Kejdy nežeru, nejsem prase!

Sice jsem po sexuální orientaci ministra zahraničí Jana Lipavského nikdy nepátral, anžto je mi ukradená, ale… Po delší době jsem mrknul na jeho Twitter a je to tam samý Babiš. Až ve mně hrklo, jestli to není láska. Jasně, co píše, píše drsně proti oligarchovi, ale však to znáte – co se škádlívá, to se rádo mívá. Hranice mezi nenávistí a láskou je tenoučká…

Ale k věci. Do pusy si pan ministr nevidí. Takovou kejdu by ani prase nežralo. Jenže ono to s tím úpadkem chovu prasat zřejmě nebude tak žhavé. Ty kejdy totiž pořád mají dost strávníků.

Vybral jsem jednu za všechny, která nejtučněji tiskne, jak lže. »Výsledkem ekonomické diplomacie předchozí vlády byla téměř 100% závislost Česka na ruském plynu.« To vážně natiskl… Přirozeně v narážce na to, že za závislost může Babišova vláda. Hůl si našel, psa bije. Bravo, Jene.

Vážený pane ministře,

Česká republika byla na ruském plynu více méně stoprocentně závislá od doby, co jsme u nás plyn začali používat. Možná to říkám prostě, zato však netisknu. Řeknu vám po tisící desáté i proč? Protože v potřebném množství a solidní ceně ho odnikud odjinud nebylo možné dovážet. Když onu pomyslnou minci obrátím, na líci se píše, že stoprocentní (ne)závislost Česka na ruském plynu není otázkou žádné ekonomické diplomacie, ale reálných potřeb samotné ekonomiky, chcete-li národního hospodářství a jeho prosperity. Tady skutečně, pane Lipavský, nasazujete Babišovi psí hlavu »unfér«, protože je-li Andreje zač chválit, a že toho není mnoho, pak jistě za toto, že závislost nechal závislostí a českou zemi neuvedl do totálního kolapsu.

V této souvislosti jsou mi Čapí hnízdo, StB a euro dotace ukradené, a že v infinitivu místo t vyslovuje ť? Klidně i ď nebo ypsilon… jen když mě nechá slušně žít. Já si totiž na rozdíl od mnohých žádného politika nemaluji na růžovo. Pro mě je to grázl vedle grázla bez rozdílu a soudím si je jen podle toho, jakou kvalitu mého života mně dovolí mít. Ani tak naivní, že bych si myslel, že v dnešní době mám já sám na svůj život nějaký zásadní vliv, to rovněž nejsem. Jsem pragmatik. Nikoli snílek. Nejsem demokrat. Jsem svůj člověk. Patřím jen sám sobě. Kašlu na proklamace, na ideály, na svobodu.

Štve mě, když se mnou kdokoli zametá. Třeba právě Lipavský tou citovanou zbloudilou kravinou o souvislosti mezi minulou vládou a závislostí na ruském plynu. A ještě něco… Já vládu a poslance či senátory k ničemu nepotřebuji. Oni potřebují mě. Mé daně. Jinak by pošli. Tak se podle toho ke mně také chovejte. A kejdy nežeru. Nejsem prase.

Pavel Votruba