Čína chce v roce 2023 dosáhnout rychlejšího hospodářského růstu ve výši okolo 5 % a kvalitnějšího rozvoje, protože druhá největší ekonomika světa nabírá na obrátkách a pokračuje v úsilí o modernizaci.
Plánovaný cíl, vyšší než tříprocentní růst hrubého domácího produktu (HDP), který byl zaznamenán v loňském roce, je jedním z klíčových cílů rozvoje stanovených ve zprávě o práci vlády, kterou premiér Li Kche-čchiang přednesl celostátnímu zákonodárnému sboru, jenž v neděli zahájil své výroční zasedání.
Svět pozorně sleduje nové politické kroky v oblasti rozvoje Číny, neboť národní zákonodárci a političtí poradci se scházejí na prvním výročním zasedání od 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny (KS Číny) v říjnu loňského roku. Rychlé zotavení země z covid-19 mezitím vyvolalo naděje na širší růst v celosvětovém měřítku, což zvyšuje význam této události.
Dosažení stabilního a kvalitního růstu je klíčem k realizaci velkého plánu KS Číny na vybudování velké moderní socialistické země do poloviny tohoto století.
»Je nezbytné udržet přiměřený dlouhodobý hospodářský růst a zároveň zajistit lepší kvalitu a efektivitu a udržet naše zázračné úspěchy rychlého hospodářského růstu a dlouhodobé sociální stability.« Dvacátý národní kongres KS Číny předpokládá zvýšení HDP na obyvatele země tak, aby se do roku 2035 vyrovnal HDP na obyvatele středně rozvinuté země, uvádí se v samostatné zprávě, kterou v neděli předložila Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC), vrcholná instituce pro ekonomické plánování.
Podle zprávy NDRC o provádění plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje na rok 2022 a návrhu plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje na rok 2023 je cíl růstu ve výši přibližně 5 % »nezbytný k zajištění stabilního růstu, zaměstnanosti a cen«.
»Bude to pozitivní signál pro trh a povede k posílení důvěry, usměrnění očekávání, rozšíření zaměstnanosti, zlepšení životní úrovně a prevenci a zmírnění rizik při pokračování rozvoje,« uvádí se ve zprávě NDRC.
Letošní cíl HDP je podle zprávy rovněž v souladu s růstovým potenciálem čínské ekonomiky v současnosti a se schopností zdrojů a výrobních faktorů podpořit ekonomiku.
»Rok 2023 je pro Čínu rokem hospodářského návratu,« řekl Liou Šou-jing, děkan ekonomické fakulty čínské univerzity Renmin.
Roční cíl HDP představuje přiměřené tempo růstu, které je nutné ke stabilizaci očekávání a hospodářské expanze, a zároveň naznačuje, že čínská ekonomika se bude i nadále zaměřovat na vysoce kvalitní rozvoj, uvedl Liou.
Oživení růstu
Premiér uvedl, že čínská ekonomika zaznamenává stabilní oživení, přičemž se výrazně zlepšuje spotřebitelská poptávka, rozložení trhu, průmyslová výroba a podnikatelská očekávání, a poznamenal, že ekonomika vykazuje obrovský potenciál a hybný moment pro další růst.
Oživení je vidět a cítit na rušných ulicích, v přeplněných kinech a restauracích a v nákupních horečkách na internetu i v obchodech. Nejnovější oficiální údaje ukázaly, že výrobní aktivita se vrátila na nejvyšší úroveň za více než deset let, růst zahraničních investic se opět zvýšil a měsíční objem nových bankovních úvěrů vzrostl více, než se očekávalo.
Přestože Li uznal dosavadní úspěchy, upozornil na obtíže a výzvy, kterým ekonomika čelí, včetně rostoucí nejistoty ve vnějším prostředí, nedostatečné domácí poptávky a rizik a skrytých nebezpečí na trhu s nemovitostmi.
V letošním roce je důležité »dát přednost zajištění stabilního růstu, zaměstnanosti a cen«, řekl Li zákonodárcům.
Podle zprávy o práci vlády chce Čína v letošním roce vytvořit přibližně 12 milionů nových pracovních míst ve městech, přičemž sledovaná míra nezaměstnanosti ve městech se pohybuje kolem 5,5 %. Mezi další roční cíle patří udržení růstu indexu spotřebitelských cen na úrovni kolem tří procent a produkce obilí nad 650 milionů tun.
Pracovní zpráva vlády představila řadu opatření na podporu růstu v letošním roce. Patří mezi ně plánovaný poměr deficitu k HDP ve výši tří procent, což je o 0,2 procentního bodu více než v loňském roce, a 3,8 bilionu jüanů (asi 549,8 miliardy amerických dolarů) v podobě speciálních dluhopisů, které mají být přiděleny místním samosprávám.
Ve zprávě se rovněž vyzývá k cílené a razantní obezřetné měnové politice s tím, že peněžní zásoba M2 a agregátní financování by se měly obecně zvyšovat v souladu s nominálním hospodářským růstem, aby se podpořila reálná ekonomika.
Pro rozšíření domácí poptávky bude Čína upřednostňovat oživení a rozšíření spotřeby, uvádí zpráva s tím, že příjmy městských a venkovských obyvatel budou podporovány více cestami.
»Čínská ekonomika se celkově obrátí k lepšímu a tempo jejího růstu spíše dosáhne normální úrovně,« uvedl ekonom Jü Miao-ťie, rektor Liaoningské univerzity a národní zákonodárce.
Mezinárodní instituce a investiční banky zvýšily své předpovědi růstu čínské ekonomiky v letošním roce. Mezinárodní měnový fond koncem ledna zvýšil svou prognózu růstu Číny v roce 2023 na 5,2 % z předchozí předpovědi 4,4 %.
Na kvalitě záleží
Čínská vláda sice přikládá ekonomickému růstu váhu, ale nebude usilovat o růst za každou cenu. Místo toho chce ekologičtější a efektivnější ekonomiku.
Při přednesení zprávy o práci vlády Li opět zdůraznil úsilí o vysoce kvalitní rozvoj a nastínil politické priority, jako je urychlení modernizace průmyslového systému a podpora přechodu na ekologický model rozvoje.
Podle zprávy NDRC chce Čína v letošním roce snížit spotřebu energie na jednotku HDP přibližně o dvě procenta a »bude usilovat o lepší výsledky ve své současné činnosti«.
Zpráva představila cíle, kterými jsou další snižování vypouštění hlavních znečišťujících látek, silnější kontrola spotřeby fosilních paliv a stálé zlepšování přírodního prostředí.
Pokud jde o posílení technologické síly země, Li vyzval ke sdružování kvalitních zdrojů a k vyvíjení společného úsilí o dosažení průlomu v klíčových technologiích v klíčových oborech. Vyzval také k úsilí o to, aby tradiční průmysl a malé a střední podniky byly pokročilejší, inteligentnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Tváří v tvář vážným výzvám, které přinesl rostoucí protekcionismus a vypuknutí covid-19 v posledních několika letech, se Čína vyhnula přílišnému spoléhání se na investice jako na prostředek k posílení hospodářského růstu, ale nadále se soustředila na poskytování pomoci tržním subjektům při překonávání obtíží a při jejich růstu.
»Přijali jsme rozhodná opatření k posílení podpory makroekonomické politiky a zároveň jsme se zdrželi přijímání přemíry silných stimulačních politik, které by nahlodaly náš potenciál budoucího růstu,« uvedl Li.
Kvalitní rozvoj je považován za »první a nejdůležitější« úkol v čínském modernizačním úsilí. Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že namísto toho, aby Čína považovala růst HDP za jediné kritérium úspěchu, zaměřuje se nyní více na zlepšení kvality a efektivity růstu.
V rámci zkvalitnění rozvoje Čína v posledních pěti letech zaznamenala zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, přičemž se snížila energetická náročnost a emise uhlíku, uvádí se ve zprávě o práci vlády.
»Moderní Čína by se měla vyznačovat kvalitním rozvojem,« uvedl Chan Pao-ťiang ředitel ekonomického oddělení Národní akademie státní správy a státní politický poradce.
»Pouze kladením stejného důrazu na růst a kvalitu a vytvořením silné synergie pro vysoce kvalitní rozvoj můžeme vybudovat pevný ekonomický základ pro Čínskou modernizaci,« řekl Chan.
(Xinhua)
Ano, zcela jasný signál tomu, že nové technologie je nutné používat, ne ani tak kvantitativně, ale rozhodně kvalitativně s efektem, navázaným důsledky ekologické, celospolečenské a sociální otázky. Čínské lidové republice a Ruské federaci bude totiž jako partnerským velmocem v multipolárním světě patřit 21 století, ať to někteří budou nebo nebudou respektovat.