Křen je báječný nejen jako dobrý doplněk k jídlu, čerstvý pak především, protože tepelnou úpravou ztrácí chuťový a také zdraví užitečný »půvab«. Používá se i k léčení, jak koneckonců zjistíte záhy. Ne náhodou býval ukládán (podobně jako kořenová zelenina na zimu) do bedniček s pískem, kde vydržel i několik měsíců. Ano, ve tmě, v chladu a vlhku.
Křen je vytrvalá bylina s válcovitým kořenem. Pochází z jihovýchodní Evropy, ale jako léčivá rostlina a kořenná zelenina se pěstuje odedávna, dnes prakticky v celé Evropě. Setkáme se s ním ve většině venkovských zahrádek, ve velkém se pěstuje v Polabí, na Kutnohorsku a na Čáslavsku. Leckde křen zplaněl. Ne náhodou na místech, kde lidé kdysi také žili.
Křen je báječný a zdravý. Pokud ho kupujete právě teď, dejte prosím pozor na to, aby byl čistý, na omak pevný. Vybírejte pevný nesvraštěný kořen. Musí být hezký na pohled, sebemenší známky plísně jsou naprosto nepřípustné. Už třeba proto, že je cenným zdrojem vitamínu C, kterého má až dvakrát více než citrony! Věřte nevěřte, ale je to tak. Navíc obsahuje provitamín A, vitamíny skupiny B, hořčík, draslík, železo, fosfor, síru a sodík. Co víc si přát.
Pravda, křen »pálí«. Není to každému příjemné, dráždí oči i nos. Aromatické látky z křenu se však uvolňují až poté, co ho nastrouháte. Klasický trik na strouhání křene pro slabé povahy je jednoduchý: strouhejte kořen tak, abyste měli nos a oči mírně pod úrovní struhadla. Nebudou vás pálit oči. Báječnou štiplavost čerstvě nastrouhaného křenu oslabíte (když to už musí být…) mírným osolením těsně před tím, než ho budete podávat. Křen neztmavne, pokud ho po nastrouhání promícháte s několika kapkami citrónové šťávy.
Křen je v obchodech k sehnání celoročně, ten z vaší či ze zahrádky souseda je ovšem nejlepší. Každá lžíce křenu stojí za slzy při jeho strouhání.
Je totiž, ať se nám to líbí nebo, nepostradatelný v kuchyni, a ani domácí lékárna se bez něj neobejde. Jak získat a nejlépe využít sílu tohoto běžného a zároveň zázračného kořene? Víme jak na to! Ano, díky tradicím předávaným generacemi.
Proti bolesti, revmatismu i chřipce
Začněme křenovými klackami. Nastrouhaný křen rozprostřete na čisté plátýnko a překryjte ho gázou nebo dalším kouskem plátna. Křenovou placku přikládejte na bolestivá, revmatismem postižená místa. Při kašli placku pokládejte na hruď, nejlépe před spaním. V obou případech ji zajistěte převázáním proti posunutí. Mírného zčervenání pokožky se nemusíte bát, je to znak toho, že se prokrvuje, poté bolesti ustoupí, kašel se pozvolna zklidní. Ale pro jistotu kontrolujte, zdali není kůže působením křenu podrážděna. Křenové placky jsou dobrým řešením i při léčení omrzlin.
Naše babičky věděly, že křen v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje odkašlávání i to, že má mírný močopudný účinek. Měly k ruce křen nastrouhaný společně s jablky v uzavřených sklenicích. Ač v syrovém a nekonzervovaném stavu tato směs mohla být dlouho skladována, ano v mírném chladu a na tmavém místě. Obdobně dlouho můžete uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem. Naložená červená řepa bez přidaných plátků křene, by těžko někomu chutnala. Což platí dodnes.
A teď několik dalších skvělých rad, které si zaslouží vaši pozornost, neboť jsou prospěšné zdraví. A začněme třeba u bolestí hlavy. Na ně je dobrý křenový ocet. Nastrouhaný křen dejte do zavařovací sklenice a zalijte ho octem tak, aby hladina sahala asi 20 mm nad vrstvu křenu. Nádobu uzavřete a nechte sedm až devět dní při pokojové teplotě, poté obsah sklenice prolisujte. Uchovejte na tmavém a chladném místě, podle potřeby potřete například spánky či čelo křenovým octem. Ale potírat jím můžete i jiná bolestivá místa, například klouby. Tak jako naše babičky v minulosti
Křenový med je nejen léčivý, ale i dobrý. Smíchejte med a jemně nastrouhaný křen v poměru 1:1 a pak si »dejte« třikrát denně lžičku. Výborné řešení proti nachlazení, rýmě a pomáhá i při chřipce. A chutná i dětem, byť se zprvu tváří všelijak.
Obdobně léčivé účinky má i křenová šťáva. Dostat ji z kořene vyžaduje trpělivost, ale není to složité. Ve starých receptech najdete dvě řešení k tomu, jak ji z kořene dostat. První říká, že křen třeba nakrájet na tenká kolečka, druhý pak volí křen strouhaný, podle naší zkušenosti je to lepší řešení. V obou případech však třeba křen dát na sítko, posypat cukrem a šťávu, kterou cukr z křenu vytáhne pak sbírat v misce pod sítkem. Třikrát denně po lžičce.
A ještě křenový macerát, česky řečeno výluh za studena. Na tenká kolečka nakrájený křen přelijte vodou o teplotě 15 až 20 °C a nechte při pokojové teplotě stát až dva dny. Občas, nejméně však dvakrát denně, protřepte či zamíchejte. Potom výluh přeceďte a třikrát denně po lžičce konzumujte. Skvělé řešení při velké únavě.
A podobná rada: Zalijte ve sklenici uložený, na tenké plátky nakrájený křen (asi 100 g), 500 ml červeného vína, nejméně dvakrát denně zamíchejte či protřepte a po třech dnech získáte zajímavý lék proti únavě, který se však nepije, ale konzumuje po již zmíněných lžičkách třikrát denně.
Nyní vám ku pozornosti nabízíme pár receptů. Křen totiž není jen dobrým doplňkem k vařeným a pečeným masům, ale i skvělou součástí jednoduchých pokrmů.
Vejmrda
Vejmrda je silný hovězí vývar (nejlepší je z hovězích oháněk!!!). Maso vařte klasicky – oháňky či přední maso s kostí vložte do mírně osolené vroucí vody s několika kuličkami pepře a nového koření, přidejte jeden bobkový list. Na mírném ohni pozvolna vařte až do změknutí masa. Protože to trvá dlouho, začněte dvě tři hodiny před plánovaným obědem. Maso vyndejte, po vychladnutí vykostěte a pokrájejte. Poté je vraťte do vývaru, zahřejte na bod varu a přidejte nastrouhaný křen a nastrouhaná jablka. Na 1000 g masa stačí hrnek křenu a dva hrnky jablek, vše dejte do vývaru těsně před stažením hrnce z ohně. Nevařte, hned podávejte. Chutné a posilující.
Křenová omáčka
Křenová omáčka, ať již »jen tak« nebo s vařeným masem (jako přílohu volte knedlíky nebo vařené brambory), je jednoduchá a skvělá. Začněte klasickým základem – jemně pokrájenou cibulkou na oleji (vepřové sádlo je lepší), kterou můžete zaprášit hladkou moukou a poté zalít vodou, uveďte do varu, přidejte podle chuti pepř a sůl, zahustěte smetanou ke šlehání, přidejte nastrouhaný křen, prohřejte a podávejte. Křenové omáčky se podávaly studené k vepřové nebo hovězí pečeni či k vařenému hovězímu masu po staletí.
Dušená mrkev s kysanou smetanou a křenem
Kdo nezkusil dušenou mrkev s kysanou smetanou a křenem, ten neví co je dobré. Tři hrnky na tenké plátky nakrájené očištěné mrkve (pracné, ale nutné) poduste asi 15 minut na tuku s trochou vody. Zaprašte trochou hladké mouky a ještě chvilku poduste. Podlijte vodou, uveďte do varu, přidejte hrnek zakysané smetany a hrnek jemně strouhaného křenu, prohřejte, ale nevařte. Podávejte s brambory.
Šunkové rolky s křenem
Šunkové rolky s křenovou šlehačkou (nebo v dietnější variantě s čerstvým sýrem s křenem) zná snad každý. Jednoduchou a dokonalou všednodenní večeři vykouzlíte s čerstvým chlebem, vajíčky naměkko, a »závějí« čerstvě nastrouhaného křenu.
Pečené vepřové koleno
Nepřehlédněte klasiku! Pečené vepřové koleno s křenem a jablky! Očištěné vepřové koleno uvařte v osolené vodě s bobkovým listem a několika kuličkami pepře poloměkka. Omytá jablka zbavte jádřinců a nakrájejte na kolečka. Křen jemně nastrouhejte. Kůži ovařeného a osušeného kolena nařízněte do mřížky a ze všech stran potřete hořčicí. Zprudka je opečte na sádle, podlijte malým množstvím vývaru a pečte v troubě předehřáté na 190 °C. Za občasného podlévání vývarem a obracení maso pečte dozlatova.
Mezitím připravte omáčku. Na pánvi nechte zkaramelizovat cukr, zalijte sklenkou jablečného džusu a za stálého míchání přiveďte k varu. Jakmile se karamel rozpustí, přidejte lžičku drceného hřebíčku a zvolna vaříme tak dlouho, dokud se omáčka nezredukuje na polovinu. Nakonec přidejte lžíci dobré sójové omáčky, zahřejte, a vmíchejte hrnek nastrouhaného křenu. Téměř upečené koleno obložte kolečky jablek a vše dopečte doměkka. Upečené a vykostěné vepřové koleno rozdělte na porce, obložte jablky a přelijte omáčkou s křenem. Podávejte s pečivem.
(jan)