Život někdy připraví podivné situace. Když jsem začátkem února psal článek o odchodu červenobílé legendy Františka Cipra, určitě nikoho nenapadlo, co se stane za pár dnů. »Podle dobře informovaných zdrojů zemřel ve věku 53 let Martin Pěnička, bývalý fotbalový obránce mistrovské Slavie z roku 1996 a semifinalista Poháru UEFA 1996, který pak od roku 1997 mimo jiné působil i v belgickém Lokerenu,« informoval na Facebooku šéfredaktor časopisu Hattrick Pavel Procházka a později i Slavia na svém webu.
Martin Pěnička strávil asi nejlepší léta právě v Edenu a právě pod trenérem Ciprem. »V sešívaném odehrál během let 1990 až 1997 celkem 185 ligových zápasů a zvedl nad hlavu mistrovský pohár v sezoně 1995/96. Byl také součástí týmu, který v této sezoně postoupil až do semifinále Poháru UEFA,« vyzdvihl fotbalový klub SK Slavia Praha úspěchy, na kterých se Martin Pěnička podílel. Bohužel se tak nedočkal návratu Slavie na první místo tabulky…
Před působením ve Vršovicích Martin Pěnička působil v Liberci a Chebu, po Edenu vyrazil do české kolonie v Lokerenu a po návratu do České republiky ještě v Brně, Pardubicích, Mladé Boleslavi a Chomutově.
Jeho bratr, bývalý fotbalista Pavel Pěnička, hrál například za Slovan Liberec, FK Jablonec nebo SK Dynamo České Budějovice.
Ten prošel Libercem i Jabloncem – to jsou takové specifické kluby, jejich vzájemné zápasy možná nedosahuji řevnivosti zápasů mezi Slavií a Spartou.
Proč slova o Spartě? Udělal jsem chybu a přečetl si diskuzi pod jedním článkem o odchodu Martina Pěničky. Názory pár mozků na konci prstů, které naťukali do klávesnice tolik špíny, mi vyrazily dech! A jenom proto, že Martin Pěnička nosil jiný dres…
Ano, byla tam i slova z táboru fanoušků druhého pražského »es«, která byla slušná. Je to prostě o lidech. Napadlo mě třeba to, jak spolu asi vycházeli Martin Pěnička a »sparťanská« enkláva ve zmiňovaném Lokerenu – Jan Koller, Václav Budka, Roman Vonášek a vlastně asi i Daniel Zítka.
Také si vzpomínám na jednoho svého sparťanského kolegu, který Martina Pěničku a Pavla Horvátha v sešívaných dresech přejmenoval na »Xichtničku a Xichtvátha«…
Ale toto je o tom, kdo si vybere který klub. Pak je tu ještě vyšší level. Ono se totiž také přihodí to, že se někdo narodí někde. V současné době je třeba mistrovství světa v klasickém lyžování v Planici. Tam se občas také stanou zvláštní situace…
Že mezi Švédy a Nory nepanují většinou nejlepší vztahy, je už dáno asi historicky. Některá závody, alespoň na stupních vítězů, vypadají jako norské mistrovství, jiné jako švédské. Třeba v ženském skiatlonu (kdyby náhodou někdo netušil – závod na 2 x 7,5 km postupně klasicky a následně volným stylem) sice vyhrála Švédka Ebba Anderssonová, která porazila o 22 sekund krajanku Fridu Karlssonovou. Nejvíc asi poutala pozornost ta »třetí vzadu« – bronz získala Norka Astrid Øyre Slindová. Jednak jí je 35 let, ale jela v kraťasech a v triku s krátkým rukávem.
Horším způsobem upoutali pozornost sprinteři při závodě, který byl velkým úspěchem českého reprezentanta Michala Nováka. Už ve čtvrtfinále se musel rozloučit s jakýmkoliv úspěchem Nor Haavard Solaas Taugböl, který upadl po souboji se Švédem Marcusem Gratem, jenž k překvapení mnohých nebyl za své počínání diskvalifikován. V semifinále pak skončil vítěz kvalifikace Nor Erik Valnes. Obhájce stříbra si ve stoupání přišlápl lyži, zlomil ji a po pádu zůstal frustrovaně ležet na sněhu. Co následovalo, jste možná už zaznamenali, pokud ne, dohledejte si to – opravdu to stojí za to…
A to vlastně letos šampionát probíhá v »klidnějším prostředí« – nejsou tam závodníci z Ruska. Přítomnost třeba takového Alexandra Bolšunova zvedá hladinu adrenalinu u některých jiných sama o sobě, natož pak jeho výsledky i některé jiné »výkony«. A tak je minimálně zajímavé to, že v průběhu závodů v Planici probíhá jiné sportovní setkání – alternativní světový šampionát v Malinovce v Archangelské oblasti. Zde zápolí v takřka obdobném programu, jaký se odehrává v Planici vedle Bolšunova hvězdná jména v čele se Sergejem Usťugovovem či Natalií Něprjajevovou a Julií Stupakovou.
Je to vše opravdu nutné?
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.