STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Třemošnice je napojena na peklo!

Vykládá se o Třemošnici, že je napojená na peklo. Jsou to silná slova, ale je pravdou, že východním směrem od města je rekreační oblast kolem rybníků Horní a Dolní Peklo, jež slouží jako přírodní koupaliště. V okolí rybníků je řada rekreačních chat, penzionů, jsou tu rekreační střediska a u Horního Pekla byl vybudován kemp s potřebným zázemím. A kousek od Dolního Pekla začíná Pekelské údolí, což je hluboká rokle zaříznutá do Kaňkových hor Zlatým potokem. Ten je zejména v jarním období spíše divokou řekou, zpomalovanou několika jezy. Ovšem je tu i Hedvičino údolí, které začíná na okraji Třemošnice v Hedvíkově a obě údolí jsou navzájem spojena.

Pekelské údolí začíná pod rybníkem Dolní Peklo u Kraskova. Délka celé rokle je cca 1,5 km, jejím dnem vedou červená a zelená turistická značka z Třemošnice do Vápenného Podolu a červená značka od Lichnice přes Kaňkovy hory do Klokočova a Horního Bradla. Od roku 1815 tu stávala huť, po 2. světové válce přebudovaná na strojírenský závod. Kus pěkné přírody tu vzal za své.

Ale sejděme však dolů, do Pekla. Začíná pod hájovnou Javorkou. V roce 1880 zde stálo 7 domů. Pro sběratele minerálů je Javorka známou lokalitou výskytu nafialovělého fluoritu. Zvláštností jsou také nebývale vysoké anomálie přirozené radioaktivity, které souvisejí s hlubokým zlomem na okraji Železných hor. V okolním regionu se dokonce těžil uran. A kousek za Javorkou u rozcestí Kubíkovy Duby je třeba naši trasu opustit a sjet přes vesnici Počátky k Pekelskému rybníku. Železné hory totiž právě v těchto partiích proráží hluboká skalnatá rokle Peklo.

Průchod Pekelskou roklí shora od zděné hráze Pekelského rybníka je překrásným zážitkem. Krajinu mírně zvlněných a klidných náhorních plání najednou vystřídá dramatická skalnatá rokle s balvanitým řečištěm potoka a bujným porostem původních listnatých lesů. Jakoby se člověk najednou opravdu ocitl ve skutečných horách! Skalnatá rokle skutečně vyvolává představu cesty tam, kam málokdo chce – do Pekla! Ve středověku musela být rokle opravdu strašidelná. Vystupující skály, staré stromy, z nichž mnohé padlé určitě vlivem rozkladných procesů světélkovaly, a když svítil měsíc, zvětšoval či zkresloval stromy i skály do podivných tvarů, z nichž mnohé čerty připomínaly. Inu, vyjděte si i dnes do té rokle za temné noci a měsíčního svitu, i dnes vám bude v té rokli úzko. Tak nějak si naši předkové představovali cestu do pekla.

Dnes je Třemošnice nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem od města Čáslav. K městu byly jako místní části připojeny okolní malé obce a osady a to Hedvíkov, Kubíkovy Duby, Lhůty, Podhradí, Skoranov, Starý Dvůr a Závratec. Městem protéká Zlatý potok a v jižní části města najdeme malý Koprový rybník. Severovýchodně od Třemošnice, na skalnatém ostrohu je turisticky vyhledávaná zřícenina hradu Lichnice. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století, v 15. a 16. století byl hrad rozšířen a v období třicetileté války byl pobořen. Z původního hradu se dochovaly části zdí, sklepy, příkop, valy a zbytky válcové věže. V letech 1428 až 1429 tu bylo vybudováno husitské opevnění a jeho část se dochovala do dnešních dnů. V areálu hradu je instalovaná muzejní expozice věnovaná historii hradu. Od východního okraje města se rozprostírají rozlehlé železnohorské lesy a v jejich oblasti východně nedaleko města leží chráněné území přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory a tvoří ji původní bukový les. Jihozápadním směrem od Třemošnice je oblast přírodního parku Údolí Krounky a Doubravy. V jižní části města je přírodní památka Na Obůrce a tvoří ji studánka. V místní části Třemošnice v osadě Podhradí, ležící severovýchodně od města, roste památný strom nesoucí název Žižkův dub. Strom má obvod kmene 13 metrů a jeho stáří je odhadováno na 700 let. Do Třemošnice vede železniční trať z Čáslavi.

Historie Třemošnice je spjatá s hradem Lichnice, který v druhé polovině 13. století nechal postavit rytíř Smil ze Žitavy příslušník rodu z Lichtenburků. První písemná zmínka o Třemošnici je z roku 1564 a byla majetkem pánů Robmhápových ze Suché, jež byli rovněž majiteli lichnického panství. V roce 1610 byl hrad Lichnice neobyvatelný a tak jeho majitelé přesídlili do Třemošnice, kde nechali postavit tvrz. Největší rozvoj obce byl po roce 1816, kdy v tomto roce založil Jan Josef Zvěřina v části města Hedvíkov železárny. Kolem roku 1920 byly železárny rozšířeny o strojírnu a v obci pracoval lihovar. Mezi Třemošnicí a obcí Prachovice, kde byl vápencový lom, byla vystavěna nákladní lanovka, na dopravu vápence do vápenky v obci Závratec, místní částí Třemošnice. Lanová dráha byla v provozu do roku 1957,  kdy byla vápenka zastavena a lanová dráha zrušena. Areál bývalé vápenky v obci Závratec je chráněn jako technická památka. V roce 1994 získala Třemošnice statut města a v roce 1999 bylo vystavěno nové centrum města. Městečko se stalo jedním z výchozích center do Železných hor.

Přesto lidé nezapomněli na Pekelské údolí, neboť i dnes je to cesta těžká i strašidelná zároveň, ale příroda, příroda je v ní krásná, stejně jako v celých Železných horách!

Václav Ziegler

FOTO – autor