Pavel se ujme prezidentského úřadu 9. března

Prezidentské volby byly klidné, bez větších komplikací. Jejich výsledky dnes schválila státní volební komise. Čtvrtým prezidentem České republiky lidé o uplynulém víkendu zvolili generála ve výslužbě Petra Pavla. Úřadu se ujme 9. března, kdy ve Vladislavském sále na Pražském hradě složí slib.

Výsledky voleb budou zítra zveřejněny ve Sbírce zákonů. Od 1. do 7. února by tak měli mít lidé týden na to, aby průběh a výsledek hlasování napadli u Nejvyššího správního soudu. Novinářům to dnes řekl ředitel odboru voleb Tomáš Jírovec z ministerstva vnitra.

U soudu by podle místopředsedkyně Českého statistického úřadu Evy Krumpové mohly být napadeny výsledky z jednoho z okrsků v pražských Bohnicích, kde okrsková komise v zápisu o výsledku hlasování prohodila hlasy pro Pavla a Babiše. Chyba byla odhalena až po zákonné lhůtě 24 hodin od ukončení hlasování a nebylo ji možné opravit, uvedla Krumpová.

Volby byly podle Jírovce klidné a bez větších komplikací. Vnitro řešilo několik dotazů a stížností, například na portrét prvního českého prezidenta Václava Havla místo podobizny současné hlavy státu v jedné z volebních místností. »Setkali jsme se se stížností na to, jestli není porušením volebního zákona, že ve volební místnosti je obraz bývalého prezidenta Václava Havla,« uvedl Jírovec. Fotografie Havla visela na zdi ve volební místnosti v Černoučku na Litoměřicku, kde hlasoval nově zvolený prezident Pavel.

»Neplacený čekatel« na funkci

Prezident se ujímá funkce složením slibu, do té doby nemá žádné pravomoci. Do inaugurace, která je v plánu 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu, má nově zvolený prezident Petr Pavel neformální vliv, může se scházet s dalšími ústavními činiteli a podávat nezávazné podněty.

»Do té doby je ‚neplaceným čekatelem‘ na funkci,« sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela. »Prezident republiky se ujímá úřadu až složením slibu, inaugurací. Do té doby žádné pravomoci nemá. Samozřejmě už má neformální vliv a může se scházet s jinými činiteli a podávat podněty, ale ty nejsou závazné,« dodal ústavní právník Ondřej Preuss.

Pavel již má na středu naplánovanou schůzku s premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Pavel o víkendu po svém zvolení řekl, že bude požadovat na Pražském hradě audit, ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace. Důvodem jsou mimo jiné nedořešené skartace. Pavel by to chtěl tento týden probrat s šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu.

Prezident s omezenými pravomocemi

O pravomocích prezidenta se diskutuje už dlouhou dobu. Někteří poukazují na to, že vzhledem k přímé volbě by měl mít podstatně širší pravomoci, než má.

• Prezident republiky podle Ústavy jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, podepisuje zákony, jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
• Prezident má i další pravomoci, které ale vyžadují spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády: zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje a povyšuje generály, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo udělovat amnestii.
• Prezident má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu i schůzí vlády.
• Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

Doživotní renta i paušál na úhradu výdajů

Prezident pobírá nejvyšší měsíční odměnu mezi ústavními činiteli. Měsíčně si přijde na 341 200 korun. Za dobu mandátu Miloše Zemana, tedy za deset let, vzrostl plat hlavy státu zhruba o čtyři pětiny. V roce 2013 činil měsíční plat prezidenta 186 300 korun. V roce 2018, kdy Zeman nastoupil do druhého funkčního období, byl prezidentský plat 252 800 korun. Stejně se zvýšila i víceúčelová paušální náhrada, která hlavě státu podle platového zákona rovněž náleží. Letos dosahuje 235 200 korun měsíčně.

Od doby takzvané první republiky bylo zvykem, že se prezidentský příjem nedanil. Od roku 2011 plat hlavy státu podléhá zdanění, nikoli však zdravotním a sociálním odvodům.

Prezident má dále nárok na naturální plnění, mezi která patří užívání služebního vozidla s řidičem či bez něho, a to i k soukromým účelům. Státní rozpočet mu hradí též zdravotní péči nebo zřízení a užívání dvou telefonů. Hlava státu také může užívat nemovitosti »tvořící sídlo prezidenta republiky«, což je vedle Pražského hradu např. zámek v Lánech. Může obývat empírovou Lumbeho vilu, která je nedaleko Pražského hradu na Brusnici u Jeleního příkopu.

Po odchodu z funkce nemá prezident, na rozdíl například od poslanců, nárok na odchodné, místo toho ovšem pobírá doživotní rentu, a to ve výši 50 000 korun. Vyplácena mu je i paušální náhrada ve stejné výši. I pro rentu platí stejný režim zdanění jako u platu prezidenta. Na rentu i paušál na úhradu výdajů má exprezident nárok doživotně.

Po odchodu z funkce může využívat buď služeb ochranné služby zahrnující vozidlo s řidičem, anebo služebního auta s řidičem či bez něho.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že v případě svého úspěchu ve volbách by plat posílal na charitu, jak to dělal i v době, kdy byl ministrem nebo premiérem vlády.

(jad)