prevenci katastrof.

V roce 1999 se Zeren rozhodla pro další krok, a to pro bakalářské studium na Guizhou Normal University v jihozápadní Číně. Vystudovala informatiku, tehdy populární obor v souvislosti s rozvojem internetu v Číně. Byla dobrá v matematice a dostala nabídky na práci webové inženýrky od několika zahraničních společností. Zeren je však odmítla a místo toho se rozhodla studovat geofyziku na Čínské akademii věd.

Na nejvyšší akademické instituci v zemi v oblasti přírodních věd ji čekala velká pracovní zátěž, v jejímž důsledku trpěla depresemi. To, co ji však drželo při životě, byla její původní touha zasvětit svůj život blahu druhých.

V roce 2005 získala magisterský titul a našla si práci v Ústavu pro předpovídání zemětřesení Čínské správy pro zemětřesení. O tři roky později zasáhlo okres Wen-čchuan zemětřesení o síle 8,0 stupně Richterovy škály a způsobilo rozsáhlou devastaci. Na pořad dne se dostal projekt »Čang-cheng 1«.

V roce 2009 na sebe Zeren vzala dvě náročné povinnosti: stala se klíčovou členkou výzkumného projektu a zároveň porodila holčičku. Povinnosti matky a vědkyně se jí podařilo sladit především díky podpoře rodiny, přičemž některé úkoly spojené s péčí o dítě převzala tchyně.

S vědomím potřeby mezioborového vzdělání se Zeren začala ucházet o doktorské studium v oboru kosmické fyziky. Když balancovala mezi mateřstvím a hloubkovým výzkumem, po dvou neúspěšných pokusech nakonec v roce 2014 získala doktorát na Beihangské univerzitě.

Ve své diplomové práci poděkovala rodičům svého manžela, manželovi a dceři s tím, že jí rodina poskytla silnou podporu nezbytnou pro její kariéru.

Čína vypouští svou první seismo-elektromagnetickou družici, čínsky známou jako Čang-cheng 1, na sluneční synchronní oběžnou dráhu z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center v severozápadní čínské poušti Gobi, 2. února 2018. FOTO – Xinhua/Wang Jiangbo

Družice Čang-cheng 1 byla vypuštěna v únoru 2018. Za posledních pět let nasbírala řadu úspěchů, mimo jiné získala globální údaje o elektromagnetickém poli ve vesmíru, posílila monitorování kosmického počasí a nabídla podporu výzkumu předpovědi zemětřesení.

Zerenin tým nyní plánuje druhou družici Čang-cheng 1, po níž budou následovat další, které nakonec vytvoří soustavu družic.

Zdůraznila, že vědecký výzkum musí být praktický a realistický. Předpovídání zemětřesení je základní výzkum, který vyžaduje trpělivost a vytrvalost.

»Raději strávíme výzkumem desítky let, než abychom spěchali vpřed a hledali rychlé výsledky,« řekla.

K zemětřesení ve Wen-čchuanu došlo 12. května 2008. Od té doby se každoročně 12. května připomíná Národní den prevence a snižování následků katastrof. Číslo místnosti Zereniny kanceláře je 512. Řekla, že to působí jako připomínka jejího poslání pomáhat předvídat zemětřesení a předcházet takovým katastrofám v budoucnu.

V souvislosti s Mezinárodním dnem žen, který připadá na 8. března, se příběh Zeren dostal do centra pozornosti a je příkladem rozmanité a důležité práce, kterou ženy v moderním světě vykonávají.

Při úvahách o důvodech svého úspěchu uvedla, že se stále snažila »překonat své předchozí já a naplnit svůj potenciál«.

Má také na paměti neocenitelné rady svých rodičů, kteří ji vedli k tomu, aby dělala věci pro blaho druhých.

»Jsem ráda, že mám vědeckou kariéru, která může chránit životy a bezpečnost lidí,« řekla Zeren.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy