Nová branná legislativa může sloužit k vyslání vojáků na Ukrajinu

Vládní novelu branné legislativy, která rozšiřuje možnosti dobrovolného zapojení obyvatel do obrany České republiky, Sněmovna dnes posunula do dalšího kola projednávání. Žádost vlády, aby byla novela schválená už v prvním čtení, však poslanci nevyslyšeli. Proti se postavily opoziční hnutí ANO i SPD, které chtějí vést k předloženým změnám širší debatu.

Předloha k současným možnostem zapojení do obrany státu přidává nový institut, tzv. předurčení pro doplnění ozbrojených sil. »Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,« obhajovala změnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Člověk, který by o něj požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by ji mohla zrušit.

Proti předloze ostře vystupovali především zástupci SPD. Vláda ji podle nich může využít k vyslání českých vojáků na bojiště na Ukrajině. »Tento návrh zákona jasně mění obrannou legislativu pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu,« prohlásil předseda poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala. Poukázal především na navrhované předurčení pro doplnění ozbrojených sil. »K tomu je třeba jen věk nad 18 let, zdravotní způsobilost, podpis a potřeba ozbrojených sil. Zásadně mi tam chybí, že se v tomto případě nehovoří o obraně České republiky nebo jejich občanů. Je zde velké riziko, že právě tento institut, ale nejen on, by mohl sloužit k vyslání českých občanů do zahraničí, např. na bojiště v Ukrajině,« uvedl Fiala.

Snaha zatáhnout Česko do války

Také podle Radka Rozvorala (SPD) navrhované změny velmi usnadňují přípravu a následné zavlečení ČR do války.

Radovan Vích (SPD) označil za chybu zrušení základní vojenské služby v roce 2004. »V důsledku toho, že byla zrušena základní vojenská služba, tak nebylo odhadem 1,8 milionu občanů odvedeno a poslední vojáci, kteří se zúčastnili základní vojenské služby, tak těm je dnes 37 let a více,« prohlásil s tím, že na tuto situaci je nutné nějakým způsobem reagovat.

Poslanec ANO Michal Ratiborský uvedl, že hnutí je pro zvýšení branné přípravy, novela by ale měla podle něj závažné dopady na obyvatele. Podle jeho stranického kolegy Josefa Bělici by novela v předložené podobě znamenala zásah do práv nejen aktivních záloh, ale i běžných občanů. Pozastavoval se nad tím, že vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let. To může podle něj vyvolat v obyvatelích určité obavy. »Občané této země mají celou řadu povinností od určitých okamžiků, ale nikdo je kvůli tomu ve většině případů speciálně neobesílá,« uvedl.

Hrozí zásadní omezení lidských práv

Proti novele branných zákonů se postavila také KSČM. »Schválením těchto novel dojde k zásadnímu omezení lidských práv, výraznému posílení pravomocí ministerstva obrany i v době míru, využívání státní železnice k přesunu vojsk NATO a řadě dalších změn vedoucích k vynucené militarizaci české společnosti, kterou KSČM striktně odmítá!« uvedla strana ve stanovisku zaslaném redakci iportaL24.cz.

Komunisté jsou přesvědčeni, že důvod předložení novely nepředstavuje plnohodnotnou reakci na změny v bezpečnostním prostředí, ale cílenou aktivitu k udržení a upevnění získaných mocenských pozic vládnoucího pravicového uskupení v ČR.

»KSČM konstatuje, že úpravy jednotlivých zákonů neposouvají bezpečnost země, pokud jde o obranu a činnost Armády ČR, na vyšší kvalitu oproti stávající legislativě,« stojí ve stanovisku KSČM.

Předloha upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Předloha dále upravuje vymezení operačního nasazení zejména kvůli zahraničním misím české armády a zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi.

Dvě procenta na obranu už příští rok

Sněmovna podpořila v prvním čtení také vládní novelu, kterou se ČR zaváže ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP. K tomu se Česko opakovaně politicky zavázalo v rámci Severoatlantické aliance. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. Návrh zákona by mohl nabýt účinnosti už od července a vztahoval by se tedy již na státní rozpočet příštího roku.

Černochová připustila, že půjde o velký zásah do rozpočtu, jiná možnost ale podle ní není. »Musíme mít moderní a efektivní armádu,« uvedla. Návrh zpochybnil Radovan Vích (SPD), podle něho by armáda měla dostávat každoročně tolik peněz, kolik dokáže smysluplně investovat. Uzákonění objemu výdajů na obranu by mohlo být podle Vícha plýtváním penězi. »Naopak jsou silné důvody pomoci hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň,« řekl.

Navrhovanými změnami se nyní budou zabývat poslanci v branném výboru.

(jad)