Příchod letošního roku znamená 10. výročí zahájení čínského vlajkového projektu její mezinárodní spolupráce, Iniciativy Pásma a stezky zvané též dost příznačně nová Hedvábná stezka. Dnes už jde o epochální projekt, který vstoupí do učebnic historie.
Jde o projekt budování spleti infrastruktur, v základu dopravních, jako železnice, přístavy, logistické uzly aj., ale případně i energetických, komunikačních apod., tedy cest, kolem nichž se přirozeně vytváří investiční zóny lákající kapitál a ekonomický rozvoj, tedy pás kolem těch cest, kdy na tuto síť se přirozeně nabaluje pletivo spolupráce podniků a národů i bez uzavírání nějakých smluv o obchodních sdruženích, nebo taková sdružení následně díky ní vznikají. Tato síť se proplétá napříč mnoha kontinenty a propojuje do kooperativních sítí národy, napříč kulturami a společenskými systémy.
Kolem se vytváří nadnárodní kooperační uskupení i finanční systémy, sítě e-shopů aj. Iniciátorem, hlavním investorem a organizátorem navazujících např. bankovních institucí je Čína, ovšem nejde již o čínský projekt, neboť se ho účastní mnoho národů a institucí napříč světem včetně Evropy, arabských, afrických a amerických zemí. Všude, kam ten projekt dosáhne, s sebou nese investice a hospodářský růst. A i přes varovné výkřiky z anglosaských zemí, především USA, varující před tímto »neo-koloniálním« projektem a touto dluhovou pastí, se k vlastnímu prospěchu zapojují i země patřící k jejich spojencům včetně zemí EU. Jde o asi největší megaprojekt současnosti. Dokonce i odpůrci Číny si začínají hrát s obdobným konkurenčním projektem tzv. Globální brány, aby si získali a udrželi svůj vliv v rozvojových zemích. Čína se k tomu ovšem staví velice vstřícně, protože jenom uvítá, bude-li např. v Africe více infrastruktur umožňujících sem výnosně investovat, i když podmínky pro vznik takových investičních příležitostí vytvoří třeba Evropa.
Zajímavé jsou okolnosti vzniku této iniciativy. V roce 2012 byla Čína pod značným tlakem USA, které na mezinárodní scéně vystupňovaly své úsilí o její ohrazování a vojenské provokativní operace v Jihočínském a ve Východočínském moři, čímž ohrožovaly pro Čínu kritické námořní trasy. Zároveň USA v rámci strategie Obratu k Asii Obamovy administrativy vystupňovaly i snahy o dohodu Trans-pacifického partnerství (TPP), což mělo být obchodní sdružení zemí Indo-pacifické oblasti, kde by USA určovaly standardy a vnutily by Číně i jiným v tržním prostoru a dodavatelských řetězcích místo podle svých představ včetně možnosti omezení přístupů na trhy.
Tyto snahy Washingtonu nakonec pohořely, za Trumpa se USA prosazení TPP vzdaly a země oblasti včetně Číny uzavřely autentickou vlastní dohodu RCEP. Nicméně pro Čínu se stalo naléhavějším zařídit si co největší konektivitu s ostatním světem mnoha trasami včetně transkontinentálních železnic k většímu propojení napříč Eurasií jinak než po moři. Přístupy k přístavům v jižní Asii bez nutnosti dlouhých plaveb a větší provázanost své ekonomiky s ostatními asijskými zeměmi i větší propojenost Asie s Afrikou aj. Mělo to návaznost na již rozběhlé infrastrukturní projekty, budované ve spolupráci s africkými zeměmi. Zároveň to vytvářelo nové zahraniční investiční příležitosti, dobré diplomatické vztahy a vůbec je to jakási hlavní opora pro budování Komunity sdílené budoucnosti lidstva, o jakou Čína usiluje, a vyvážení osvědčeného čínského rozvojového modelu do světa.
Něco tak ohromného je vždy nesnadné a ne vše jde hladce, nicméně v roce 2021 měla Čína o iniciativě Pásma a stezka podepsána Memoranda o porozumění se 140 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi, z toho 46 v Africe, 37 v Asii, 27 v Evropě, 11 v Severní Americe, 11 v Pacifiku a osm v Latinské Americe. Díky tomu také Čína, která měla roku 2012 přímé investice do zahraničí ve výši 82 miliard $, jich roku 2020 měla už 154 miliard $ a stala se tak největším zahraničním investorem, kdy značná část byla právě do zemí Pásma a stezky.
Budování projektů Pásma a stezky se pro Čínu stalo zavedenou standardní rutinou, při níž se vize převádí do akcí s velice výnosným přínosem pro všechny zúčastněné a Čína v rámci iniciativy stanovila tři klíčové mise.
1. Podpora růstu: sdílení čínské zkušenosti s rozvojem; provazování s ekonomikami dalších zemí; zlepšení základů pro dlouhodobý rozvoj světa.
2. Re-globalizace: Lepší vyváženost mezi globalizací po námořních a pozemních trasách; přebudování globální ekonomiky na inkluzivnější s rovnějšími příležitostmi; decentralizace, aby světová ekonomika nebyla v rámci unipolárního řádu už ovládána z jediného Západního centra.
3. Nový regionalismus: Vznik ekonomických koridorů a pásů podél infrastruktur místo ekonomických unií a zón, jak se to dělá ve stylu Západu.
V současnosti má iniciativa za sebou už desáté narozeniny. Od roku 2016 je jednou z nejdůležitějších tras Pásma a stezky Eurasijský pevninský most, tedy železniční propojení z Číny do Evropy, zejména EU, který převedl spolupráci Číny s Unií na úplně novou úroveň, a Čína se stala pro Unii největším obchodním partnerem, když překonala v objemech obchodů s tímto blokem USA a v některých zemích, jako Německo významně přeorientovala veškerou ekonomiku. Eurasijský pevninský most přepravuje náklady mnohonásobně rychleji než námořní doprava a mnohanásobně levněji než letecká doprava a proudí po něm zboží nejen mezi Čínou a Evropou ale i mezi celou východní a jihovýchodní Asií i Střední Asií. Západočínské oblasti a zejména Sin-Ťiang díky tomu prudce ekonomicky rostou.
Nedávno během pandemické krize se Eurasijský pevninský most stal pro evropskou ekonomiku a přetížený zdravotní systém doslova záchranným lanem.
Čínské podniky jako SOE, se naučily bravurně zvládat řízení zahraničních projektů, ať už infrastrukturních, urbanizačních i zdravotnických, včetně koordinace s místními podniky a úřady a školení místních lidí.
V zemích, kam Pásmo a stezka sahá, okamžitě vzniká ohromná spousta místních návazných projektů, neboť v tomto pásu se následně vytváří mnoho investičních příležitostí. V některých rozvojových zemích to znamená převratnou změnu situace. Tolik takových projektů s opatřováním potřebných půjček atp. nikdy dosud vést nemusely. A tak i ty projekty, které nezvládnou, jsou pro ně značným přínosem, neboť se z nich poučí, jak se takový rozvoj řídí.
Nyní už je tedy iniciativa neodmyslitelnou součástí rozvoje globální ekonomiky a představuje určitý nový rys globalizace, bez kterého si lze její úspěšný vývoj těžko představit. I kdyby tento projekt neprosazovala Čína, nejspíš by pokračoval stejně, ale Čína má díky jeho úspěchům a výnosnosti ještě větší motivaci v něm pokračovat.
Cíle stanovené v oněch třech výše uvedených bodech se velice dobře plní včetně té de-centralizace globalizace, takže podél tras Pásma a stezky krystalizují nová kooperativní uspořádání mezi národy bez nějakého centralizovaného dirigismu, tedy unipolární globální řád se mění na multipolární uspořádání.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG
Ano-spolupráce!